Čínské tanečnice i bubeníci z Konga: proběhl další ročník Pražského jarmarku

Foto: autorka

Na samém konci srpna proběhl v Praze na Ovocném trhu už 6. ročník Pražského jarmarku. Jde o největší folklorní festival v hlavním městě a co do počtu účinkujících i diváků i jeden z nejvýznamnějších v České republice. Na Pražský jarmark vás zveme v dnešním díle folklorního cyklu Ach synku, synku. Ze studia Radia Praha vás zdraví Milena Štráfeldová:

Foto: autorka
Tanečnice z Číny nebo Indonésie, bubeníci z Konga, gruzínské děti, ale i moravská cimbálovka nebo vysokoškolský soubor Gaudeamus - ti všichni byli hosty letošního ročníku Mezinárodního folklorního festivalu Pražský jarmark. V centru Prahy ho každoročně organizuje Folklorní sdružení ČR spolu s dalšími pořadateli. Program 6. ročníku během jeho zahájení přiblížil ředitel festivalu Jan Šlais:

Foto: autorka
"Letošní pražský jarmark přivítá na podiu na Ovocném trhu třiatřicet souborů, z nichž sedmnáct je zahraničních a zbytek českých. Ty české jsou letos specifické v tom, že se snažíme, aby se představily právě pražské soubory, které budou předvádět jednotlivé národopisné kraje České republiky, což dříve nebývalo."

Které soubory to budou?

"Vzpomenu na jeden z nejznámějších, soubor Gaudeamus z Vysoké školy ekonomické nebo Betynku z Prahy, Kytici. Jsou tam ale i zajímavé slovácké, jako je Šardičan a další."

Foto: autorka
Znamená to, že pražské soubory se nezabývají pražským či středočeským folklorem? Jakými regiony se tedy zabývají?

"Lidé, kteří tančí v pražských folklorních sdruženích a souborech, si vždycky vyberou nějakou národopisnou oblast, kterou sledují. Je to Slovácko, Kyjovsko, Hanácko... A právě tento žánr se učí a jezdí na soustředění do těchto národopisných oblastí. Většinou jsou to i rodáci z dané lokality. Proto ten pražský folklor až tak moc pražský není."

Ze kterých oblastí tedy konkrétně čerpají?

"Rosénka dělá uherskobrodský folklor, Betty z Prahy spíše ty jižní Čechy, a další a další. Byli bychom tu dlouho."

A pokud budeme mluvit o těch zahraničních souborech?

"Velkým tahákem je čínský soubor. My jsme Čínu pozvali už podruhé, protože před dvěma lety měla obrovský úspěch. A pak se představí úplně netradiční pěvecko - bubenická kapela z Konga. A určitě hodně zajímavé budou gruzínské děti."

Foto: autorka
Jak se vám vlastně daří získávat soubory z tak vzdálených míst?

"Když připravujeme festival, tak si vždy řekneme, z jakých kontinentů bychom pozvali jednotlivé soubory, a tak činíme. Prostřednictvím ambasády nebo díky Folklornímu sdružení a jeho recipročním výměnným pobytům českých souborů v zahraničí a zahraničních v Česku."

Musím se zeptat i na to, jak je možné sem dostat například čínský nebo indonéský soubor? Tam musí být položka dopravy taková, že by jiný festival položila na lopatky.

Foto: autorka
"Je to nákladnější záležitost, ale vycházejí nám vstříc ambasády, které se finančně spolupodílejí. Za to jim patří velký dík."

Jak je to s návštěvností? A jak se mohou lidé dostat na festival? Potřebují vstupenky?

"Vstupné na festival Pražský jarmark je jako vždy nulové, tedy zdarma. Vítáme úplně každého návštěvníka, který se přijde podívat na folklor a připomene si české nebo i ty zahraniční tradice a lidovou kulturu."

Kolik návštěvníků jste přivítali třeba loni?

"My si děláme hrubé odhady a ty nám loni během šestidenního maratonu přesáhly osmdesát tisíc návštěvníků. Doufáme, že letošní ročník bude i díky větší mediální podpoře více navštěvován."

Foto: autorka
Mezi soubory, které se na letošním Pražském jarmarku vystřídaly, zaujal hned na začátku soubor Univerzity z Jakarty v Indonésii. Tanečníky v pestrých kostýmech doprovázela skupina hudebníků na domorodé nástroje:

/ukázka vystoupení souboru z Indonésie/

Soubor z Univerzity v Jakartě vystřídal soubor z Izraele. Nešlo ovšem o typický židovský folklor, byla to totiž skupina Tipsa z města Kafarkam, která předvedla lidové umění jedné z národnostních menšin - Čerkesů:

/ukázka vystoupení souboru z Izraele/

Foto: autorka
Představil se i soubor ZHANGJIANG z Číny. Jeho členy jsou studenti i učitelé z filmové akademie v Šanghaji. Bohužel přijela pouze skupina tanečníků, které doprovázela reprodukovaná hudba, i tak ale bylo jejich vystoupení působivé - hlavně díky tradičním maskám tanečnic:

/ukázka vystoupení souboru z Číny/

Kromě těchto souborů se na Pražském jarmarku během šesti dnů vystřídaly folklorní soubory z Kolumbie, Mexika, Uzbekistánu, Itálie, Ruska, Srbska, Slovinska, Nového Zélandu, Alžírska a Konga. Velký potlesk skutečně sklidily děti z Gruzie, třeba s dívčím tancem se stříbrnými džbány nebo vystoupením bubeníků:

Foto: autorka
/ukázka vystoupení gruzínského souboru/

Na podiu za Stavovským divadlem se ale střídaly i české soubory. Kromě velkých těles s univerzálním repertoárem, jako jsou Vojenský umělecký soubor Ondráš, Gaudeamus z Vysoké školy ekonomické nebo brněnský BROLN, tu zazpívala a zahrála Muzika Jiřího Pospíšila, která se soustředí hlavně na folklor ze západních a středních Čech. Dětský soubor Rosénka se zase věnuje hlavně písním a tancům z okolí Uherského Hradiště, jihomoravský folklor prezentuje také Slovácký krúžek Praha. A Šarvanci jako rodáci ze Slovenska se v Praze dokonce zabývají lidovým uměním našich východních sousedů. Na Jižní Moravu často pro inspiraci míří i soubor Studánka:

/ukázka vystoupení souboru Studánka/

Foto: autorka
Na soubor Studánka jsem se vyptala jeho vedoucího Jindřicha Fritsche:

"Cimbálová muzika Studánka vznikla už v Armádním uměleckém souboru v Táboře. Vykrystalizovala se ve velké těleso, kde máme i taneční soubor, takže jsme tanečně hudební soubor Studánka. Jsme Moraváci z Prahy, absolventi konzervatoře, kteří vypomáhají i v určitých orchestrech. Jsme zkrátka Moraváci, kteří se potkali v Praze."

To je zajímavá anabáze: vznik v Táboře a Moraváci v Praze. Ve kterém roce jste ostatně vznikli?

"My jsme vznikli v roce 1989 - 90."

Foto: autorka
Takže už máte za sebou poměrně dlouhou historii...

"Dlouhou historii, ale máme taky samozřejmě omladinu, nové tváře, nové muzikanty, nové tanečníky, nové zpěvačky. Hodně vystupujeme pro zahraniční posluchače, hlavně pro Francouze, tady v Praze. Máme rádi lyrické pojetí, hodně kantilénové, i zpěvy máme kantilénové, takže výběr skladeb je populárnější. A nyní jsme udělali nový program, staropražský kabaret, takže cimbálovka i stará Praha."

Všimla jsem si, že v souboru máte skutečně mladé členy, Jaký je vůbec věkový průměr, přibližně?

"Myslím, že věkový průměr je tak sedmadvacet. Máme tam ale i osmnáctileté zpěvačky. Když to spočítám, je nás s tanečníky a zpěvačkami v souboru asi třicet."

Foto: autorka
Zaměřujete se na nějakou oblast, na konkrétní region Moravy, nebo ji pojímáte od jihu až na sever, po Slezsko?

"My to vůbec takhle nerozdělujeme. Když nás nějaká skladba zaujme a líbí se nám, tak ji dáme do repertoáru. Víme, že jsou z určitých regionů, že bychom se ale specializovali na nějaký region, to ne. Ani to naše pojetí, poněvadž jsme konzervatoristi, není tak ryze lidové. Je to akademičtější, nám se to ale tak líbí."

Máte i trochu stylizované kroje, není to úplně čistá krojová záležitost...

"Protože nehrajeme specifický folklor, vycházíme z folkloru, ale to pojetí máme akademičtější. Držíme se určitých stylizací."

A čerpáte třeba i z nějakých starších sbírek, ze Sušila, z Bartoše?

Foto: autorka
"Určitě, vlastně první deska, co jsme vydali, byla ze Sušila. Tam nás oslovily i neznámé písničky, tak jsme je udělali a vydali. Za ta léta už samozřejmě máme vybrané určité skladby, které fungují. Ty zařazujeme do repertoáru a ty vlastně táhnou ten program."

Říkáte, že se zabýváte i staropražským folklorem. To je z hlediska čisté etnologie taková pochybná kategorie. Čemu konkrétně se věnujete?

"To jsou vlastně kuplety a staropražské písničky, takže je to spíš městský folklor. Pro nás je to takový endorfin, protože to je úplná změna, vyblbneme se, jsou tam i prvky jiných žánrů, je tam rytmika... Je to prostě něco úplně jiného."

S tím byste mohli jezdit na Moravu, ne? Vývoz staropražského folkloru na Moravu...

Foto: autorka
"Taky mne to napadlo. Ale to se všechno uvidí."

Vystupujete někdy i v zahraničí?

"Ano, dělali jsme koncerty v Rakousku i ve Švýcarsku, ted jsme ale víc tady v Praze. Je taková uspěchaná doba. Takže od jara do podzimu děláme hodně pro zahraniční klientelu."

Vy už jste se zmínil o tom, že jste konzervatoristi. Znamená to, že se věnujete i něčemu jinému, a tohle je vlastně jakási zábava?

Foto: autorka
"Ne, já myslím, že je to půl na půl, protože dneska se muzikant musí ohánět, aby se uživil. Samozřejmě vypomáhají v orchestrech, učí na lidových školách umění, takže těch aktivit je spousta."

Na letošním Pražském jarmarku proběhlo podle pořadatelů na devadesát programů. Návštěvníci si kromě toho mohli vybírat i z výrobků mnoha řemeslníků - sklářů, tkalců, lidových řezbářů a dráteníků nebo svíčkařů. A také ochutnávat moravské víno, slivovici nebo jihočeskou cmundu. Na závěr předseda Folklorního sdružení ČR Zdeněk Pšenica všechny pozval na příští ročník:

Foto: autorka
"Letošní šestý ročník byl nadmíru úspěšný. Ozdobou letošního festivalu byla určitě vystoupení souborů z Číny, z Konga, ze Srbska, z Kapverdských ostrovů. Z hlediska našich souborů bych chtěl zdůraznit vystoupení Ondráše, který v letošním roce slaví 55. narozeniny. Odezněl překrásný koncert Brněnského rozhlasového orchestru a já jsem velmi rád, že v rámci tohoto koncertu se představili nejlepší dětští zpěváčci. Představila se také Taneční dílna, která proběhla v rámci Dnů tradiční lidové kultury. to je největší projekt v rámci česko - slovenské spolupráce v oblasti vzdělávání. A já musím všechny návštěvníky pozvat na příští rok, na poslední týden v srpnu, kdy bude zase na tradičním místě na Ovocném trhu 7. ročník Mezinárodního folklorního festivalu. A já bych si přál, aby ten příští ročník byl přinejmenším tak úspěšný, jako ten letošní, šestý."

Náš dnešní díl folklorního cyklu Ach synku, synku končí. Pozvali jsme vás v něm na letošní Pražský jarmark. Ze studia Radia Praha se loučí Milena Štráfeldová.