Ďáblova bible se dočasně vrátí do Prahy

Ďáblova bible

Vzácná Ďáblova bible se dočasně vrátí do Prahy. Jako válečnou kořist ji Švédové před téměř 360 lety přivezli své královně Kristýně. Během návštěvy Stockholmu si ji nyní prohlédl premiér Mirek Topolánek. A tuhle příležitost budou mít letos i návštěvníci výstavy Národní knihovny v Praze. Od Zdeňky Kuchyňové se dozvíte jak kniha vznikla a proč se jí říká také Ďáblova bible.

Premiér Mirek Topolánek si 17. dubna ve Stockholmu prohlédl Ďáblovu bibli, foto: ČTK
Latinsky se kniha nazývá Kodex gigas a jak už napovídá její název, je úctyhodná nejen svým obsahem, ale i velikostí. Váží 75 kilogramů a dřevěné desky knihy měří na výšku skoro metr. Jeden z nejvzácnějších středověkých rukopisů zachycuje tehdejší vědění. Je v něm Starý a Nový zákon, přepis Kosmovy kroniky, různé zaklínací formule, zdravovědné, historické a naučné texty. Kniha vznikla na přelomu 12. a 13. století v benediktinském klášteře v Podlažicích. Nakonec ji Švédové jako válečnou kořist odvezli z rudolfinských sbírek. Ve Švédsku je to nejstřeženější kniha a v Česku zatím nikdy vystavena nebyla. Jak uvedl ředitel Národní knihovny Vlastimil Ježek, Švédsko opustila zatím pouze dvakrát.

"Jednou na výstavu do Berlína a jednou do New Yorku."

Neměla švédská strana obavu z toho, že bychom si třeba nárokovali její vrácení?

"Samozřejmě ty otázky padaly od samého počátku. My usilujeme o zapůjčení Ďáblovy bible už dva roky a výrazně nám v tom pomohla česká velvyslankyně ve Stockholmu Marie Chatardová, ale také Jiří Paroubek a teď čerstvě Mirek Topolánek. Taková nejkurióznější varianta té obavy byl dotaz, jestli to zapůjčení naopak nevyvolá nepřátelské nálady v Čechách vůči Švédům."

Ďáblova bible bude v pražském Klementinu k vidění od letošního září do ledna příštího roku. Pak se zase vrátí do švédské metropole. Už pouhé zapůjčení knihy pokládá ředitel knihovny za velký úspěch české diplomacie.

Dnes má Kodex gigas 312 obřích listů. Byly tu i řádové regule benediktinského řádu, ale stejně jako další stránky je někdo vyřízl. Pozoruhodná je i grafická výzdoba - uprostřed knihy je na levé straně v deseti řadách nad sebou město a na pravé ďábel. Odtud název Ďáblova bible, říká docent Jaroslav Kolár.

"Kresba města i čert na pravé straně - oba obrázky jsou zcela přesně osově symetrické. Je to naznačení jakéhosi protikladu nebeského města Jeruzalém a světské špatnosti, kterou vyjadřuje čert. Ta kniha je napsána na pergamenu. Na její výrobu se spotřebovaly kůže 160 oslů nebo nějakých jiných zvířat, z jejichž kůže se pergamen dělal."

Podle legendy napsal Kodex gigas jakýsi mnich, který se dopustil zločinu a měl být zaživa zazděn. Aby svoji vinu odčinil, nabídl, že pro slávu kláštera napíše knihu, jakou svět ještě neviděl a to za jedinou noc. Zavolal si na pomoc ďábla, prodal mu svou duši a čert začal s nechutí opisovat Bibli. Za svítání prý byla hotova a mnich do ní pak podobiznu ďábla namaloval. A právě stránku 290 s ďáblem budou moci vidět i návštěvníci výstavy a knihou virtuálně listovat. V současné době se ve Švédsku dokončuje její kompletní digitalizace. Na internetu má být Ďáblova bible od září a tak si každý bude moci jinak těžko přístupný Kodex prohlédnout.