Chráněný účet i vyšší nezabavitelná částka. Situace dlužníků by se měla zlepšit

Odklady splátek či úlevy v exekucích a v oddlužení. Stát loni kvůli koronavirové krizi zmírnil pravidla pro lidi, kteří nezvládali své dluhy. Některá opatření na ochranu dlužníků pokračují a rok 2021 přináší i několik novinek. Dlužníci, kteří jsou v exekuci nebo insolvenci, si díky nim mírně polepší.

Ilustrační foto: 1820796, Pixabay / CC0

Až do konce ledna zůstavají kvůli dopadům pandemie koronaviru pozastavené exekuce prodejem movitých věcí a prodejem nemovitosti, kde má dlužník místo trvalého pobytu. Do konce února se také prodlužuje ochrana prostředků na bankovním účtu dlužníka v exekuci a při výkonu rozhodnutí z dvojnásobku na čtyřnásobek životního minima.

Stát také až do poloviny roku 2021 prodloužil úlevu pro lidi v osobním bankrotu, kteří nejsou schopní splácet. "Pokud se dlužník v důsledku opatření přijatých v souvislosti s onemocněním covid-19 dostane do situace, že nebude schopen splnit podstatnou část splátkového kalendáře, nebude tato skutečnost důvodem pro zrušení jeho oddlužení," vysvětlil Českému rozhlasu mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

David Šmejkal, foto: archiv CEVRO

Podle ředitele Poradny při finanční tísni Davida Šmejkala fungují už dříve přijatá opatření dobře. Důležité ale podle něj bude sledovat, co se bude dít, až úlevy skončí.

„Pokud nám silně stát investuje do podpory zaměstnanosti na kurzarbeit a další projekty, tak se ještě zásadně neprojevuje ten případný problém na straně dlužníků. Ten by se mohl projevit až ty programy na podporu zaměstnanosti skončí. Pak bude potřeba se podívat, jak na tom dlužníci opravdu jsou," řekl Českému rozhlasu.

Chráněný účet

V roce 2020 vzrostla také takzvaná nezabavitelná částka, tedy částka, která nesmí být dlužníku v průběhu insolvenčního řízení sražena z jeho měsíční mzdy, důchodu, mateřské, nemocenských dávek, rodičovské a podobně. Od 1. ledna činí základní nezabavitelné minimum necelých 7900 korun.

Ilustrační foto: rupixen, Pixabay / CC0

Nezabavitelnou částku by si nově mohl dlužník nechat posílat na takzvaný chráněný účet. Ten by měl v Česku začít fungovat od dubna. Jde o zvláštní banovní účet, na který nemůže být vedená exekuce. Má zabránit tomu, aby exekutoři zabavili i to, na co nemají nárok, což se dosud dělo. Lidem sice ze zákona nezabavitelná částka náleží, ale když přišla na účet, většinou okamžitě skončila u exekutorů. Ti totiž automaticky nepoznají, o jaké peníze jde.

Většina organizací, které se zabývají problémem exekucí, považuje vznik chráněného účtu za krok správným směrem, který pomůže dlužníkům. Připomínají, že například v Německu funguje chráněný účet už řadu let pod názvem P-konto.

V polovině roku by se také měla zkrátit doba oddlužení. V Poslanecké sněmovně je vládní návrh na zkrácení doby insolvence z dlouhých pěti na tři roky, který vychází z evropské směrnice. Asociace věřitelů ho odmítá - považuje ho za nespravedlivý a nepřijatelný zásah do práv věřitelů. Podle ní to může v budoucnu dlužníky motivovat k tomu, aby vědomě vytvářeli a nespláceli další dluhy.

Počet exekucí

Ilustrační foto: Zdeněk Trnka, Český rozhlas

V loňském roce se počet lidí v exekuci snížil. Podle Exekutorské komory klesl ve třetím čtvrtletí meziročně o 50 tisíc na 736 tisíc. Komora také varovala před rozšiřováním opatření, která by podle ní vedla k omezení vymahatelnosti práva.

„Je třeba si uvědomit, že žádný systém nezmění, ani nemůže změnit nic na tom, jak exekuce vůbec vznikají. Na počátku je vždy dlužník, který dlouhou dobu nehradí své závazky a věřitel, který vyčerpal všechny možnosti, jak získat své prostředky zpět, a proto se obrátil na soud. Ten, pokud jeho nároky uzná, pověří soudního exekutora provedením exekuce. Je tedy naprosto nepřípustné démonizovat soudní exekutory, kteří pouze vykonávají nařízení soudu," upozornila Exekutorská komora.