Čeští zemědělci v Evropské unii

Budou české potraviny konkurenceschopné s produkty Evropské unie? V Ekonomické rubrice vám kolega Mikuláš Kroupa prozradí, jak vyjednávají úředníci o vstupu České republiky do Evropské unie v kapitole zemědělství.

Čeští zemědělci v Evropské unii

Jaroslav Palas

Vstup českého agrárního obchodu do Evropské unie a stabilizace cen zemědělských produktů na domácím trhu označil za své hlavní cíle při nástupu do funkce nový ministr zemědělství Jaroslav Palas. Reagoval tak na sílící hlasy českých zemědělců, kteří se obávají, že při vstupu České republiky do EU budou znevýhodněni, protože nedostanou tak jako jejich kolegové ze zemí Evropské unie takzvané agrární dotace. Jaroslav Palas, ministr zemědělství, slíbil, že vyjedná, aby české potraviny měly možnost vstoupit na evropský trh s vyrovnanými podmínkami. Prý nedovolí, aby Evropa zlikvidovala české potravinářství.

"Taktika ve vyjednávání musí vést k vytvoření co nejlepších podmínek. Nesouhlasím s tím, že podmínky dnes nastavené byly likvidační."

Aby nedošlo ke zvýhodnění evropských zemědělců před českými, hodlá Jaroslav Palas nejen zaujmout v Bruselu ve vyjednávání tvrdou pozici, ale chce k jednání pozvat jako své poradce i představitele nestátních zemědělských organizací jako je například Česká agrární komora.

Mimoto hodlá podpořit české potravinářství během následujících měsíců finanční dotací 200 milionů korun a v příštím roce chce částku dokonce zdvojnásobit. Podle něj se musí kapitola zemědělství v Bruselu uzavřít tak, aby se před českými zemědělci otevřel dosud většinou nepoznaný, obrovský a tudíž výdělečný evropský trh.

"Pro nás je prioritní, aby český agrární trh vstoupil do Evropy se srovnatelnými podmínkami. Vždyť získáme trh se zhruba 370 miliony obyvateli. Jenom za to stojí o to usilovat."

Ovšem pro Evropskou unii je prioritou bezpečnost potravin. Nedávno se totiž v Evropě objevily různé nebezpečné nákazy například BSE tedy tzv. nemoc šílených krav, dále kulhavka a slintavka, vyšší výskyt dioxinů a růstových hormonů. Není divu, že právě proto je vyvíjen tlak na potravinářské podniky, především na ty, které uvádějí na trh poživatiny živočišného druhu - tedy masokombináty, mlékárny, zpracovny vajec, ryb, medu atd... Evropská unie je nekompromisní. Na společný trh budou moci jen ty firmy, které bezezbytku splní veterinární a hygienické standarty. Už 52 českých podniků požádalo o tříleté přechodné období. Některé české firmy nejsou totiž schopné přísné požadavky Evropy splnit. Proto se mnohé z nich s mezinárodním trhem mohou rozloučit. Vybavení pro standarty unie a požadovanou modernizaci jsou pro menší potravinářské společnosti finančně nedostupné. Mají tedy dvě možnosti. Buď se pokusí spojit s některou konkurenční firmou třeba z Evropské unie, což je se zastaralým vybavením nesnadné a nebo "zavřít krám".

---

Česká vláda na středečním zasedání odložila projednávání o prodeji jedenapadesátiprocentního státního podílu v Českém Telecomu. Podle premiéra Vladimíra Špidly je prodej Telecomu důležitá věc a bude rozhodnuta bez zbytečného otálení, ale v okamžiku, kdy bude skutečně zralá a zvážena. Nabídky na koupi majority v Telecomu minulý týden předložila konsorcia vedená Deutsche Bank a CVC Capital Partners. Ani jedno z nich však nesplnilo požadavek předchozího kabinetu na zvýšení ceny minimálně o deset procent ze zhruba 55 miliard korun. Stát ve firmě prodává svůj podíl spolu s 27procentním balíkem akcií konsorcia TelSource. Někteří analytici tvrdí, že odklad projednávání by mohl signalizovat, že kabinet čeká, až Telecom příští týden zveřejní pololetní výsledky hospodaření. Kabinet bude totiž chtít posoudit argumenty zájemců, kteří tvrdí, že za Telecom nabízejí přiměřenou cenu.