Chlumec nad Cidlinou

V dnešní pravidelné rubrice se podíváme se Zdeňkou Kuchyňovou do Chlumce nad Cidlinou, starobylého města, známého nejen onou pověstnou bitvou sedláků.

Chlumec nad Cidlinou je šestitisícové město na soutoku řek Cidliny a Bystřice a je spojeno s historií rodu Kinských, kteří chlumecké panství získali roku 1611 od císaře Matyáše. Nejstarší stavební památkou je farní kostelík Nejsvětější Trojice, jehož původní podoba se zachovala ve znaku města. Největší dominantou je však zámek Karlova Koruna, který nechal začátkem 18. století postavit František Ferdinand Kinský. Jak uvedla správkyně zámku Eva Boháčková, historie rodu sahá až do 13. století. Kinští původně bydleli ve vsi Chýnice u Lovosic a do Chlumce přišli až v průběhu dalších staletí.

Karlova Koruna|Foto: Martina Schneibergová, Radio Prague International

"Tady obývali dřív starý vodní hrad, který stával východním směrem od tohoto zámku, na okraji města Chlumec nad Cidlinou. Ale tento starý vodní hrad, i když byl přebudovaný, tak vlastně už nevyhovoval postavení šlechty a tak v roce 1721 až 1723 si František Ferdinand Kinský, který zastával funkci nejvyššího kancléře a nejvyššího lovčího království českého nechává na návrší nad městem postavit tento barokní reprezentativní zámek. Vybral si jednoho z nejznámějších architektů barokních Santiniho Aichla, ale vlastní stavební práce na zámku řídil František Maxmilián Kaňka. V době, kdy se zámek dostavoval se shodou okolností v Praze konala korunovace Karla VI. na českého krále a tak Karel VI. poctil Františka Ferdinanda Kinského svojí návštěvou. A tak František Ferdinand Kinský na památku pojmenoval svůj zámek Karlova koruna a myslím si, že "koruna" ve svém názvu nese také proto, že svrchu i tu královskou korunu připomíná."

Zámek představuje jedno z vrcholných děl barokní architektury. Na prostřední sál jsou připojena tři čtvercová křídla, každé po třech místnostech. Takže při stavbě zámku nebylo použito žádných spojovacích chodeb. Kinští bydleli na zámku až do roku 1948, kdy byli přinuceni emigrovat. V roce 1992 se však opět vrátili. V restituci zámek získal nejstarší ze sourozenců Kinských, Norbert. Nyní už majetek nespravuje a převedl ho na své syny Pia a Giovanniho Kinských dal Borgo.

Karlova Koruna, photo: Martina Schneibergová

Bratři zámek zpřístupnili veřejnosti a představují zde historii svého rodu a chov koní na Chlumci. Kinští jsou pokládáni za předchůdce koňských dostihů Velké Pardubické. Již v roce 1846 se zde jela Velká chlumecká steeple-chase, i když tehdy sloužila jako vodní příkop řeka Cidlina. Mezi vynikající jezdce a střelce patřil v 19. století Oktavián Kinský. Někdo by ho možná mohl pokládat za jakousi černou ovci rodiny. Říká se o něm, že byl velmi nadaný, z lidí si však často dělal legraci a je znám svými hazardními kousky, když například se čtyřspřežím a vozíkem objížděl ochoz zámku.

"V zatáčkách mu nestačil ani terén pod koly, ale on už věděl, kdy to místo nastane a tak vždy ten vozík nahnul jenom na jedno kolo, aby se dolů s těmi koňmi a s tím vozíkem nezřítil. Jsou známé i historky, když sem lidi na Chlumec přijížděli na parfosní hony a on tady měl cvičené dogy. Když jeden šlechtic, Němec, po pádu svého koně šel pomalým tempem k zámku, slyší jak za ním něco funí, uvidí ty dvě dogy a tak utíká a v první místnosti na zámku, kde bylo vylidněno, vleze na skříň a místo, aby se dočkal nějaké pomoci od služebnictva, tak si vedle něj přisedla cvičená Oktaviánova opice a napodobovala ty jeho šílenosti, co tam na té skříni dělal a jak přivolával služebnictvo. Jiná příhoda zase vypráví o tom, jak Oktavián některé návštěvě, která se tady zúčastnila honu, nechal zašít do polštáře žáby."

Památník u Chlumce nad Cidlinou, foto: Lubomír Havrda, CC BY 3.0 Unported

Oktavián Kinský neměl žádné potomky, a tak zámek zdědil syn jeho mladšího bratra Zdenko, a to už byl vlastně dědeček Norberta Kinského, který v 90. letech zámek restituoval. Ke Zdenkovi Kinskému se váže veliký obraz s rámem z jelení kůže, který je na zámku vystaven. Zdenko se na něm projíždí na koni se svými šesti dcerami. Na obraze tehdy pracoval malíř František Reichmann.

"Po čase, když se jde Zdenko za Reichmanem na obraz podívat, tak se mu nelíbí. Je nespokojen s postavením nohou u některých koní na obraze a s pohybem jejich svalstva. A řekne tomu malíři že obraz není takový, jak si ho představoval, ale malíř Reichman, vlastně v té době už byl slavný, říkal, "ale mě se obraz líbí, já ho předělávat nebudu" a tak se spolu dostanou do sporu a na konci té hádky bere vzteky malíř Reichmann do ruky dláto a tím dlátem mrští proti plátnu a udělá do něj díru. Když to vidí Zdenko, je zle. Malíř si musí sbalit své štětce, plátna, barvy a musí ze zámku odejít pryč. Takže tenhle obraz nebyl nikdy dokončen, ale vlastně ani nikdy zaplacen."

Václav Kliment Klicpera

K zámku patří také asi 500 hektarů rybníků. A u jednoho z nich, dnes už vysušeného Velkochlumeckého rybníku, se se odehrál konec slavného selského povstání. Ne nadarmo se říká, že někdo dopadl jako sedláci u Chlumce. Jejich rebelie byla totiž v 18. století potlačena. Největší část vzbouřených sedláků, směřujících do Prahy, byla u rybníka vojskem obklíčena a zahnána do vody. Mnoho zajatců bylo po delší dobu vězněno a vyslýcháno právě v jízdárně chlumeckého zámku. Tuto událost připomíná socha selského rebela, která stojí za městem na malém návrší. Chlumec nad Cidlinou má i své slavné rodáky. K těm patří například Václav Kliment Klicpera, otec české veselohry, na jehož památku se zde pořádá festival ochotnických divadelních souborů Klicperův Chlumec. Mezi další patří například historik Jaroslav Goll či Berta Kinská, nositelka Nobelovy ceny míru.