Čistírnu odpadních vod v Bubenči si oblíbili filmaři
Vše, co Pražanům nevonělo, odváděla stará čistírna odpadních vod v Praze Bubenči. Je to jedinečná památka technické architektury. V parní strojovně jsou dodnes k vidění funkční stroje z roku 1903. Obrovská podzemní místnost je vyzděná cihlami. Právě sem přitékaly odpadní vody z tzv. Velké Prahy. V roce 2010 by areál prohlášen za národní kulturní památku.
Prvním krokem k odkanalizování Prahy bylo zřízení "Komitétu pro řešení kanalizačních otázek" v roce 1872. V úvahu tehdy přicházely tři varianty kanalizace: soudková, podtlaková či gravitační. Například soudková, která naštěstí nevyhrála, počítala s tím, že v každém objektu bude žumpa, ze které se v určitých časových intervalech budou výkaly odvážet v soudcích. Na moderní pražské kanalizaci se začalo pracovat až v roce 1884, kdy radní vyhlásili soutěž o nejlepší řešení.
"Projektantem byl Wiliam Lindley, byl to stavební rada z Frankfurtu, britského původu a specializoval se na projektování vodárenských soustav a stokových sítí. Praha předběhla ostatní města s tímto moderním způsobem čištění odpadních vod zhruba o 40 let."
Lindley navrhl kanalizační síť o dvou patrech. Počítal s tím, že v případě povodní se spodní patro uzavře, zatímco vrchní bude fungovat dál. Kanalizaci tvořilo 100 kilometrů podzemních stok, které ústily do čistírny odpadních vod v Bubenči. Samotná čistička s parními stroji pracovala plně až do roku 1967, kdy začala fungovat mechanicko-biologická čistírna na Císařském ostrově. Budova nezapře anglickou inspiraci. Připomíná Bílkovu vilu nebo Zemskou porodnici v Praze. Lindley byl velmi pečlivý. Třeba cihly, ze kterých je objekt vystaven, sám navrhl a nechával je vyrábět v cihelnách, které si osobně obešel. Denně protékalo čistírnou v Bubenči 120 miliónů litrů vody a zachytilo se tu 25 až 30 vagónů nečistot. A co se s kaly dělalo?
"Vozily se zemědělcům k hnojení. V letním období rovnou, v zimě se ukládal do kalojemů, které byly na Císařském ostrově a k tomuto účelu sloužily také kalové studny."
Odpad se vozil i na kalových lodích, i proto byla čistírna postavena v Bubenči na břehu Vltavy. Díky jedinečné architektuře se v ní natáčela spousta filmů.
"Jmenovala bych například Šakalí léta, točil se právě v prostoru, kde se nyní nacházíme, dále film Amerika. Natáčí se tady pohádky, reklamy, natáčel tady Tom Cruise, točil zde nejnovější díl Mission Impossible."
"Tato strojovna je dodnes funkční a to ve spolupráci s původní kotelnou. Při akcích pro veřejnost, kdy jsou stroje spuštěné, se skutečně topí v kotlích. Mohou slyše a udělat si obrázek, jaký hluk ve strojovně byl. Stroje pocházejí z roku 1903 a vyrobila je společnost Breitfeld a Daněk."
Nejbližší příležitost pro fandy staré techniky, kdy budou stroje spuštěny, bude 23. března. Ale pojďme do podzemí. Tady jsou betonové schůdky nad nádrží s vodou, která sem byla přiváděna z Prahy. Jak uvedla Šárka Jiroušková, téhle prostoře se říká lapák písku.
"Písek se odčerpával pískovou pumpou, která měla teleskopický chobot. Materiál se odčerpával na pozemek do pračky písku a následně byl prodáván jako stavební materiál. A nyní jsme vstoupili do prostoru usazovacích nádrží. Pod pozemkem se nachází deset usazovacích nádrží, kde dochází k usazování jemného kalu. Tady se nacházíme nad přívodní galerií. Tyto dvě výustě, to jsou nátoky z lapáku písku, kde jsme byli před chvílí. Tady se voda rovnoměrně rozdělila a natékala do těch nádrží."
Bubeneč, kde stojí tento technický unikát, najdete na levém břehu Vltavy. Jeho součástí je známý Císařský ostrov, Stromovka nebo Výstaviště. Ještě na začátku 20. století byl Bubeneč samostatné město. Součástí tzv. Velké Prahy se stal 1. ledna 1922. O tom, že Bubeneč byl osídlen už v pravěku, svědčí řada archeologických nálezů. Zajímavý je i kostrový hrob objevený v roce 1936. V hrobu starší ženy byyl objeveny provrtané kamenné kroužky a náhrdelník z drobných kamenných korálků a zlomků měděných trubiček, které patří k prvním měděným ozdobám zjištěným na našem území. A víte, jak Bubeneč ke svému jménu přišel? S bubeníky to nemá nic společného. Název je nejspíš založen na německé výslovnosti původního českého Vovenec. Historická část Bubenče je kolem kostelíku sv. Gotharda. Odsud se rozkládá vilová čtvrt. Ta byla budovaná od 2. pol. 19. století významnými osobnostmi české kultury. Je tu například Lannova či Suchardova vila. Dnes zde sídlí řada zastupitelských úřadů.
