Na Pražském jarmarku se předvedli tanečníci ze Šumavy i maorští válečníci

Po měsíci tu jsme s dalším pokračováním našeho folklorního cyklu Ach synku, synku. Dnes vás pozveme na jeden z největších a nejnavštěvovanějších festivalů posledních let - Pražský jarmar. Ze studia Radia Praha Vás zdraví Milena Štráfeldová:

Vizovjánek

Pražský jarmark proběhl v našem hlavním městě ve dnech 26. až 31. srpna. Je to už popáté, co se do Prahy sjely folklorní soubory a soubory lidové kultury z několika zemí. Letošní ročník festivalu zahájila slovenská fujara.

Podle organizátorů se na jevišti na Ovocném trhu v centru Prahy i v krojovaném průvodu ze Staroměstského náměstí vystřídalo víc než tisíc zpěváků, muzikantů a tanečníků. Svůj program tu předvedlo celkem dvanáct zahraničních a sedmnáct českých a moravských souborů. Byl mezi nimi například i soubor Šumava z Klatov, který se "ukázal" hned na zahajovacím koncertu.

Vonička

Soubor Šumava z Klatov má za sebou už dlouhou historii. V r. 1956 ho založila sběratelka lidových písní a tanců z Klatovska Jarmila Horejcová. Soubor se od svého vzniku zaměřuje na scénickou prezentaci lidové kultury a obřadního zvykosloví z Pošumaví. Vznikla tu celá scénická pásma: například Posvícení, Svatba, Rok na vsi, Průvod koz nebo Vynášení smrtky. Soubor vystupuje doma i v zahraničí, zúčastnil se na festivalech a slavnostech Anglii, v Egyptě, ve Francii i v Holandsku. Tance z Pošumaví viděli diváci v Rusku, v Portugalsku, v Řecku, na Sicílii i na Slovensku.

Český a moravský folklor na Pražském jarmarku předvedly i další soubory. Byl tu soubor Betty z pražských Modřan s muzikou Modřenec nebo dětský soubor z Prahy Kytice. Zazpíval a zahrál jihočeský Písečan, chrudimský Kohoutek, Vysočan z Jihlavy, ale také soubor valašských písní a tanců Vsacan ze Vsetína nebo Vizovjánek z Vizovic. Jeho členové zatančili i na Staroměstském náměstí při slavnostním průvodu všech účastníků festivalu.

V závěru festivalu se představily i nejvýznamnější profesionální soubory lidových písní a tanců z České republiky: Brněnský soubor lidových nástrojů a Vojenský umělecký soubor Ondráš. Moderátorka programu upozornila návštěvníky i na petici za záchranu Ondráše, který má podle rozkazu ministryně obrany Vlasty Parkanové ukončit svou činnost počátkem příštího roku.

Poloniny

"Zrušit Ondráš, to nejde, protože je to v oblasti lidového umění náš nejlepší vývozní artikl. Tento soubor je nenahraditelný, nezastupitelný a nepostradatelný. A proto se všichni, kteří mají všech pět pohromadě, rozhodli, že dají najevo svoji vůli protestovat proti tomuto rozhodnutí. Možná víte, že byla sepsána petice občanů s názvem Zachraňte Ondráš, adresovaná poslancům a senátorům Parlamentu České republiky. Protože Ondráš je vynikajícím uměleckým tělesem celostátního významu s mezinárodním věhlasem a celých 54 let reprezentuje nejen armádu, ale také Českou republiku.

Poloniny

Pokud nesouhlasíte s tím, aby prvnímu dni předsednictví České republiky v Evropské unii předcházela likvidace tohoto významného uměleckého tělesa a jediného profesionálního tělesa svého druhu u nás, můžete se svým podpisem pod tuto petici také připojit. Takže pokud Ondráš znáte a pokud by vám bez něj bylo smutno, neváhejte a podepište se. Od 20. června se podepsalo už víc než deset tisíc lidí a já si myslím, že to je síla, která už musí být znát a nelze ji přehlédnout."

Na pódiu Pražského jarmarku se ovšem vystřídalo i několik slovenských souborů. Patřily k nim profesionální soubor SĹUK z Bratislavy, který představuje špičku lidového umění na Slovensku, nebo Podpoľanec z Detvy. Tento soubor mladých lidí vznikl v polovině 70. let minulého století a postupně se propracoval mezi přední slovenské lidové soubory. Jeho tanečníci v bohatě vyšívaných krojích předvedli na Staroměstském náměstí i odzemek.

Slovenskému folkloru se věnuje ale i pražský soubor Šarvánci. Jeho trochu podivný název prý vznikl ze slov: šialení a relatívně vytancovaní amatéri na cestě ireverzibilnej.

"V podstatě úplně normální veselí mladí lidé, kteří tančí a pijí, zpívají a pijí, hrají a pijí, veselí se a oživují lidové tradice a teď významnou měrou oživí Ovocný trh."

Fuji Dance Arts of Japan

Tisíce návštěvníků festivalu ale zaujaly i zahraniční soubory, které letos na Pražský jarmark přijely. Z blízkého zahraničí to byl například polský soubor Poloniny:

Z Ruska přijel soubor profesionálních zpěváků a tanečníků Ural.

Z Balkánu do Prahy zamířil amatérský bosenský soubor Hercegovina s typickými guslemi.

Novozélandský souboru Whaakari

Ze stejného směru dorazil i řecký soubor Lakmos. Soubor byl založen už v roce 1971 ve vesničce Megalo Peristeri pod horou Lakmos.

V Praze vystoupil i soubor z Izraele Uri Tejman nebo italský soubor A spiga rossa. K nejexotičtějším účastníkům Pražského souboru však patřily japonské tanečnice z tokijského souboru Fuji Dance Arts of Japan. Japonky v nádherných kimonech předvedly starojaponské tance, doprovázela je k tomu i klasická japonská flétna šakuhači.

A snad nejvíce potlesku na pódiu i v ulicích sklidili členové novozélandského souboru Whaakari s ukázkami maorských válečných tanců i obřadních písní.

Letošní Pražský jarmark měl prý ještě vyšší návštěvnost nežli předchozí ročníky, kdy ho v centru Prahy sledovalo odhadem až sto dvacet tisíc lidí.

Ze studia Radia Praha se loučí Milena Štráfeldová. U dalšího dílu našeho folklorního cyklu Ach synku synku na slyšenou zase za měsíc.

Foto: autorka