Do cenných matrik ve Státním archívu v Třeboni mohou nahlížet nejen odborníci ale i řadoví občané

Z třeboňského archivu

Před nedávnem jsme vám v historické rubrice přiblížili historii Státního oblastního archívu v Třeboni, který oslavil už 400. narozeniny. Na závěr jsme vám slíbili, že se příště podíváme do zdejšího archívu cenných matrik, z nichž mohou čerpat nejen odbornícíci ale i řadoví občané a také naši krajané...V dnešní historické, kterou připravila Eva Petržílková, slib splníme:

Z třeboňského archivu
Řada lidí má dnes stále větší zájem poznat, odkud jejich rod pochází, kdo byli vlastně jejich praprapředkové, jak a kde žili, kde pracovali.... Obracejí se proto na archívy, ve kterých jsou mimo jiné uloženy i prastaré cenné matriky. Z nich pak získávají řadu informací a zajímavostí o svých rodinách. Podle historika jednoho z našich největších archívů - Státního archívu v Třeboni - Václava Rameše patří Česká republika v tomto směru k jedné z nejlépe "fundovaných institucí" v Evropě...

"U nás jsou ty matriky v archívech shromážděny tak, že celá diecéze je v tom oblastním archívu - tzn. v kraji by se dalo říci. To v Rakousku, Bavorsku, Německu nenaleznete. Tam, když budete sledovat a chtít zjistit, odkud pocházíte, tak budete muset navštěvovat nesčíselné množství far a není jisté, jestli vás pan farář pustí do těch matrik, protože je to vlastně záležitost jejich soukromá."

Mnoho evropských institucí, např. z Bavorska, Rakouska, Maďarska a Polska, se proto obrací na archív v Třeboni, aby si mohly pořídit kopie různých dokumentů. Zdejší velmi cenné fondy jsou totiž navíc ve velmi dobrém stavu a patří k nejzachovalejším v Evropě. To byl také jeden z důvodů, proč byly státem označeny jako Národní kulturní památka. Prastaré matriky v policích třeboňského zámku, které dosahují mnohdy velikých rozměrů a těžko je lze unést, zažily za dobu své existence řadu různých změn..

"Došlo v roce 1956 k tomu, že byly tyto matriky násilně svezeny do oblastních archívů, ale díky archivářům, kteří zde pracovali, což byli v té době většinou někteří šlechtičtí archiváři, pochopili záhy veliký význam toho, že jestliže se nashromáždí takovýto velký celek do jednoho místa, je to pro badatele, studujícího obrovské plus, tak se stalo, že dneska ty matriky jsou unikátním pramenem pro poznávání minulosti té rodiny."

Pohled na město Třeboň při velkém požáru z 12. července 1781
Po roce 1989 se pak začalo uvažovat o tom, že by se matriky měly vrátit zpět na farnosti, kde byly před rokem 1956...

"Zásadním způsobem vystoupil v tomto směru kardinál Vlk, který je vystudovaný archivář, který pracoval celá léta v Třeboni a v Českých Budějovicích. Myslíme si, že v každém případě bylo to jeho rozhodnutí správné, protože se nějaký archívní materiál takto podaří zcelit, byť i v době, která nabyla vhodná z politického hlediska, ale někdy se stává, že i ty špatné doby v něčem mají nějaký přínos.. Z hlediska matrik a jejich soustředění se dá říci a dosvědčují to i návštěvy badatelů a zájemců o rodopisy z Ameriky a dalších zemí světa, že se ukázalo, že tato věc dneska je pro nás velmi zajímavá pro zahraničí, pro všechny...."

Lidé se mohou dnes, v případě zájmu o minulost svých předků, obrátit přímo na oblastní archívy. Celá záležitost není ale tak zcela jednoduchá, jak by se zdálo....

"Naši krajané, stejně tak jako spoluobčané v českém státu a dalších zemích Evropy, mají možnost navštívit každý ten oblastní archív. Zde naleznou kompletní seznamy evidencí těchto matrik, mohou si nalézt ty své předky, ale z hlediska odborníka by si měli dát vždycky pozor nato, aby sledovali skutečně vlastní rodinu, protože v řadě regionů se jména měnila třeba podle chalupy, podle gruntu, kde lidé žili, a je třeba, aby byli všichni obezřetní při hledání svého rodokmenu, protože se může stát, že když nepostřehnou přesně ty nuance, které v těch matrikách a dalších dokumentech jsou, takže možná budou hledat rodokmen někoho jiného."

Král Ladislav Pohrobek ustanovuje Jiřího z Poděbrad vladařem a zemským správcem v Čechách
To ale není podle Václava Rameše na závadu, neboť celá práce týkající se vyhledávání rodokmenů je velmi zajímavá. Jak dodal, celá řada návštěvníků byla s uspořádáním písemností i s výsledky hledání v archívu velmi spokojena...

"Mezi nejvýznamnější návštěvníky, kteří archív z tohoto pohledu naštívili, byl astronaut - člověk, který chodil po měsíci pan Cernan. Velmi si vážil toho, že jsme nalezli v matrikách jeho předky. Byl potěšen v tom smyslu, že ty odkazy, které zde máme, jsou dobře uchovávány."

Co se týká samotné návštěvy archívu a hledání v matrikách je nutné upozornit, že případní zájemci se musejí objednat předem ...

Tripartitní matrika římskokatolického farního úřadu Želiv,  oddělení pro zápisy o křtu
"Archív je přeplněn, nemáme prostory, protože jsme vlastně ve starém objektu - v zámku a máme tam určité limitující možnosti. Takže je nejlépe, když my se s tím, kdo má zájem o to studium, domluvíme přes telefon nebo přes e-mailovou poštu a vždycky je třeba ohlásit svou návštěvu předem a my řeknem, zda je to možné. Nebo druhá možnost pro ty zahraniční badatele je v tom smyslu, že my vyřizujeme i rešerše. To znamená, že to vyhledává pracovník archívu, v určitém finančním limitu vrací pak tu práci zpět tomu objednavateli."

Do budoucna se však ještě neví, jestli tato služba bude nadále fungovat. V současné době totiž prochází archívnictví velikou reformou a teprve čas ukáže, zda bude možné v tomto směru vyjít zájemcům vstříc.

Tolik k samotným matrikám. Kromě nich však lze podle historika Václava Rameše nalézt ve Státním archívu v Třeboni i další cenné písemnosti....

"Když si uvědomíme, že vlastně v tom třeboňském archívu jsou zachovány dokumenty, které zachycují ten každodenní život lidí v patnácém, v šestnáctém století, vynecháme-li tu krátkou epizodu třicetileté války, kdy se samozřejmě evidence nějak zvlášť nevedla, ale to byla jen velmi krátká doba z hlediska historie, a vezmeme si tu poslední hranici a to je rok 1947, dokdy tedy archív patřil Schwarzenberkům, tak my máme dneska neskutečnou možnost sledovat celý tento region en blok od 16., 15.století až do roku 1947."

Vlastnoruční list Prokopa Holého,  jímž oznamuje Prokopovi Malému pád Nového města Pražského a přikazuje zastavit obléhání Plzně a táhnout k Sedlčanům
Přesto si podle Václava Rameše málokdo uvědomuje, o jak velký časový úsek se jedná a co vlastně všechno archív obsahuje. Např. třeboňský fond je rozdělen ještě na tzv. velkostatky - velkostatek Hluboká, Třeboň, Krumlov..

"Bylo to obrovské dominium. Na každém tomto velkostatku fungoval archív, dnes a denně se všechny dokumenty týkající se lidí, hospodaření, zajímavostí, historie, všechno se ukládalo. To dneska je vše uloženo v tomto archívu. Bohužel, je to málo historicky využíváno. Lidé se pachtí za tím svým rodokmeny nebo při diplomových pracích se dělají takové ty líbivé záležitosti - to, co se zrovna teďka nosí, ale zjistit skutečně takové ty věci týkající se toho regionu, jednotlivých profesí, cechů atd. - to je úkol, který vlastně čeká na další generace. My máme teď před sebou obrovskou reformu, která nám odčerpá všechny síly, ale já předpokládám, že přijdou určitě archiváři, přijdou studenti, kteří se budou o toto zajímat. A je třeba jejich zájem podnítit, protože to jsou neskutečné věci a netušené možnosti, které se tady před všemi otkrývají."

Autor: Eva Petržílková
spustit audio