Děti do tří let nemají končit v ústavech. Až na výjimky se tak do budoucna zruší kojenecké ústavy
Poslanci v novele o sociálně - právní ochraně dětí zrušili tzv. kojenecké ústavy. Česko je poslední země Evropské unie, kde kojenecké ústavy stále fungují.
K jejich praktickému zrušení došlo tím, že poslanci do budoucna určili až na výjimky věkovou hranici tři roky pro umísťování dětí do ústavní péče. A právě v kojeneckých ústavech byly děti do tří let. Ty teď zamíří do rodin pěstounů, jejichž odměny zřejmě vzrostou a budou se odvíjet od minimální mzdy.
Dlouhá debata se ve Sněmovně vedla právě o kojeneckých ústavech. Jejich zrušení ocenila pirátská poslankyně Olga Richterová:
"Současně jsme všichni realisté. Zachovali jsme výjimky pro sourozenecké skupiny, pro děti s těžkým zdravotním postižením. Už dnes se řada kojeneckých ústavů transformovala k péči o děti s těžkým zdravotním postižením. Osobně jsem přesvědčena, že to je cesta, kterou se vydá i ta zbývající část kojeneckých ústavů."
Také vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO) míní, že nazrál čas k tomu, aby se ani v Česku neumisťovaly do ústavních zařízení děti do tří let věku. Poukazovala na to, že zákon dává dostatek času na změnu. Transformace zařízení by měla být hotová do začátku roku 2025.
Podle dostupných statistik fungovalo v Česku před dvěma lety 25 domovů pro děti do tří let a dvě centra, tedy celkem 27 zařízení. Počet dětí v nich klesá. Letos na jaře bylo v domovech 228 dětí mladších čtyř let. V roce 2018 jich bylo 441.
Podle komunistů není v Česku dostatek kvalitních pěstounů
Proti rušení kojeneckých ústavů vystupovali hlavně poslanci komunistů. Podle nich je ústavní zařízení v některých případech poslední možnost, kam dítě umístit. Například Hana Aulická Jírovcová (KSČM) poukazovala také na to, že v Česku není dostatek kvalitních pěstounů. Snahu o zrušení kojeneckých ústavů označila za předvolební populismus.
Přechodných pěstounů pro děti v nouzi bylo v Česku podle údajů ministerstva na konci loňska 732. Jde o nejnižší počet za posledních pět let. Podle organizací na podporu ohrožených dětí a rodin jsou odměny pěstounů nízké.
Odměny pěstounů budou navázané na minimální mzdu
Poslanci se proto v rámci novely rozhodli navázat základní odměnu při péči o jedno zdravé dítě na výši minimální mzdy, vysvětlil autor pozměňovacího návrhu Aleš Juchelka z ANO:
"Už se nebudeme muset scházet jednou za osm let, abychom navyšovali odměny pěstounům podle toho, jaké bude složení Poslanecké sněmovny, ale navázali jsme tento pozměňovací návrh na valorizaci, což znamená, že je navázán na minimální mzdu u dlouhodobých a přechodných pěstounů."
Výše odměn pěstounů by měla záviset vedle minimální mzdy i na počtu dětí, o které pěstouni pečují a na jejich zdravotním stavu. Ti, kteří mají v pěstounské péči postižené děti, by dostávali odměny vyšší.
Novela také zvýší státní příspěvky pro klokánky a podobné azylové domy. Mladí dospělí, kteří odcházejí z dětských domovů nebo pěstounské péče, budou nově dostávat příspěvek při studiu 15 tisíc korun. Stát by jim pak měl pomoci při hledání bydlení a zaměstnání. Novelu teď dostanou k posouzení senátoři.
