Civilní služba po patnácti letech končí

Civilkáři budou v nemocnicích chybět.

Po patnácti letech končí v Česku civilní služba. Tedy možnost nahradit vojnu prací v neziskové sféře, jako jsou například nemocnice, sociální ústavy, domovy důchodců nebo knihovny. Ty se teď musí obejít bez velmi levné pracovní síly a zřejmě budou mít problém nejen nové pracovníky zaplatit, ale také je za nízkou mzdu vůbec sehnat. Více informací má Zdeňka Kuchyňová.

Civilní služba byla v České republice zavedena před téměř 15 lety. Její délka byla stanovena na 18 měsíců, tedy o půl roku déle, než základní vojenská služba. Tento týden se však tzv. civilka vzhledem k profesionalizaci české armády ruší a poslední civilkáři odchází v úterý. Na podzim jich pracovalo v neziskových organizacích zhruba 4 a půl tisíce a po svém odchodu budou citelně chybět. Například ze zdravotnictví odchází téměř tisíc lidí. Pokud je budou chtít jednotlivé instituce nahradit běžnými zaměstnanci, budou jim muset na mzdách zaplatit mnohem víc. Zatímco mladík na civilní službě přišel na zhruba 65 tisíc korun ročně, jeho rovnocenná náhrada bude stát minimálně 240 tisíc a to už je pořádný rozdíl. Do podobné situace se dostává například i známý Rehabilitační ústav Kladruby, kde měli 28 civilkářů. Jak uvedla vrchní sestra Marie Hanelová, civilní služba zde byla už od roku 1992.

"Civilkáři zastávali funkci sanitářů, přičemž pomáhali našim klientům a zdravotním sestřičkám a to při koupání, přenášení klienta z lůžka na vozík a odváželi klienty z lůžka na cvičení. U nás se hospitalizují hlavně lidé s těžkými neurologickými diagnózami nebo celkově ochrnutí."

Některé organizace už po rozhodnotí o zrušení civilní služby upozorňovaly na to, že jim bude levná pracovní síla chybět. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach sice hovoří o tom, že při současném stavu nezaměstnanosti jistě náhradu najdou. Především nemocnice a sociální ústavy však poukazují na to, že práce, kterou civilkáři dělali, zejména péče o staré či nepohyblivé lidi, příliš populární není a mnoho lidí je dělat nechce. Více už Marie Hanelová:

"Z finančních důvodů si nemůžeme dovolit tolik sanitářů. Civilkář stál pouze tři a půl tisíce a sanitáři, kteří jsou zařazeni mezi zaměstnance, stojí čtyři krát více."

Daří se vám sanitáře sehnat?

"Je to obtížné, neboť k nám nemohou jít všichni. Musí mít v pořádku trestní rejstřík. A pak jsou motivací peníze a u nás dostanou maximálně deset tisíc hrubého."

Jaké máte zkušenosti s lidmi, kteří k vám přišli na civilní službu?

"Tito lidé procházeli testy, abychom zjistili, jestli budou pro tu práci schopni. Čtrnáct dní před tím, než jsme je přijali, jsme dělali pohovory a šli jsme s nimi na oddělení ukázat o jakou práci se jedná, než jsme je přijali. Dokonce i někteří z těch civilkářů nám tu zůstávají dál dělat. Vybrali jsme si takové, se kterými nebyly problémy. Vycházel s nimi personál i pacienti, ke kterým měli velký vztah. Ponechali jsme si jich 12. Od 23.12. nám přecházejí na stálý pracovní poměr. I za ty peníze, které jsme jim nabídli."

A jak vnímali civilkáři tzv. náhradní vojnu? Pro někoho byla příjemně stráveným časem, jiný naopak litoval toho, že raději nešel na vojnu. Pro někoho zbyly ty nejhorší práce, jiný seděl v kanceláři a dokázal u civilky pracovat nebo studovat vysokou školu.