Dluh deblokován

Česko - ruské vztahy se zlepšily a Rusko také přestává být největším dlužníkem české republiky. Vyplývá to z jednání premiérů obou zemí, které se uskutečnilo v úterý v Praze. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.

O návštěvě ruského premiéra Michaila Kasjanova v Praze se hovořilo řadu měsíců. A hlavní události v jeho programu měla být dohoda o vypořádání podstatné části ruského dluhu vůči České republice. Tento dluh vznikl ještě v éře bývalého Sovětského svazu a činí více než tři a půl miliardy dolarů. Všechny české vlády se v uplynulých letech marně pokoušely o jeho urychlené odblokování, ačkoli Rusko dluh uznalo. Téměř do poslední chvíle nebylo jasné, s čím vlastně Kasjanov do Prahy přijede a zda se tedy Zemanově vládě podaří malý zázrak. Pokud by Rusové připravovanou dohodu nějak zkomplikovali, znamenalo by to ohrožení českého státního rozpočtu na příští rok. Rozpočet totiž počítá s příjmem 20 miliard korun, což je částka, za kterou byl český stát ochoten odprodat dvě třetiny ruského dluhu švýcarsko-gruzínské firmě Falcon Capital. S touto transakcí ovšem musela vyslovit souhlas ruská strana. Po jednání s Michailem Kasjanovem mohl nakonec premiér Miloš Zeman předstoupit před novináře s úsměvem na tváři.

"Chci stručně a jasně konstatovat, že částka z deblokace ruského dluhu, kterou předpokládáme pro návrh státního rozpočtu na rok 2002, bude naplněna. Třebaže o tom mnozí lidé, kteří se pokládají za ekonomické analytiky, pochybovali."

Částka, kterou Česko dostane za dvě třetiny ruského dluhu, představuje asi 20 procent účetní hodnoty tohoto dluhu. Velká sleva při vypořádání pohledávky je dána tím, že normálně by byl splatný až za dvacet let. Firma Falcon Capital, která dluh odkupuje, ale musí českému státu zaplatit částku 20 miliard korun okamžitě. Podle odborníků je dosažená částka a tedy výtěžnost dluhu na dobré úrovni. Největší zásluhu na úspěchu prý má ministerstvo financí a konkrétně náměstek ministra Ladislav Zelinka. Ten ale po jednání Zemana s Kasjanovem řekl Radiu Praha, že jde o úspěch celého českého týmu.

"Ne, to je kolektivní záležitost. Víte, představa, že by v těchto složitých transakcích jednotlivec něco zmohl bez nějaké týmové spolupráce, to je iluzorní."

Faktem zůstává, že například v Německu usilují o větší platební vstřícnost Ruska početné týmy expertů a zatím bez valného úspěchu. Dohodu mezi Českem a Ruskem proto považují odborníci za významný precedens pro jednání jiných zemí o urovnání dluhu někdejšího Sovětského svazu. Po umoření hlavní části české pohledávky zbude k zaplacení ještě asi 40 miliard korun. Ty by mělo Rusko uhradit v letech 2002 až 2020 zřejmě dodávkami ruského zboží, popřípadě i dotováním tzv. garančního fondu, který by měl sloužit jako pojistka pro český export do Ruska.