Družstva přispívají k rozvoji podnikání

Družstevnictví v Česku si letos připomíná 160 let své existence. Družstevní organizace přežily dodnes navzdory ne vždy příznivému politickému klimatu v zemi. Podrobnosti o současném stavu této formy svépomocného podnikání zjišťoval Zdeněk Vališ.

Zdeněk Juračka, foto: Autor
Myšlenka družstevnictví se zrodila v Anglii, kde první družstvo vzniklo v roce 1844. Prospěšnost této zvláštní společensko ekonomické formy založené na principech svépomoci, spolupráce, ale také sociální solidarity, si hned uvědomili i Češi. Už tři roky po anglickém příkladu byl v Praze ustanoven Pražský potravní a spořitelní spolek. Češi stáli také u zrodu Mezinárodního družstevního svazu v roce 1895. A po první světové válce patřilo Československo k družstevně nejvyspělejším státům světa. Podle předsedy Družstevní asociace České republiky Zdeňka Juračky neztratila družstevní idea nic na své přitažlivosti ani v 21. století.

"Myslím, že má stejný význam, jaký v 19. století. Vždyť družstevnictví je formou podnikání, kterou historie nezničila. Každé podnikání, které má určitý sociální podtext, navíc v dnešní době globalizace, má nesmírný význam. Málo se třeba vzpomíná i to, že družstevní obchod je jistým obchodem i pro dodavatele, neboť družstva ručí svým majetkem. Vezměte si společnost s ručením omezeným. Ta ručí jen svým vkladem. Máte velké S.R.O., které dělají miliardy a mají stotisícový vklad. Když se něco stane, zaplatí sto tisíc. My ručíme celým svým majetkem. Myslím, že to perspektivní podnikání ve všech dobách."

Družstva byla z počátku orientována zejména na oblast obchodu a odbytu či na vzájemnou finanční výpomoc. Postupně ale začala zasahovat takřka do všech oblastí společenské činnosti a materiální výroby. Zdeněk Juračka přiznává, že družstevní ideu hodně negativně ovlivnil minulý režim.

"Vzpomínám na to těžce a nerad. Komunistický režim velmi zkreslil postavení družstevnictví. Už třeba z majetkové podstaty. Družstevní majetek byl vadou na kráse socialistického vlastnictví. Komunistům překážel. Oni nám za to také způsobili velkou škodu. Zestátnili spoustu velkoobchodních skladů, zestátnili spoustu družstevních výroben, pekařských a dalších. Byli jsme vyobcováni z měst na venkov. Zkreslila se členská základna. Členové družstev bývali zakladatelé potravních spolků a nakupující lidi a pak se z toho stala taková národní fronta. Hodně v negativním smyslu nás poznamenala ta doba."

Restituční zákony ale neumožnily družstvům získat zpět majetek, o který přišla po roce 1948. Hodně lidí si na druhou stranu při vyslovení slova ´družstvo´ vybaví pouze někdejší JZD, která vznikala při násilné kolektivizace v padesátých letech.

"Máte naprostou pravdu. Pozůstatek socializace vesnice v padesátých letech na družstvech bohužel lpí. To z nás nikdo nesmaže."

Právě na tuto diskreditaci slova družstvo asi nakonec doplatily po pádu režimu všechny družstevní organizace.

"Trošku mě mrzí, že v roce 1992 dopadla špatně transformace družstev, protože tam se vlastně potvrdil status quo, kdy všechny družstva byla dána do jednoho pytle. Byl jenom jeden transformační zákon, přestože různé svazy, různá družstva měly jinou majetkovou podstatu, měly jiný systém podnikání, jiný systém vzniku, jiný systém vývoje."

V novém Obchodním zákoníku bylo deklarováno rovnoprávné postavení družstev s dalšími podnikatelskými subjekty. Vedle tradičních družstevních odvětví, tedy bytového, spotřebního, výrobního a zemědělského se začaly rozvíjet i další družstevní aktivity, například v oblasti pojišťovnictví. Přesto předseda Družstevní asociace České republiky Zdeněk Juračka říká, že jakési předsudky existují dál. Jako příklad uvádí, že při setkání s jedním současným ministrem se prý dotyčný podivoval, že nějaká družstva ještě existují.

"Mě docela mrzí, že dnešní státní garnitura silně podceňuje družstevní sféru, nenachází k ní přístup. Ať se třeba podívají na to, jestli nějaké družstvo, popřípadě kolik družstev dluží něco na daních nebo kolik jich neodvádí nemocenskou. Ať se podívají na tu strukturu v porovnání s jinými podnikatelskými subjekty. Družstva jsou z podnikatelského hlediska ukázněná a plní své poslání na trhu. To postavení, že jsme pátí v žebříčku top ten, také něco dokazuje."

Jinými slovy řečeno, jenom Svaz českých a moravských spotřebních družstev provozuje dohromady tolik prodejen, že mají stejnou sílu jako spojené řetězce Billa a Penny Market. Podle Juračky nyní, na počátku třetího tisíciletí, po téměř půlstoletí deformačních zásahů do družstevnictví, nastává proces renesance družstev ve všech směrech. Ta mohou přispět zejména k rozvoji drobného a střední podnikání a tím i k celkové prosperitě České republiky. Dnes je v Česku celkem asi tři tisíce družstev různého typu. Přitom jenom ta družstva, která jsou členy Družstevní asociace, a těch je jeden a půl tisíce, zastupují skoro milion členů. Zásluhou družstev je také na trhu i přes silnou zahraniční konkurenci čím dál více kvalitních českých výrobků.

"Ta naše snaha je všude vidět, protože my máme eminentní zájem prosazovat české výrobky. Spotřební družstva prodávají především na vesnici. Na vesnici přitom bydlí prvovýrobci. Jsou to naši zákazníci. Kdybychom to brali už jenom z toho sobeckého ekonomického pohledu, musíme hledět na to, aby ti prvovýrobci měli peníze a chodili k nám nakupovat. Čili my zase musíme kupovat zboží z jejich práce, z jejich prvovýroby, kde vzniká české zboží."

Maloobchodní řetězce sdružené pod značkou COOP začnou třeba od listopadu prodávat také biopotraviny většinou od tuzemských ekofarmářů a výrobců.