Dunaj, Donau, Danube, Danubio, Dunăreu....

Oblíbená lidová moudrost praví: Kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem. V případě řek by se zase nabízelo říct: Kolika zeměmi protékáš, tolik jmen máš.

Dunaj | Foto: teetasse,  Pixabay,  Pixabay License

Tak snadné to ale není, protože i země, kterými řeka neprotéká, jí dávají jména. Například v České republice lidé diskutují o řekách v Severní i Jižní Americe, Africe, Asii i ve zbytku Evropy. Pojďme se tedy podívat na to, jaká jména může jedna jediná řeka dostat, a hlavně na to, jaké pojmenování volí čeština.

Jako v Babyloně po zmatení jazyků se musí cítit především druhá největší řeka Evropy, kterou Češi nazývají Dunaj. Tato řeka na své cestě z jihozápadního Německa do Černého moře protéká  deseti státy, což se nepodařilo žádné jiné řece na světě. Dunaj drží prvenství i v tom, že na jeho březích stojí nejvíce hlavních měst – Vídeň, Bratislava, Budapešť a Bělehrad. Svou pouť začíná řeka v Německu pod jménem Donau, jako Donau pokračuje i v Rakousku, na Slovensku se z ní ale stává Dunaj, v Maďarsku pak Duna, z Chorvatska přes Srbsko až do Bulharska teče pod jménem Dunav, v Rumunsku se změní na Dunăreu, tak teče i přes Moldavsko a svou cestu zakončuje jako Дунайський (Dunays´kyy) na Ukrajině. Aby bylo babylonské zmatení řečí dokonáno, velké světové jazyky používají ještě jiná pojmenování – pro Angličany a Francouze se řeka jmenuje Danube a pro Španěly Danubio. České pojmenování Dunaj je shodné se slovenským.

Foto: torbjornalander,  Pixabay,  Pixabay License

A jak je tomu u jiných řek? Největší řeka Afriky je ve svých domovských, arabsky mluvících státech pojmenována نيل (Nyl). Toto označení se napříč světem příliš nemění. Čech by si v psané internetové diskusi o africkém veletoku Nil snadno rozuměl s Němcem a Francouzem, drobné rozdíly jsou zde totiž jen ve výslovnosti. V debatě by se ale neztratil ani Angličan užívající jména Nile nebo Španěl používající názvu Nilo.

I o nejdelší řece světa by spolu mohli bez problémů mluvit příslušníci různých národů. Řeka protéká pralesy Peru a Kolumbie, kde nese španělské jméno Río Amazonas, a pralesy Brazílie, kde zní její jméno v portugalštině téměř totožně: Rio Amazonas. Němci pojmenování přebírají, pouze z názvu vynechají slovo río (,řeka‘), a mluví o nejdelší řece jako o Amazonas. Anglicky mluvící účastníci debaty název zkracují na Amazon a río překládají, takže jim vznikne Amazon River. Čechům by možná někteří zprvu nerozuměli, ale k dorozumění by jistě došlo i zde – čeština si jméno přizpůsobila a výsledkem je pojmenování Amazonka.

Foto: marchinileo0,  Pixabay,  Pixabay License

Ještě snadnější to má řeka Mississippi, jejíž vody tečou pouze územím Spojených států amerických. Angličtina je světově natolik rozšířeným jazykem, že v podstatě to jediné, co název Mississippi River v komunikaci po celém světě potká, je vynechání slova river – jako v češtině, němčině a francouzštině nebo zjednodušení pravopisu – jako ve španělštině, kde se ze dvou s a dvou p stalo jedno s a jedno p (Misisipi). I když i ve španělštině už se stále více šíří také varianta se zdvojenými písmeny.

Jak jsme zatím viděli, nezachází čeština s názvy řek tekoucích v jiných státech příliš jinak než ostatní jazyky. Často u názvů řek z jiných částí světa ponechává cizojazyčný základ a přidává k němu české koncovky – to je případ řeky protékající Paříží, která se francouzsky jmenuje Seine, zatímco česky Seina, nebo třeba řeky pramenící ve Švýcarsku jako Rhône, v Česku ale označovaná jako Rhôna.

Foto: mikewolf_,  Pixabay,  Pixabay License

Dále čeština často přebírá názvy v originální podobě, ale vynechává z názvu slovo s významem ,řeka‘, tak místo aljašského veletoku jménem Yukon River máme v češtině pouze Yukon. Nebo si čeština může vytvořit vlastní variantu názvu, která s původní nemá téměř nic společného, například italská řeka Po je Čechům známá pod jménem Pád. Česká varianta vznikla zřejmě z keltského slova padvos, což znamená ,prudký, bystrý‘. Jiný výklad považuje název Pád za odvozený od latinského padus, tedy ,sosna‘.

Některé názvy zahraničních řek se počešťují tak, že se jedno nebo všechna slova z názvu přeloží. K tomu je ale nutné, aby název ve výchozím jazyce obsahoval přeložitelný prvek. Příkladem tohoto postupu může být pojmenování řeky, kterou odtéká voda z Velkých jezer do Atlantského oceánu. Ta se ve Spojených státech amerických jmenuje Saint Lawrence River, v Kanadě fleuve Saint-Laurent a v Česku máme Řeku sv. Vavřince.

Foto: mercierzeng,  Pixabay,  Pixabay License

Pokud chceme v češtině mluvit o řekách např. v Číně, musíme si vypomoci ještě jiným způsobem, a to transkripcí, tedy převodem z jednoho písma do druhého. Tak pro nás nečitelné čínské znaky (扬子江) přepisujeme v českém přepisu jako Jang-c´-ťiang. V anglickém přepisu a v anglickojazyčném světě se řeka nazývá Yangtze. Vedle toho se můžeme setkat i s variantou názvu vzniklou překladem slov z názvu originálního. Kromě Jang-c´-ťiang se tak v češtině užívá i název Modrá řeka, v angličtině zase kromě Yangtze i Blue River. Varianty Modrá řeka a Blue River jsou ale výrazně méně časté.

Trochu jiná situace je u další čínské řeky, pro kterou v češtině fungují vedle sebe rovnocenně transkribovaná varianta a varianta vzniklá přeložením slov původního názvu. Tak můžeme mluvit stejně dobře o řece Chuang-che jako o Žluté řece. Oba názvy odkazují ke druhé nejdelší řece Číny, jejíž voda je charakteristicky zabarvená do žluta. Příručka Index českých exonym doporučuje podobu Žlutá řeka, v praxi se ale, jak už bylo řečeno, používají obě jména, často hned vedle sebe ve spojení jako Žlutá řeka neboli Chuang-che. Obdobná situace je i v angličtině, kde vedle sebe rovněž téměř rovnocenně existuje Huang-He i Yellow River.

Foto: andreabacigal,  Pixabay,  Pixabay License

Jak praví známá lidová moudrost: Tichá voda břehy mele. Tiší, nevýrazní lidé mohou leckdy něčím překvapit. Tak i tiché vody řek na celém světě nás mohou překvapit mnohostí svých jmen, prostřednictvím kterých promlouvají k lidem v různých částech světa. Protože, jak se dozvídáme z jiného známého přísloví, Když dva dělají totéž, není to totéž. Tedy když dva pojmenovávají stejnou řeku, výsledné jméno nemusí být stejné.

Projekt Radio Prague International Čeština na vlnách vznikl ve spolupráci s katedrou bohemistiky FF UK pod vedením doc. PhDr. Ivany Bozděchové, CSc.

Autor: Sára Válová
klíčové slovo:
spustit audio

Související

  • Čeština na vlnách

    Kde asi leží Kotěhůlky, Tramtárie nebo Kocourkov? Víte, jak to začalo s robotem? Na co jsme si v češtině nezvykli? Jak se nové technologe promítly do českého jazyka?