"Dlouhé nože" po sezóně

České rychlobruslařky Martina Sáblíková a Karolína Erbanová zakončily velmi úspěšnou sezónu a už se obě těší na prázdniny a volno. Spolu s trenérem Petrem Novákem hodnotí úspěchy i neúspěchy a spřádají plány do budoucna. Jejich spolupráce přináší spoustu dřiny a odříkání, ale soudě podle výsledků se bohatě vyplatí. Poslechněme si dnes, co o tom soudí oni sami.

Martina Sáblíková, foto: Bjarte Hetland, CC BY-SA 3.0

Čtyřiadvacetiletá Martina Sáblíková, rodačka z Nového Města na Moravě, je přes nízký věk devítinásobnou mistryní světa a dvojnásobnou olympijskou vítězkou. Zatím poslední dvě zlaté medaile přidala v závěru března na světovém šampionátu v nizozemském Heerenveenu na tratích 3 000 a 5 000 metrů. Svou parádní pětikilometrovou trať si po předchozí vítězné "trojce" přímo vychutnávala:

"Já když jsem viděla, jak všichni jezdí, tak jsem si říkala, že nesmím přepísknout začátek, protože třeba Hozumová začala moc rychle a pak jezdila kola za 35 a 36 sekund. Řekla jsem si: první tři, čtyři kola bys mohla jet pomaleji, pak to bude jak 'trojka' a můžeš jet. A ono se to vyplatilo, protože pak se mi jelo nádherně. Lidi v hale, když jsem potom začala jezdit kola rychleji, tak byli úžasní. Koncentrovala jsem se už jenom na ně a říkala si: už jenom čtyři, tři, dvě kola, už to bude. Já jsem samozřejmě věděla, kdo jede po mně, a nebylo to vůbec jednoduché. Věděla jsem, že opravdu musím jet, co to dá. Pak naštěstí poslední dvě kola jsem před sebou viděla tu Japonku, kterou jsem dojížděla, a i to mi také trošku pomohlo. Říkala jsem si, že je to nejrychlejší čas sezóny. Ale stejně to mohla zajet (soupeřka Stephanie Beckertová), takže jsem čekala až do poslední chvilky. Ale samozřejmě po 'trojce', když začala jezdit kola za 33, tak jsem si myslela, že už by nemusela zrychlit na 31. Byla jsem dneska po té jízdě strašně nervózní, protože tam chvilku jezdila kola o něco rychleji než já, spadlo to nakonec až na čtyři desetiny. Tak jsem si říkala: ej ej ej, tohle je už docela těsné. Pak to naštěstí zase narostlo, ale je to něco jiného, když člověk jede poslední jízdu nebo předposlední. Já to samozřejmě sleduji, jak jela hned od rozběhu. Podle Petra, který mi hlásil kola, tak jsem věděla. Navíc tabule to potom ukazuje, takže jsem opravdu každé kolo sledovala a říkala jsem si: no tak uvidíme,"řekla Martina Sáblíková po závodě Českému rozhlasu. Na českou hymnu, kterou ji hráli na stupních vítězů, se už tradičně velmi těšila:

"Bylo to skvělé! Dneska jsem se na to strašně těšila. Pak když jsem věděla, že jsem vyhrála, tak jsem si to fakt užívala. Bylo to skvělé, co k tomu mohu víc říct?"

Teď už se Martina Sáblíková těší na odpočinek po sezóně:

"Já musím říct, že mě teď docela těší, že se nemusím jít zase vyjíždět na kole a připravovat se na další závody, že je konec pro tuto sezónu. Další závod na ledě bude možná v létě a možná až v říjnu."

Devatenáctiletá Karolína Erbanová je v juniorské kategorii považována za nejlepší sprinterku. Výrazně se ale prosazuje i mezi dospělými. V Heerenveenu sbírala všechny zbývající síly po nedávno překonaných zdravotních problémech:

"V Japonsku už jsem byla docela nakřápnutá a museli jsme to potom zaléčit antibiotiky. Pak to v Berlíně nebylo úplně optimální, ten přelet do Evropy k tomu taky přispěl. Ale teď už se cítím dobře, snad mi to zdraví už vydrží. Máme seznam látek a léků, které brát nesmíme, bez výjimky. Pak pro to není žádná omluva, takže se to musí dost striktně hlídat, aby nenastal nějaký problém a zároveň to šlo zkombinovat s tréninkem."

Ono s používáním léků ve sportu to vůbec není jednoduché. U rychlobruslařek má vše na starosti trenér Petr Novák:

"Každý závodník musí napsat, jaké léky bere, jestli má nějakou výjimku a tak dál. Musím podotknout, že jsme jedni z mála, kdo odevzdává čistý papír. Nemáme žádné alergie tak, jak je to v poslední době módou, že je každý alergický na něco a něco šňupe. Mám takzvaně přítele na telefonu, s doktory pak konzultuju, co nejlépe udělat, co mám k dispozici a jak to podat. Používáme běžné léky jako ibalgin nebo brufen, potom jsou i antibiotika, která se můžou použít. Ale sportovec je v tomto opravdu trošičku omezený, musí si dát pozor i na obyčejnou rýmu, protože ne všechny kapky se dají střídat do nosu."

Karolína Erbanová však v Heerenveenu zdravotní neduhy překonala a mezi dospělými obsadila na pětistovce osmé místo. Je to její nejlepší výsledek v kariéře na seniorském světovém šampionátu:

"Osmé místo je skvělé, to beru. Jsem spokojená a ráda, že jsem takhle zakončila sezónu, protože zakončit ji pozitivně je dobrá věc. Zůstala jsem spíš nohama na zemi, protože jsem věděla, že napodobit tu první jízdu bude těžké. Ta mi vyšla úžasně, takhle jsem ji nejela nikdy, ani když jsem si zajela osobní rekordy v Kanadě. Každý krok mi neuvěřitelně vyšel a hlavně malou zatáčku jsem projela snad nejlíp ve svém životě. Ve druhé jízdě jsem udělala chybu ve druhé zatáčce, trochu jsem zpanikařila a hrozil i pád. Ale vím, že když se trefím do každého kroku, tak tam jsem a to je důležité. Snažila jsem se jet v klidu, hlavně nebýt nervózní, což mi moc nevyšlo, protože když jsem viděla výsledkovou tabuli, měla jsem za sebou jména, ke kterým vzhlížím, takže bylo těžké se koncentrovat. Ale věděla jsem, že nemám co ztratit, že já tady nejsem za favoritku. Takže i když jsem spadla na osmé místo, je to pro mě dobré. Dřív jsem padala docela dost, takže už to docela zvládám, když hrozí. Jsem ráda, že jsem to zvládla, ta zatáčka nebyla taková, jakou jsem si ji představovala, ale vybrala jsem to, pád by byl horší, to by mě mrzelo."

Také pro Karolínu Erbanovou končí sezóna, ale odpočívat zdaleka nebude:

"Svaly si odpočinou a teď zase bude pracovat hlava, protože musím do školy, dělám gymnázium ve Vrchlabí. Je to těžké, ale neměnila bych, protože jezdím po světě, vidím věci, které ostatní nevidí. I když musím rozkládat ročníky, jsem ráda, že můžu udělat nějaký kompromis. Škola je důležitá, ale tohle je můj sen, baví mě to, jsem ráda, že můžu dělat oboje."

Martina Sáblíková své úspěchy slaví poměrně střídmě, ale malou skleničku dobrého piva si občas dá. Povedlo se to po vítězství v Heerenveenu:

"Samozřejmě včera na dráze hned po závodě to bylo úžasné, tady s diváky, ale jinak na oslavy čas moc nebyl. je fakt, že jsem si dala asi jedno pivo a šla jsem brzo spát. Snad to napravíme. Tady nejde o to, jak často můžu, ale spíše o to, kdy chci já. A takových chvilek moc není, takže včera to bylo dobré, včera jsem se na něj fakt těšila."

Také trenér Petr Novák toho má po sezóně tak akorát, ale malá oslava úspěchu ho také potěší:

Martina Sáblíková na mistrovství České a Slovenské republiky v silniční cyklistice, foto: Filip Jandourek

"No, je to příjemné samozřejmě, a já si těch lidí, kteří přijdou a umí upřímně pogratulovat, si opravdu vážím. Na konec sezóny jsme se těšili, i když teď je nám líto, že je konec, když to tak hezky jede. Ale na druhou stranu už jsme unavení, Martina po té pětce najednou pookřála, je plná energie, má dobrou náladu, a to strašně rád vidím. Je pravdou, že u mě toho odpočinku moc není, není to tak, že bych si mohl měsíc válet šunky a nebudeme nic dělat, to nejde. Prosazuji spíš takový aktivní odpočinek - pár dní si odpočinout, ale pak zase začnou pomalinku pobíhat a udržovat po zimní sezóně nějakou aktivitu, aby ta jejich síla, kterou přes zimu nabrali, neodešla pryč. No a pak začneme pomalu trénovat, protože letošní sezóna skončila a ta příští bude hlavní příprava na olympiádu."

Martina Sáblíková se podle všeho definitivně vzdala možnosti, že by bojovala o start na olympijských hrách v Londýně v cyklistice. Smutná z toho ale není:

"Sice jsem se tam chtěla podívat, ale prostě to nedopadlo. Jsem ráda, že mám svůj sport, kde podávám výkony celou dobu, kvalifikuji se sama a nikdo mi nic nemusí zařizovat. Já jsem za ten sport a za naše výsledky strašně ráda. Na olympiádu se dostanu do Soči. A to je pro mě důležité."