Čínské tanečnice i bubeníci z Konga: proběhl další ročník Pražského jarmarku
Na samém konci srpna proběhl v Praze na Ovocném trhu už 6. ročník Pražského jarmarku. Jde o největší folklorní festival v hlavním městě a co do počtu účinkujících i diváků i jeden z nejvýznamnějších v České republice. Na Pražský jarmark vás zveme v dnešním díle folklorního cyklu Ach synku, synku. Ze studia Radia Praha vás zdraví Milena Štráfeldová:
Které soubory to budou?
"Vzpomenu na jeden z nejznámějších, soubor Gaudeamus z Vysoké školy ekonomické nebo Betynku z Prahy, Kytici. Jsou tam ale i zajímavé slovácké, jako je Šardičan a další."
"Lidé, kteří tančí v pražských folklorních sdruženích a souborech, si vždycky vyberou nějakou národopisnou oblast, kterou sledují. Je to Slovácko, Kyjovsko, Hanácko... A právě tento žánr se učí a jezdí na soustředění do těchto národopisných oblastí. Většinou jsou to i rodáci z dané lokality. Proto ten pražský folklor až tak moc pražský není."
Ze kterých oblastí tedy konkrétně čerpají?
"Rosénka dělá uherskobrodský folklor, Betty z Prahy spíše ty jižní Čechy, a další a další. Byli bychom tu dlouho."
A pokud budeme mluvit o těch zahraničních souborech?
"Velkým tahákem je čínský soubor. My jsme Čínu pozvali už podruhé, protože před dvěma lety měla obrovský úspěch. A pak se představí úplně netradiční pěvecko - bubenická kapela z Konga. A určitě hodně zajímavé budou gruzínské děti."
"Když připravujeme festival, tak si vždy řekneme, z jakých kontinentů bychom pozvali jednotlivé soubory, a tak činíme. Prostřednictvím ambasády nebo díky Folklornímu sdružení a jeho recipročním výměnným pobytům českých souborů v zahraničí a zahraničních v Česku."
Musím se zeptat i na to, jak je možné sem dostat například čínský nebo indonéský soubor? Tam musí být položka dopravy taková, že by jiný festival položila na lopatky.
Jak je to s návštěvností? A jak se mohou lidé dostat na festival? Potřebují vstupenky?
"Vstupné na festival Pražský jarmark je jako vždy nulové, tedy zdarma. Vítáme úplně každého návštěvníka, který se přijde podívat na folklor a připomene si české nebo i ty zahraniční tradice a lidovou kulturu."
Kolik návštěvníků jste přivítali třeba loni?
"My si děláme hrubé odhady a ty nám loni během šestidenního maratonu přesáhly osmdesát tisíc návštěvníků. Doufáme, že letošní ročník bude i díky větší mediální podpoře více navštěvován."
/ukázka vystoupení souboru z Indonésie/
Soubor z Univerzity v Jakartě vystřídal soubor z Izraele. Nešlo ovšem o typický židovský folklor, byla to totiž skupina Tipsa z města Kafarkam, která předvedla lidové umění jedné z národnostních menšin - Čerkesů:
/ukázka vystoupení souboru z Izraele/
/ukázka vystoupení souboru z Číny/
Kromě těchto souborů se na Pražském jarmarku během šesti dnů vystřídaly folklorní soubory z Kolumbie, Mexika, Uzbekistánu, Itálie, Ruska, Srbska, Slovinska, Nového Zélandu, Alžírska a Konga. Velký potlesk skutečně sklidily děti z Gruzie, třeba s dívčím tancem se stříbrnými džbány nebo vystoupením bubeníků:
Na podiu za Stavovským divadlem se ale střídaly i české soubory. Kromě velkých těles s univerzálním repertoárem, jako jsou Vojenský umělecký soubor Ondráš, Gaudeamus z Vysoké školy ekonomické nebo brněnský BROLN, tu zazpívala a zahrála Muzika Jiřího Pospíšila, která se soustředí hlavně na folklor ze západních a středních Čech. Dětský soubor Rosénka se zase věnuje hlavně písním a tancům z okolí Uherského Hradiště, jihomoravský folklor prezentuje také Slovácký krúžek Praha. A Šarvanci jako rodáci ze Slovenska se v Praze dokonce zabývají lidovým uměním našich východních sousedů. Na Jižní Moravu často pro inspiraci míří i soubor Studánka:
/ukázka vystoupení souboru Studánka/
"Cimbálová muzika Studánka vznikla už v Armádním uměleckém souboru v Táboře. Vykrystalizovala se ve velké těleso, kde máme i taneční soubor, takže jsme tanečně hudební soubor Studánka. Jsme Moraváci z Prahy, absolventi konzervatoře, kteří vypomáhají i v určitých orchestrech. Jsme zkrátka Moraváci, kteří se potkali v Praze."
To je zajímavá anabáze: vznik v Táboře a Moraváci v Praze. Ve kterém roce jste ostatně vznikli?
"My jsme vznikli v roce 1989 - 90."
"Dlouhou historii, ale máme taky samozřejmě omladinu, nové tváře, nové muzikanty, nové tanečníky, nové zpěvačky. Hodně vystupujeme pro zahraniční posluchače, hlavně pro Francouze, tady v Praze. Máme rádi lyrické pojetí, hodně kantilénové, i zpěvy máme kantilénové, takže výběr skladeb je populárnější. A nyní jsme udělali nový program, staropražský kabaret, takže cimbálovka i stará Praha."
Všimla jsem si, že v souboru máte skutečně mladé členy, Jaký je vůbec věkový průměr, přibližně?
"Myslím, že věkový průměr je tak sedmadvacet. Máme tam ale i osmnáctileté zpěvačky. Když to spočítám, je nás s tanečníky a zpěvačkami v souboru asi třicet."
"My to vůbec takhle nerozdělujeme. Když nás nějaká skladba zaujme a líbí se nám, tak ji dáme do repertoáru. Víme, že jsou z určitých regionů, že bychom se ale specializovali na nějaký region, to ne. Ani to naše pojetí, poněvadž jsme konzervatoristi, není tak ryze lidové. Je to akademičtější, nám se to ale tak líbí."
Máte i trochu stylizované kroje, není to úplně čistá krojová záležitost...
"Protože nehrajeme specifický folklor, vycházíme z folkloru, ale to pojetí máme akademičtější. Držíme se určitých stylizací."
A čerpáte třeba i z nějakých starších sbírek, ze Sušila, z Bartoše?
Říkáte, že se zabýváte i staropražským folklorem. To je z hlediska čisté etnologie taková pochybná kategorie. Čemu konkrétně se věnujete?
"To jsou vlastně kuplety a staropražské písničky, takže je to spíš městský folklor. Pro nás je to takový endorfin, protože to je úplná změna, vyblbneme se, jsou tam i prvky jiných žánrů, je tam rytmika... Je to prostě něco úplně jiného."
S tím byste mohli jezdit na Moravu, ne? Vývoz staropražského folkloru na Moravu...
Vystupujete někdy i v zahraničí?
"Ano, dělali jsme koncerty v Rakousku i ve Švýcarsku, ted jsme ale víc tady v Praze. Je taková uspěchaná doba. Takže od jara do podzimu děláme hodně pro zahraniční klientelu."
Vy už jste se zmínil o tom, že jste konzervatoristi. Znamená to, že se věnujete i něčemu jinému, a tohle je vlastně jakási zábava?
Na letošním Pražském jarmarku proběhlo podle pořadatelů na devadesát programů. Návštěvníci si kromě toho mohli vybírat i z výrobků mnoha řemeslníků - sklářů, tkalců, lidových řezbářů a dráteníků nebo svíčkařů. A také ochutnávat moravské víno, slivovici nebo jihočeskou cmundu. Na závěr předseda Folklorního sdružení ČR Zdeněk Pšenica všechny pozval na příští ročník:
Náš dnešní díl folklorního cyklu Ach synku, synku končí. Pozvali jsme vás v něm na letošní Pražský jarmark. Ze studia Radia Praha se loučí Milena Štráfeldová.
