Majitelé Karlovy koruny založili Velkou pardubickou, přivezli tenis a tropili si žerty z návštěvníků
Zámek Karlova koruna je spjatý s chlumeckou větví rodu Kinských. A korunu opravdu její půdorys připomíná. Jeden z členů rodu stál u základů Velké pardubické. Ale také svým hostům dával do postele myši a manželce stopoval, za jak dlouho dojde na zámek.
Ve výběhu vítají příchozí koně, neboť rod Kinských je s chovem koní i dostihy spojený. Zámek byl postavený na začátku 18. století na popud Františka Ferdinanda Kinského. Ten pracoval jako nejvyšší kancléř království českého u císaře Karla VI. Dnes bychom jeho funkci přirovnali k pozici ministra vnitra. Architektem zámku byl Jan Blažej Santini - Aichel a stavitelem další barokní hvězda František Maxmilián Kaňka.
"Zámek dostal název Karlova koruna. On totiž opravdu svrchu vypadá jako královská koruna. A Karlova se jmenuje na počest císaře Karla VI.," přiblížila vznik zámku Jana Dittrichová. Kinští drželi zámek, který během války vyhořel, až do roku 1948.
"V roce 1945 Kinští získali peníze od organizace UMPRA a mohli díky ní zámek zrekonstruovat. Tady už můžete cítit lehkou ironii, protože v roce 1948 byl zámek zestátněn. Probíhalo to tak, že v roce 1948 odjeli majitelé do Itálie na svatbu svého syna. Tam je zastihl dopis, že už se nemají vracet, protože nemají kam.
V 90. letech byl zámek navrácen v rámci restitucí. Kinští dostávají zpět jak zámek Karlovu korunu, tak také hrad Kost v Českém ráji. V současné době jsou majitelé Giovanni a Pio Kinští dal Borgo. Ti založili v roce 1993 akciovou společnost, která funguje dodnes."
Jejich synové už dnes žijí v České republice a starají se o majetek. Kinští neměli problém jen s komunisty, ale i s nacisty. A to kvůli listině, která je ve vystavená ve Sloupové síni.
"To je deklarace české šlechty, kterou v 30. letech za okupace nacistů sepsal Zdenko Radslav Kinský, velice významný člen rodu Kinských, že stojí za českým národem a jsou proti německé okupaci. Bohužel díky tomu, protože tu deklaraci sepsal, byla na Karlovu korunu uvalena nacistická správa. Samotný Heidrich prohlásil, že česká šlechta nesouhlasí s jejich režimem a v podstatě hlavním velitelem této šlechty je Zdenko Radslav Kinský."
Víte, jak dopadli sedláci u Chlumce?
Romantické prostory zámku spolu s kaplí dnes vytváří jedinečnou atmosféru pro svatby, výstavy a další slavnosti. Například v Mramorovém sále míří okna na všechny světové strany a prostor je dokonale prosvětlený.
Při interaktivní procházce zámkem se dozvíte řadu zajímavostí o rodu Kinských, ale také zjistíte, když se něco nepovede, proč se říká, dopadli jako sedláci u Chlumce. Tehdy převzal zadlužené panství František Ferdinand II. a musel přiškrtit finanční toky.
"Sedláci nespokojení s robotou šli na chlumeckou šlechtu. Měli v plánu dojít na zámek, a vyrabovat ho. Chtěli jakýsi robotní patent, aby mohli méně pracovat, aby byla práce přijatelnější. A tady začíná to známé pořekadlo "Dopadli jako sedláci u Chlumce", protože sem přijela císařská garda, a setkání rozprášila. Stovka jich byla zatčena, spousta jich zemřela. Oni tím, jak byli vyděšeni císařskou posádkou, tak naskákali do rybníka, většina z nich neuměla plavat, takže utonuli. Druhý den povstali znovu, což byla ještě větší katastrofa. Dopadlo to úplně stejně, ale s větším počtem mrtvých i zatčených. Každopádně tato akce měla následek, že byl vydán ten robotní patent."
Jedete na Chlumec? Napiště závět, říkalo se za Oktaviána Kinského
Kinští jsou spojeni také s koňmi. S jejich chovem začal Oktavián Josef Kinský. Vynikají zlatavou barvou. Jedna z větví má bílou hřívu, druhá černou a říká se jim chlumečtí plaváci. Bohužel v 50. letech přišlo mnoho koní na zpracování do salámu, dodává Jana Dittrichová.
"50 procent chlumeckých plaváků bylo zabito. Existuje ovšem člověk, kterému vděčíme za to, že chlumecký plavák existuje. A to je pan Půlpán. Ten v 50. letech odkoupil od státu zhruba 40 procent koní, a potom je sám šlechtil a staral se o ně. Takže u něj můžeme ty chlumecké plaváky najít. Jinak jich je v současné době asi 500. Devadesát procent jich je v ČR, 10 procent je rozstrkaných po celé Evropě."
Oktavián Kinský stojí i za vznikem Velké pardubické. A zřejmě měl rád kanadské žertíky, které zkoušel na svých hostech.
"Říkalo se, že kdybyste v jeho dobách, což je 19. století, jeli na chlumecké panství, tak byste před tím museli sepsat závěť. On totiž svým návštěvám strkal třeba myši do postele. Nebo jim dal do jídla projímadlo, vzal je na dlouhou procházku, a bavil se tím, jak jednotliví šlechtici mizí do křoví a vykonávají svoji potřebu. Kdo s ním byl asi velice nešťastný, tak to byla jeho žena Anežka Kinská. Tu údajně zavezl za město a stopoval, jak dlouho jí trvá dojít domů."
Oktavián Kinský založil na Chlumci dostihy, a vyhrál je. Pak ho ovšem předstihl hrabě Taxis. Ano, po něm je pojmenovaný Taxisův příkop. A rozhodli se dostihy přesunout do Pardubic. A těžký Taxisův příkop je dodnes kritizovanou překážkou.
Nedokončený obraz malíř propíchl štětcem
V jednom ze sálů zámku návštěvníky překvapí veliký obraz opět s tématikou koní. Je však nedokončený. Objednal si ho Zdenko Kinský, který byl neuvěřitelně akční člověk.
"Jezdil do Anglie, tam hrál tenis, takže přivezl tenis do Chlumce nad Cidlinou. Dole pod zámkem je oranžérie, tam byly tenisové kurty. Rád lovil na Kavkaze kamzíky a medvědy. Chtěl přeplavat kanál Le Manche. To se mu nepodařilo, ale byl výborným plavcem. Měl šest dcer a tři syny. To je vidět na obraze, který dominuje této místnosti. Obraz je nedokončený, a navíc má v sobě díru. Zdenko Kinský pokáral malíře Reichmana, že koně nejsou dostatečně reální, a že by závod s těmito nohami v životě nedojeli. A že mu za ten obraz nezaplatí. To malíř nerad slyšel, takže obraz je nedokončený. Tam měli stát ti tři jeho synové. Malíř se naštval, a obraz znehodnotil tím, že ho štětcem propíchl. Každopádně ten obraz nechal Zdenko Kinský tady vystavit, ale proč, to se dodnes neví."
Mezi slavné ženy patřila Nora a Bertha
Abychom však nezapomínali na slavné ženy. Nora, dcera Zdenka Kinského je právě na nedokončeném obraze. Byla perfektní překladatelka. Překládala dětské knihy a za 1. světové války pracovala na Kavkaze pro Červený kříž. Zemřela jako velmi mladá po porodu. Její dcera Geogina je matkou lichtenštejnského knížete. Další, opět v Čechách málo známá žena, je Bertha Kinská, kterou rodina neměla příliš ráda, a po smrti otce žila s matkou v Rakousku.
"Dokonce, když už u nich v rodině nastává finanční krize, začíná hledat práci a našla ji u Alfreda Nobela. Pracovala jako jeho sekretářka, on se do ní zamiloval, nabídl jí sňatek, ona ovšem odmítá, protože byla zamilovaná do někoho jiného, a byl to právě pan Suttner. Ale byl o deset let mladší než ona, takže jeho rodiče této lásce nepřáli. Opět se spolu setkávají, utíkají z Čech pryč, žijí v zahraničí a Bertha Kinská začíná psát panflety do novin a velice zajímavou knihu, která se jmenuje Odzbrojte. Byla to velká pacifistka. A je to první dáma, která získala Nobelovu cenu za mír. Je známá především v Rakousku, tam ji najdete i na dvoueurové minci. Tady v Čechách o ní málokdo tuší."
Náročnou rekonstrukcí prošel před pár lety areál jízdárny, který je v těsném sousedství zámku. Dnes slouží jako multifunkční hala na divadla, koncerty, svatby, rauty a podobně. Také stáje dostaly červenou barvu, kterou měly v minulosti.
Související
-
Královéhradecký kraj
Kraj hor a lyžařů. Nachází se zde nejvyšší hora Česka Sněžka (1603 m). Narodil se tady Karel Čapek.
-
Poznejte kraje Česka
Praha je nejznámější a nejatraktivnější město Česka. Ale Česko zdaleka není jen Praha.
