Sáblíková kraluje rychlobruslařskému světu

Martina Sáblíková, foto: ČTK

Martina Sáblíková je už čtyřnásobnou mistryní světa. Po třech titulech na individuálních tratích tentokrát vyhrála v královském víceboji. Její triumf je o to sladší, že ho dosáhla v nejkrásnějším rychlobruslařském stánku planety, v norském Hamaru, kde postavili halu ve tvaru obrácené vikingské lodi.

Martina Sáblíková,  foto: ČTK
Martino, už jste se z toho neskutečného zlatého snu probudila?

"Samozřejmě to je medaile, se kterou jsem vůbec nepočítala. Určitě ne v letošní sezóně. je to něco neskutečného a je krásné, že mě v Holandsku, kde momentálně jsem, všichni poznávají."

Už jste ten titul nějak oslavila?

"Ještě ne. Dohodli jsme se, že všechny úspěchy oslavíme až po sezóně, abychom nenarušili trénink."

Před závodem jste vůbec neměla medailové ambice, naopak trenér Petr Novák věřil dokonce ve zlato. Měla jste spíše tendenci ho brzdit nebo vám jeho slova dodávala sebedůvěru?

"Musím říct, že v pátek jsem si na tréninku zajela nejrychlejší kolo v životě, což mě samotnou překvapilo. Věděla jsem, že úvodní pětistovka bude hrozně důležitá, protože ta když se nepovede, tak je po nadějích."

Martina Sáblíková,  foto: ČTK
Ovšem vám ta pětistovka vyšla skvěla. Zajela jste si osobní rekord a dařilo se vám i na patnáctistovce, ačkoliv ani to není vaše oblíbená disciplína. Kde se ve vás vzala ta výbušnost, kdy najednou stačíte světové špičce i na kratších tratích?

"Ze začátku sezóny jsem byla nemocná a jak jsem neměla energie, tak se výbušnost vytratila. Nyní jsem zdravá a výbušnost se mi vrací. trenér mě už na ledové ploše poznává a bylo to důležité vzhledem k tomu, že právě probíhá rozhodující část sezóny."

Ze soboty na neděli jste před rozhodujícími disciplínami naspala sotva tři hodiny. Co se vám honilo hlavou, když jste nemohla usnout?

"Bylo to právě tím, že jsem po prvním dnu vedla. Nechtěla jsem tu výhodnou pozici ztratit a z toho jsem byla tak nervózní, že jsem skoro neusnula."

Nyní pojedete na MS do Vancouveru, kde proběhne taková generálka na příští rok, kdy bude Vancouver pořádat olympiádu. Z té vám medaile zatím chybí, věříte si na olympijskou medaili, nejlépe přímo zlatou?

"Uvidíme, je to ještě daleko. Uvidíme, jak mi při MS sedne dráha. Před olympijskou sezónu mě čeká asi nejtvrdší příprava v životě, tak snad nás neopustí štěstí a alespoň nějakou medailičku bychom přivézt mohli."

Se svými kolegyněmi z reprezentace jste vyhrály i závod družstev na SP. Znamená to, že z ČR se stává rychlobruslařská velmoc?

"Nevím, to si ještě budeme muset počkat. Tímto vítězstvím jsme se kvalifikovali na MS do Vancouveru, navíc kluci loni v družstvech zajeli juniorský světový rekord, takže uvidíme co z toho bude. Ale rychlobruslařská velmoc nemůže být bez rychlobruslařské haly, takže si budeme muset počkat, jestli nějaká bude stát nebo ne."

Právě na to chci navázat, neboť už jsou hotové plány alespoň na papíře. Jak moc věříte, že hala bude v blízké budoucnosti stát?

"Ze začátku loňského roku mi to přišlo až neskutečné. Potom se to nějak zaseklo, ale nyní to zase vypadá, že je to na dobré cestě. Doufám, že se brzy začne kopat a dočkáme se. pro mě by to bylo něco neuvěřitelného."

V poslední době se v kuloárech spekulovalo, že má o vás eminentní zájem reprezentace Kazachstánu. Jak dalece bylo reálné, že byste ukončila reprezentační kariéru v ČR?

"To je složitá otázka. Už několik let říkám, že se mi z ČR nechce, protože jsem se tady narodila a mám to tady ráda. Faktem je, že nabízeli neskutečné podmínky, takže i mě to nahlodalo. Ale rozhodla jsem se, že ve Vancouveru budu určitě závodit pod českou vlajkou. Pokud se ta hala postaví, tak není důvod nic měnit a já budu za ČR závodit dál."

Autor: Jan Hloch
klíčové slovo:
spustit audio