Díky projektu Svobodně! vyšla objevná kniha o Svobodné Evropě
V neděli 1. května letošního roku uplynulo 60 let od chvíle, kdy začala vysílat československá redakce Rádia Svobodná Evropa. Český rozhlas spolu s Rádiem Svobodná Evropa/Rádiem Svoboda, Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze, Ústavem pro studium totalitních režimů a Senátem Parlamentu ČR připravil k této příležitosti projekt s názvem Svobodně!, který přináší různými způsoby ohlédnutí za šedesátiletou historií tohoto vysílání, připomíná osobnosti, které se na něm podílely a snaží se oživit diskusi nad tématem svobody slova.
Ve čtvrtek začala velká konference v Senátu, o den dříve byla představena nová kniha věnovaná této rozhlasové stanici. Součástí publikace jsou unikátní nahrávky. Například část zahajovacího projevu prvního ředitele Radia Svobodná Evropa Ferdinanda Peroutky:
"Oni dále budou mít všechny zbraně a všechny druhy policie a my budeme mít jen prostředek slova. Ale i když všecka hmotná přesila je na jejich straně, přece jsou neklidní. Neboť ať jakkoliv jsou zaslepení, nemohou nevědět, že si počínají proti přirozenosti národa a proti samé přirozenosti lidské. To je vždy riskantní podnik."
Je 1. květen 1951 a programový ředitel stanice Pavel Tigrid v první hodině vysílání posluchačům říká:
"Chceme vás informovat po pravdě a pravidelně o tom, co se děje ve svobodném západním světě. Budeme vám sdělovat, jak svobodný svět čelí sovětské agresi, jak se sjednocuje politicky i vojensky, jak myšlenka sjednocené Evropy nachází stále větší ohlas..."
Knihu Svobodně, s podtitutlem Radio Svobodná Evropa 1951 - 2011 připravil kolektiv autorů vedený Markem Junkem. Ten vysvětlil, že příprava knihy trvala zhruba rok:
"Největší komplikací bylo obrovské množství materiálu. Materiály k Rádiu Svobodná Evropa se nacházejí v několika desítkách archivů po celém světě a největší část ve Spojených státech amerických v Hooverově institutu. Takže největší problém bylo získat materiály a pak už to šlo, řekl bych, téměř samo."Odborný dohled nad knihou měla Filosofická fakulta Univerzity Karlovy. Její děkan Michal Stehlík vysvětluje, že kniha není zamýšlena primárně jako odborná historická publikace. Měla by oslovit i širší veřejnost:
"Šlo o to na jedné straně přehledně ukázat dějiny Radia Svobodná Evropa a na druhé straně poukázat na aspekty, které nejsou moc známé: Svobodná Evropa jako kulturní fenomén, to je například její hudební redakce, záležitosti vnitřních sporů mezi českou a slovenskou reakcí. Nebo proměny po roce 1968, kdy do emigrace odcházeli bývalí komunisté. Tedy ukázat i odstíny, které nebyly dosud vnímány, a také samotná Svobodná Evropa žila ve schematismu toho obrázku."Na knize se podílel například teatrolog Vladimír Just, historik Vilém Prečan, Prokop Tomek a Filip Pospíšil. Posledně jmenovaný se zabýval málo známou skutečností, že stanice měla i své výrazné hudební vysílání, které bylo pro posluchače v Československu nedocenitelným zdrojem informací o zahraniční hudební kultuře:
"V 60. letech začala Svobodná Evropa vysílat několikahodinové pořady, které byly zaměřeny především na rockovou hudbu. Později v 70. a 80. letech se věnovali i oblastem folku a protestsongu, mezi redaktory stanice, kterí vysílali do Československa byl i Karel Kryl, který vysílal tento typ hudby. A koncem 80. let vysílala Svobodná Evropa pro posluchače do Československa třeba i světový metal."Děkan Michal Stehlík patří mezi první čtenáře knihy:
"Já jsem ji četl ještě předtím než vyšla v rámci přípravy těch textů a myslím, že dopadla hodně dobře, včetně zajímavého obrazového materiálu. Ono nejde jen o text, i fotografie jsou publikovány mnohdy poprvé a mám radost, že se to podařilo spojit."
Knihu vydalo nakladatelství Radioservis. V příštím programu vás budeme informovat o dalších akcích, které v rámci široce koncipovaných oslav Radia Svobodná Evropa probíhají.