Třetina lidí v Česku si myslí, že by se měla obnovit základní vojenská služba
Třetina lidí v Česku si myslí, že by se měla obnovit základní vojenská služba. Ukázal to průzkum, který pro Český rozhlas zpracovala společnost Median. Průzkum přinesl i další zjištění. 46 procent obyvatel Česka se obává, že některý ze současných ozbrojených střetů ve světě přeroste v konflikt, který ohrozí i naši zemi.
Pro návrat základní vojenské služby se vyjádřilo 37 procent Čechů. Podpora byla vyšší hlavně u starších ročníků, například u lidí od 60 let skoro poloviční. Zachování nynějšího stavu, tedy brannou povinnost jen při ohrožení státu nebo válečném stavu, podpořilo 36 procent lidí, pro povinné odvody při nedostatku profesionálních vojáků se vyslovilo 23 procent. Nejčastěji si obnovení vojny přejí voliči KSČM a lidé, kteří nedůvěřují současné profesionální armádě, říká Daniel Prokop z agentury Median:
"Odpovídá to také tomu, že část společnosti vojnu nechápe jen jako otázku obranyschopnosti, ale také jako otázku nějaké výchovy mladších mužů. Proto podporují základní vojenskou službu. Nicméně její obnovení v původní podobně, tam je poptávka omezená."
"Řada z nich s tím má nějakou negativní zkušenost a cítí empatii k té mladší generaci, že si ten rok až dva života na vojně mohou odpustit."
Politici napříč politickým spektrem si většinou obnovení takzvané povinné vojny nepřejí. Debatu ale šéf lidovců Pavel Bělobrádek nevylučuje:
Podle místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska by povinná vojna teď ani nebyla možná:
„Zavést povinnou vojenskou službu je vyloučené z hlediska technologického. Moderní zbraňové systémy jsou dnes natolik složité, že jejich obsluha musí být profesionální. Jinak by napáchala víc škody než užitku."
Také podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka z ČSSD je v armádě klíčová profesionalita:
Obnovení povinné základní vojenské služby v modernější podobě než dřív si ale dokážou představit komunisté.
V české armádě dnes slouží dvacet tisíc profesionálů. V poslední době se objevily spekulace, že vláda základní vojenskou službu opět zavede. Ministr obrany Martin Stropnický uvedl, že se jedná pouze o novelu branného zákona, který nikdy nebyl zrušen. Ta má umožnit zefektivnit přípravu státu na možnost, že se dostane do válečného konfliktu. Dosavadní zákony totiž umožňují doplňování armády až ve chvíli, kdy vláda vyhlásí takzvaný stav ohrožení státu. První odvedení by pak byli k dispozici až za 72 dnů. Museli by ještě podstoupit výcvik, který trvá tři až šest měsíců. Novela umožní odvodní řízení ještě před vyhlášením stavu ohrožení.
Jak poznamenal bezpečnostní expert z Metropolitní univerzity v Praze, Oldřich Bureš, nebyla by zavedena povinná vojenská služba, ale povinné odvody:
Při krizi na území ČR by podle jeho slov pomáhali při hlídání elektráren, kritické infrastruktury, při povodních a podobně.
Průzkum dále ukázal, že se každý druhý člověk obává, že je společnost na prahu dalšího celosvětového konfliktu. 46 procent lidí si myslí, že se některý ze současných ozbrojených střetů ve světě - třeba boje na východní Ukrajině - rozroste do takové míry, že zasáhne i Česko. S výrazným odstupem pak lidé zmiňují boje s Talibanem v Afghánistánu a radikální islamisty v Iráku. Až pak je podle Daniela Prokopa z Medianu strach z konfliktu mezi Izraelem a Palestinou.
"Asi 16 procent lidí z těch, kteří se obávají nějakého většího konfliktu, si myslí, že by souboje v Gaze mohly přerůst v takový konflikt. Na druhé straně si uchovávají pořád ráz lokálního konfliktu, do kterého se zapojují ostatní mocnosti rétoricky, symbolicky, ale ne přímo vojensky."
