Čeští filmaři protestovali v Cannes

Photo: CTK

Čeští filmaři ve středu uzavřeli svůj stánek na mezinárodním filmovém festivalu v Cannes na protest proti tomu, že Poslanecká sněmovna neschválila novelu zákona na podporu kinematografie. Za přítomnosti příznivců českého filmu a novinářů byla ze společného česko-slovensko-polského stánku česká vlajka stažena a odevzdána pořadatelům světového filmového trhu, který je součástí festivalu. Protest tak dostal mezinárodní rozměr. Co vedlo filmaře k tak razantnímu kroku?

Čeští filmaři uzavřeli stánek na filmovém festivalu v Cannes, foto: ČTK
Především fakt, že nepřijetím novely zákona bude na výrobu filmů méně peněz, ale zároveň i způsob, jakým k tomu došlo. "Jsme rozhořčeni hlasováním a hlavně jeho průběhem, kdy velká skupina poslanců sociální demokracie odešla z jednacího sálu, a ministr Jandák ten zákon uvedl slovy, že je mu jedno, jak budou poslanci hlasovat. Je to jeho osobní chyba a za to, že ten zákon nebyl přijat, může prostě on a samozřejmě prezident Klaus, který ten zákon vetovat. Klausovy argumenty byly argumenty nepoučeného laika, který nemá tušení o ekonomice filmové výroby. Nemá smysl s nimi diskutovat, protože jsou to v lepším případě polopravdy, v horším případě úplné lži," tvrdí předseda české Asociace producentů v audiovizi Pavel Strnad. Česko-slovensko-polský stánek na mezinárodním filmovém festivalu v Cannes teď návštěvníky vítá velkým anglickým nápisem "Český parlament a prezident Klaus zabili český film".

Ministr kultury Vítězslav Jandák protest filmařů odmítá a zazlívá jim, že se při úterním hlasování ve sněmovně více neangažovali v úsilí přesvědčit poslance, aby prezidentovo veto přehlasovali. Předmětná novela zákona už totiž jednou prošla parlamentem, ale prezident Klaus ji vrátil sněmovně s tím, že by jejím přijetím byla zvýhodněna pouze jedna část umělců.

A o co v novele zákona šlo? Podle návrhu se částka na podporu nových českých filmových projektů měla zvýšit z nynějších 70 na 220 milionů korun ročně. Majitelé kin by odváděli do příslušného fondu dvě procenta z výnosů ze vstupného, distributoři video a DVD nosičů tři procenta z výnosů, televize tři procenta z výnosů reklamy a teleshoppingu. Veřejnoprávní televize, která reklamu utlumuje, měla odvádět půl procenta ročně. Podle poslance za občanské demokraty Michala Doktora by to ale znamenalo jen nové zdanění, které by se promítlo do poplatků ve videopůjčovnách: "Budí to na mně dojem, jako by filmaři pociťovali jakousi výsadu či nárok na výtěžnost navrhovaní daně. Já samozřejmě vítám, že nebyla zavedena nová kulturní, jak já jsem ji říkal, 'Jandáková' daň, protože to znamenalo zdražení ve videopůjčovnách a v půjčovnách filmů."

Předseda Asociace producentů v audiovizi Pavel Strnad s tím nesouhlasí a naopak vysvětlil, proč by měl stát na filmovou produkci přispívat: "Výroba filmu vyžaduje poměrně vysoké investice, v řádu desítek milionů korun. A bohužel ty investice jsou na tak malém trhu, jaký je v České republice díky jazykové bariéře, většinou nenávratné. Proto je potřeba státní podporu, aby se ta investice snížila, aby bylo možné přilákat i komerční investice. To znamená, že pokud stát podpoří část toho rozpočtu, druhou část potom mohou zaplatit investoři."

K protestu filmařů v Cannes se připojila řada dalších organizací spojených s českou kinematografií.