Čeští vědci budou zkoumat vzorky lávy z islandské sopky, ještě horké je přivezl geolog do Brna
Ještě horké vzorky lávy ze sopky, která na začátku srpna vybuchla na Islandu, doputovaly před několika dny do Brna. Žhavé magma z vulkánu Meradalir přivezl geolog Lukáš Krmíček z Vysokého učení technického, který jej na Islandu osobně odebíral. Odborníci na brněnské univerzitě budou nyní vzorky zkoumat.
Sopka začala chrlit lávu na počátku srpna. O týden později už byl Lukáš Krmíček ze stavební fakulty VUT na místě a zatímco turisté pozorovali ohnivou show ze vzdáleného kopce, on nabíral žhavé vzorky.
„Můj úkol byl poměrně dobrodružný, odebíral jsem vzorky tekoucí lávy a následně je chladil. Teplota takové lávy je hodně přes tisíc stupňů. Měl jsem na sobě oblek pro vulkanology, hlavový štít a s sebou speciální vzorkovací tyč,“ popsal na webu univerzity svůj zážitek Lukáš Krmíček.
Po celou dobu byl český vědec pod dohledem záchranářů a také kolegů Thora Thordarsona z Islandské univerzity a Valentina Trolla z univerzity ve švédské Uppsale.
„Profesor Troll hlídal koncentrace sopečných plynů v mém okolí, jde o oxid uhličitý a siřičitý. Tyto plyny můžou být skutečně nebezpečné a dříve již zabíjely, například v roce 1783 při erupci sopky Laki, kdy zapříčinily smrt až čtvrtiny tehdejšího obyvatelstva ostrova. V důsledku erupce bylo v Evropě velmi chladné léto a neúroda, což vyústilo v hladomor a kvůli nepokojům ve společnosti ve Velkou francouzskou revoluci,“ připomněl Krmíček.
Propad do malé lávové jeskyně
Geolog si při sběru vzorků vyzkoušel na vlastní kůži i chůzi po čerstvě ztuhlé lávové krustě. „Šel jsem se podívat při průzkumu terénu okolí sopky na již ztuhlý okraj lávového výlevu z roku 2021. Při chůzi po tenké vrstvě zchladlé lávy jsem se propadl do malé lávové jeskyně. Pořezal jsem se na ruce o takzvané sopečné sklo, které je velmi ostré,“ poznamenal s tím, že naštěstí nešlo o nic vážného.
Vědcům se podle něj i přes drobné zádrhely a několik ústupů odběr lávy podařil. Žhavé vzorky vhodili do ocelového kyblíku s vodou, která začala okamžitě vřít. Zatímco je vzorek na povrchu už chladný, uvnitř je teplota ještě dlouhou dobu poměrně vysoká.
Vzorky nyní budou vědci zkoumat. S jejich studiem Lukáši Krmíčkovi pomohou například kolegové z chemické fakulty.
„Částečně je budeme řezat, protože potřebuji získat takzvaný leštěný výbrus, musí být tenký pro pozorování pod mikroskopem, abych mohl sledovat jednotlivé minerály. Také je budu drtit na jemný prach a ten budeme dále analyzovat na izotopové složení. Budeme separovat prvky jako stroncium nebo olovo,“ vysvětlil geolog další postup.
Zdroj islandských magmat může podle vědců ležet i ve stokilometrových hloubkách do středu Země, a proto tak jde o jedinečnou možnost, jak lze zkoumat zemský plášť.
