Divocí koně se prohánějí v Česku už v devíti rezervacích, nově na Třeboňsku
V přírodní rezervaci Meandry Lužnice na Třeboňsku se nově prohání stádo divokých koní. K dispozici mají na čtyřiadvacet hektarů, z toho 17 tvoří pastviny, zbývající plochu pak tůně, porosty křovin a skupiny stromů. Úkolem zatím šesti klisen je v prostoru spásat a udržovat porost. Divocí koně jsou tak už v devíti rezervacích po celém Česku.
Klisny vyrůstaly v bývalém vojenském prostoru Milovice, kde už několik let "udržují" krajinu společně se zubry nebo pratury. Jde o plemeno Exmoorský ponny, které je přizpůsobené životu v tvrdých podmínkách. Na první pohled zaujmou podsaditým tělem, mají tvrdá kopyta, která nepotřebují lidskou péči, a v zimě jim roste hustá srst chránící před mrazem. Zároveň dokáží spásat i vegetaci, které se jiní koně spíše vyhýbají.
Do nestátní rezervace na Třeboňsko přivezli stádo šesti klisen členové ochranářské společnosti Česká krajina, která na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s vědci, ochranáři, ekology dalšími odborníky. Na vzniku nové rezervace se podílela společně s vlastníky pozemků a Správou Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko.
Místo je v rámci Česka unikátní, je málo dotčeno člověkem, tůně jsou zarostlé rákosem. „Spásat ty rákosiny, to je jedna z úloh, které tady divocí koně budou mít. Vyzkoušíme tak nový typ lokality, kde se divocí koně mohou vyskytovat. Je to určitě nejblíž velkému vodnímu toku ze všech rezervací, které se v České republice zatím využívají,“ uvedl ředitel České krajiny Dalibor Dostál.
Biologická rozmanitost
Podle botanika a zástupce vedoucího Správy Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Ladislava Rektorise je návrat pastvy do nivy řeky Lužnice úspěšným pokusem přiblížit se udržitelnému způsobu hospodaření podle historických zkušeností předků.
„Kosení a přepásání mokřadních porostů bylo existenční nutností místních hospodářů, kteří se snažili uživit svá zvířata a mít z těchto obtížně obhospodařovatelných ploch nějaký užitek a výdělek. V době, kdy se těžká ruční práce a přítomnost lidí v krajině rychle vytrácí, mohou zvířata úspěšně suplovat dotovaný drahý ochranářský management v chráněných územích a bránit zarůstání těchto cenných mokřadních lokalit křovinami a jednotvárnou vegetací,“ dodal Rektoris.
Pastva by podle odborníků měla také pomoci obnovení různorodosti vegetace a biodiverzity v rezervaci.
„Určitě se zlepší podmínky pro obojživelníky, přičemž kuňka ohnivá je jedním z předmětů ochrany evropsky významné lokality. A samozřejmě v takovéto pestré krajině se zvyšuje potravní nabídka pro ptáky. Jsme území výskytu orla mořského, čápa černého, volavky bílé,“ přiblížil Miroslav Hátle z Agentury ochrany přírody a krajiny v Třeboni.
Počty rezervací velkých kopytníků by měly růst i do budoucna. „Momentálně je v České republice devět podobných rezervací a do konce roku by měla vzniknout ještě jedna u Krnova v Moravskoslezském kraji,“ dodal Dostál.
