Čeští vojenští chemici v Kuvajtu
V souvislosti s vojenskou operací v Iráku se často hovoří o české protichemické jednotce, která se už přes rok nachází na území s Irákem sousedícího Kuvajtu. Jaká je role této jednotky v Irácké krizi? Odpověď se dozvíte z následující rubriky Jaromíra Marka.
"Je to monitorování radiační, biologické a chemické situace. To znamená, že mají za úkol zjistit přítomnost těchto látek a varovat spojenecká vojska a civilní obyvatelstvo. V případě použití látek, zjistit jaká látka tam je a poskytnout obyvatelstvu první pomoc."
Říká mluvčí liberecké protichemické jednotky major Radek Hampl. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík k tomu dodává.
Jednotka, která působí v Kuvajtu je společným česko - slovenským útvarem. Celkem čítá 458 vojáků, 380 Čechů a 68 Slováků. Česká protichemická jednotka je považována za jednu z nejlepších na světě. Velkého uznání se jí dostalo v roce 1991, kdy jako jediná zaznamenala použití chemických zbraní ve válce v Perském zálivu. Jednotka, vybavená dvěma mobilními laboratořemi, je schopna čelit veškerým scénářům útoku s použitím všech známých bojových, radiologických a biologických látek V čem je tedy česká jednotka tak výjimečná? Více její mluvčí major Hampl.
Na rozdíl od války v perském zálivu v roce 1991 není chemická jednotka přímo nasazena ve vojenských akcích. To její mandát, který určil český parlament neumožňuje. Více premiér Vladimír Špidla.
"Česká republika není součástí koalice, která provádí operaci Svobodu Iráku. Není její součástí protože ústavní orgány řekly: zapojíme se do akcí mezinárodního společenství, pokud bude nový akt OSN. Nový akt nebyl, nezapojujeme se. Druhá varianta je, že v případě, že dojde k použití zbraní hromadného ničení, bude česká jednotka na místě zachraňovat lidi a odstraňovat následky. Je to humanitární povinnost. Nedovedu si představit, že by naši vojáci stáli s rukama za zády a dívali se na to, jak někde umírají lidé zasažení chemickými nebo bakteriologickými prostředky. To jsou dva rámce, které dal český Parlament a náš ústavní systém po hlubokých a složitých debatách. Je to pozice, kterou má ČR a žádnou jinou pozici ČR nemá."
"Jednotka používá jiný způsob v boji s otravnými látkami. Máme vynikající přístroje, které prokázaly své schopnosti už v roce 1991. když v operaci Pouštní bouře dokázaly naměřit stopové hodnoty. Takže tyto přístroje v porovnání s jinými armádami kvalitnější. Další přednost je schopnost dekontaminace lidí a techniky. Jednotka je schopna postavit dekontaminační linku pro techniku a osoby. Za hodinu odmoříme až 350 lidí a 100 kusů techniky. Je to dáno tím, že třeba auto projíždí několika rámy, kde je nanášen dekontaminační roztok, smýván a znovu nanášen. Ta přednost je v rychlosti."
Češi mají dlouhodobé zkušenosti na poli chemických zbraní ještě z dob Varšavské smlouvy, kdy se československá armáda důkladně připravovala na útok zbraněmi hromadného ničení. Armádní chemici byli součástí první československé jednotky v novodobé historii, která byla vyslána do bojové akce začátkem 90. let do Perského zálivu. Liberecká protichemická jednotka se ihned po vstupu Česka do NATO v roce 1999 začlenila do sil okamžité reakce NATO. Rota, která musí být připravena zasáhnout do tří dnů kdekoli na světě.
