Chybí osobnostní testy ve zdravotnictví, říká psycholog
Lékař, který vraždí, policista, který má sklon k extremismu, hasič, který zakládá požáry... Takové výjimečné případy, kdy určitá profese skrývá ve svých řadách "antiprofesionála", nejsou příliš časté, přesto ukazují na nějaký hlubší problém, který by asi bylo namístě řešit. Česká kriminalistika má na stole první případ vraždícího zdravotníka. Bývalý třicetiletý zaměstnanec nemocnice v Havlíčkově Brodě je podezřelý z vraždy sedmi pacientů a z pokusu o vraždu dalších deseti. Sériový vrah skončil v pondělí ve vazbě.
"Je to jeden z nejrozsáhlejších případů úmyslného usmrcení osob, i ve stádiu pokusu o usmrcení osoby. Ona ta práce, věřte nám, pro nás teprve začíná, my nejsme na konci, my jsme skutečně na začátku rozsáhlého dokumentování tohoto případu. Naprosto jednoznačně z té právní kvalifikace vyplývá, že to je úmyslný trestný čin. Nebyly to zištné důvody, ani /záměr/ pomocí euthanázie zlidštit zdravotní stav těch pacientů."
Také vyšetřovatel případu Milan Jušta popírá, že šlo o euthanázii:
Jušta popisuje, jakým způsobem k vraždám docházelo.
"Pacienti, kteří byli převezeni většinou po nějakých těžkých autohaváriích, popřípadě po operacích, byli ve stavu bezmocnosti, byli pod práškama, byli v umělém spánku, tak jim byl aplikován lék, který jim zředil krev. Tím pádem docházelo k masivním krvácením."
Pachatele vytipoval primář anesteziologicko-resuscitačního oddělení havlíčkobrodské nemocnice Pavel Longin:
"K těm časům, kdy vznikla ta těžká porucha krvácení, jsme přiřadili přítomnost personálu na oddělení. A tam ten nález byl překvapivý, protože já jsem předpokládal, že tam budou třeba dvě, tři sestry a na ně že si dáme pozor, že třeba dělají nějaké častější chyby. Ale prakticky u všech případů, které jsme analyzovali, byl přítomen on. A to už bylo velice důvodné podezření."
"Já si myslím, že jedinou cestou, jak eliminovat ty nejtěžší případy, je, provádět na těch exponovaných pracovištích, což může být i zdravotnictví v plném rozsahu, nějaké posuzování způsobilosti. Prostě ti lidé by měli projít psychologovýma rukama, řečeno obrazně, on by je měl vyšetřit, měl by dopředu znát kompetence, které by ten člověk měl mít a naopak kontraindikace, které mít nesmí, a podle toho by se dělalo to posouzení, jestli ten člověk je vhodný pro danou práci, nebo je pro ni dokonce nebezpečný. Ale muselo by to být pochopitelně upraveno nějakou zákonnou normou, jako to má třeba policie, jako to má vězeňská služba, celní správa a tak dále,"
říká Hájek. Jeho kolegy klinického psychologa Jeronýma Klimeše se ptám, zda je zveřejněný případ důvodem k obavám:
"Odpověď zní samozřejmě, že se nemusíme bát. Nicméně vždycky když jsme v kontaktu s jakoukoliv autoritou, ať je to učitel, lékař, hasič nebo policista, vždycky musíme mít zdravý rozum a testovat si ty lidi, jestli se chovají přiměřeně očekávání. Tedy nedůvěřovat slepě autoritě."
