Karlova Koruna představuje historii rodu Kinských a chov jejich koní

Silueta zámku Karlova Koruna uvítá každého, kde přijíždí k městu Chlumec nad Cidlinou. Stojí tu už po tři staletí a je s ním spojen rod Kinských. Mimochodem k tomuto místu se váže i slavná průpovídka: dopadli jak sedláci u Chlumce.

Zámek Karlova Koruna, foto: CzechTourism

Zámek nechal začátkem 18. století postavit František Ferdinand Kinský. Byl nejvyšší kancléř a nejvyšší lovčí království českého. Starý vodní hrad už přestal vyhovovat a tak začal stavět toto reprezentativní sídlo:

"To krátce po dostavbě v roce 1723 navštívil Karel VI. a proto se zámek jmenuje Karlova a Koruna díky tvaru. Z výšky totiž připomíná královskou korunu,"

vysvětlil původ netradičního názvu průvodce Jan Krátký. Mimochodem za Františka Ferdinanda Kinského došlo i ke slavnému povstání sedláků u Chlumce.

Pomník povstání sedláků u Chlumce, foto: Lubomír Havrda, CC BY 3.0 Unported

"A od té doby se říká: dopadli, jak sedláci u Chlumce. Ale nebylo to tak horké, protože sedláci přišli na Chlumec v noci a nikdo je nikam nechtěl pustit. A tak navštívili zdejší pivovar. Ten celý vyplenili a vypili a šli dobývat zámek. Stihli dvakrát obejít celou stavbu a byli odraženi k rybníku, který se nacházel tam, co je dnes velká socha sedláka. Tam se tři utopili, pět jich bylo zastřeleno a 211 zajato. Ti zajatí byli asi týden ponecháni v chlumeckých konírnách, aby jim vychladly hlavy a pak byli propuštěni na své statky."

V roce 1992 byl zámek a panství vráceny rodině Kinských. Autorem projektu zámku je slavný italský architekt Santini Aichel a pražský stavitel František Maxmilián Kaňka. Největší zvláštností stavby je její půdorys. Dlouhé chodby se spoustou pokojů, jak je známe z jiných zámků, tady nenajdete. Z oválného středu vybíhají křídla a svým tvarem zámek opravdu připomíná korunu. Ale pojďme do prvního patra. Tady je velmi reprezentativní Mramorový sál. Je zde replika lustru, který měl 74 svící, lustr se stáhl dolů z půdy, svíce se zapálily a zase byl vytažen nahoru. Zámek má i další unikáty.

Karlova Koruna, foto: Petr1888, CC BY-SA 3.0 Unported

"Zvláštností jsou schránky na poštu. Vložila se do nich pošta, pak se to zavřelo a v nepřítomnosti služebnictva panstvo poštu vybíralo."

Poté, co byl zámek opět vrácen rodu Kinských začala zde vznikat nová expozice. Zabývá se historií rodu a také chovem koní na Chlumci. S tím rodina začala na konci 18. století, tehdy zde byl Oktavián Kinský.

"Jednoho dne nechal připustit plnokrevnou klisnu Themby s plnokrevným hřebcem. Hříbě bylo pojmenováno Themby 2. Mělo takovou zlatavou barvu. To v té době bylo u plnokrevných koní velmi neobvyklé a tak když chtěl Oktavián zapsat toto hříbě do plemenných knih, tak mu to bylo odmítnuto právě kvůli barvě. Ale Oktavián Kinský byl takový svérázný muž a tak to vyřešil po svém. Založil si vlastní plemenné knihy, které se dál rozvíjely, protože Themby 2 měla dobré dostihové úspěchy."

Karlova Koruna, foto: Martina Schneibergová

Nejoblíbenější Oktaviánův kůň se jmenoval Caesar a prováděl zajímavé s ním kaskadérské kousky. Jeden z obrazů například ukazuje, jak s bryčkou a čtyřspřežím objíždí římsu pod zámkem - ta je široká pouze 2,5 metru. Oktavián byl velkým milovníkem dostihového sportu a tak jako první zde na českém území uspořádal první dostihy podle britského vzoru - Velká chlumecká steeplechase.

"Až o deset let později se Oktavián rozhodl, že celý dostihový sport přenese do Pardubic a tak vznikla světoznámá Velká pardubická. Kdyby to tenkrát Oktavián neudělal, tak my zde v Chlumci máme pořád Velkou chlumeckou a v Pardubicích by měli akorát perník."

Jeden z prvních parforsních honů

Jak dodal průvodce Jan Krátký, Chlumec a Kinští jsou pevně spjati i se slavnou tradicí parforsních honů. Jejich zakladatelem byl soused Kinských hrabě Špork. A tak netrvalo dlouho a hony se staly zábavou i na chlumeckém panství. Parforsní hony jsou hony na velkou vzdálenost s přesnými pravidly i oblečením. Je to černý klobouk, červený frak, bílé rajtky a černé boty. První se takhle oblékl právě Oktavián Kinský.

"Když se tak oblékl poprvé, tak si všichni mysleli, že se zbláznil nebo že je to jeho další módní výstřelek. Ale když jezdci zjistili, že to je celoevropská tendence, tak se začali oblékat do červeného také a vznikl tento stejnokroj. Další zvláštností v parforsních honech je to, že zvíře neumírá, ale je odchyceno a uchováno pro další hon."

Oktavián Kinský

Rodinnou vášeň pro koně dosvědčuje i zámecká sbírka obrazů s motivy koní mezi nimi jsou i vzácné kousky z dílny bratrů Hamiltonů. Oktavián Kinský však zemřel bez dětí a panství převzal jeho synovec Zdenko, který ještě v 76 letech překonával na pardubickém závodišti vodní příkop. Jako památka na zámku visí obraz malíře Reichmana, se kterým se Zdenko Kinský pohádal, protože se mu obraz nelíbil.

"Chtěl po Reichmanovi, aby to celé předělal. Ten už byl uznávaný malíř a tak se mu do toho moc nechtělo. Roztržka skončila tím, že Reichman prorazil celý obraz malířským dlátem, takže tam můžete vidět i dnes díru. Odmítl obraz domalovat, to je tam také vidět. Poté se rozkmotřili a Reichman odchází z panství. Nikdy ten obraz nedodělal a tak mu Zdenko Kinský nezaplatil."

Zdenko Kinský byl známý i tím, že během mnichovské krize vystoupil s deklarací proti okupaci republiky u prezidenta. V důsledku toho byla na zámku nucená německá správa. A Zdenkův syn Norbert Kinský byl nuceně nasazen v Německu.

Norbert Kinský s chotí Annou

"Tam se mu podařil husarský kousek. Ujel odtud na kole, pak žil na českém území a krátce poté v roce 1948 měl svatbu v Itálii s Annou Netolickou dal Borgo. Tam také byl nucen zůstat, protože nastal únor roku 1948 a poté bylo celé rodině znemožněno vrátit se na české území."

Norbert Kinský po smrti manželky vstoupil do komunity Maltézských rytířů a stal se velmistrem. Zemřel v roce 2008, zámek dnes vlastní jeho synové.