Edita Brychta: Princezna Diana i Ming-Xiao z kultovní computerové hry Vampire

Poprala se s Jimem Carreym v Muži na Měsíci. Češi jí znají jako Annu z Akumulátora, zahrála si také v Doktorovi od Jezera hrochů. V Česku už od dětství nežije, český pas získala až teď.

Edita Brychta ve filmu Akumulátor 1, foto: Česká televize

Vypadáte dnes ohromně šťastná…

Edita Brychta dostává český pas od Generálního konzula v LA Pavola Šepeláka, foto: Archiv Edity Brychta

Jsem v extázi. Právě jsem dostala na generálním konzulátu České republiky v Los Angeles pas. Je to pro mě fantastický, protože jsem ho nikdy neměla. Rodiče, když jsme odjeli z Prahy do Londýna, mně měli zaznamenaný jenom v příloze. Moc jsem si přála, abych se mohla opět stát Češkou. Vždy jsem potom toužila a je to pro mě nejenom pocta, ale vlastně uzavření životního kola, ve kterém jsem se ocitla. Byla to dojemná pocta a dokonce jsem si při předání pasu zaslzela.

Spolupracovala jste s radou slavných režisérů v Evropě i v Americe. Jaké byly mezi nimi rozdíly?

Žádný. Snad jenom, že mluvili jinou řečí. Každý má vlastní vize a ty se herci snaží co nejlépe naplnit. Proslulou žárlivost Hitchcocka na své herečky jsem nezažila. O tom mi vyprávěl Rod Taylor během spolupráce na snímku „To je vražda, napsala“. Údajně jim ani nedovolil, aby je na místo natáčení v autech vozili jejich kolegové.

Kdo byli oblíbení herci, kterým jste se chtěla vyrovnat?

Edita Brychta, foto: Aja Bufka

Gregory Pecka jsem milovala díky filmu Prázdniny v Římě a pro jeho mužské charisma. Epický snímek Jih proti severu je jedním z mých nejoblíbenějších filmů a především herečka Olivia de Havillandová.

Zvládla jste velice rozdílné role jako princeznu Dianu pro NBC a dokázala se poprat s Jimem Carreym ve Formanově Muži na měsíci. V čem se liší příprava na jejich zvládnutí?

Na to se velice těžce odpovídá. Většinou se připravuji na roli studiem postavy, a co k jejímu zvládnutí se budu muset naučit. Vždy se snažím použít vlastní představy. V době, kdy jsem hrála princeznu Dianu, neexistoval přístup ke královské rodině, tak jak je tomu dnes. Vzpomínám si, že jsem neměla ani možnost, naučit se, jak ona mluví, protože internet neexistoval. Musela jsem improvizovat. Co se týče zápasu v ringu s Jimem, brala jsem to jako Formanův vtip a nic jsem se k tomu nepotřebovala učit. Protože jsem nebyla kaskadérka, přinutil mě, abych trénovala zápasnický styl. Snad i proto, aby mi Carrey neublížil a pak se nemusel mým rodičům omlouvat.

Který z filmových žánrů je vám nejbližší?

Cokoliv, co ve mně vzbuzuje nějakou výzvu. Nedávám přednost ničemu a ráda se nechám překvapit. Zajímavá je především postava, která je nějak komplikovaná.

Konkursy jsou součástí každodenního života hereckých adeptů v Hollywoodu. Liší se v něčem oproti minulosti?

Edita s manželem Davidem Laddem a manželi Robešovými, foto: Aja Bufka

Určitě, patří k tomu díky internetu nové technologie. Producenti sledují, kdo má na sociálních sítích nejvíce sledujících, a podle toho je upřednostňují. Přiznám se, že v tomhle jsem staromódní a moc tomuhle kriteriu nerozumím. Znám spoustu zajímavých herců a hereček, kteří nemají ani Facebook. Znamená to, že mají menší šanci.

Mluvíte perfektně česky…

Doma jsme mluvili v rodném jazyce a mám taky v Česku hodně kamarádů, se kterými se ráda bavím. Manžel, který je Američan, češtinu nezná. Když ji slyší, myslí si, že se s někým pořád hádám a neuvědomuje si, že se jen jedná o výrazný a vášnivý jazyk.

Povedlo se vám využít znalost češtiny i v Hollywoodu?

Spolupracuji na filmech, které byly a jsou natáčené v Praze. V pozadí jsem byla jednou jako televizní hlasatelka, jindy jsem nahrála oznámení na nádraží, že vlak odjíždí do stanice Olomouc za deset minut atd. Pro mne herectví znamená i detailní práci v rámci celku. Konstantin Stanislavskij to vyjádřil nejlépe: „Neexistují žádné malé role, jenom malí herci“.

Edita Brychta, foto: Aja Bufka

Díky výbornému sluchu zvládáte nejrůznější akcenty. Neměla jste nikdy chuť jít si zazpívat na Broadway?

Zajímalo mě to, i přestože si nemyslím, že jsem nějaká kvalitní zpěvačka. V herecké škole jsem vystupovala v hlavní roli muzikálu Bye Bye Birdie, ale nikdy potom jsem už neměla čas se tomu věnovat.

Kdysi jste chtěla produkovat dokument o losangeleských ganzích. Jak to dopadlo?

Bylo to velice komplikovaný. Měla jsem jako hlavní postavu skutečného člověka, který žil od malička ve vězení. Sotva se dostal na svobodu, chtěli jsme začít natáčet jeho rehabilitační proces, ale opět se dostal za mříže, tentokrát na dlouho dobu. Proto to všechno padlo.

Byla vaše herecká kariéra nastavena díky rodičům?

Ne, naopak pocházím z rodiny výtvarných umělců. Příbuzní Jaroslava Brychtová a její manžel Stanislav Libeňský byli slavní skláři. Jejich díla jsou vystavena po celém světě a Jaroslava má trvalou expozici i v LACMA /Los Angeles muzeum moderního umění/. Co se týče herectví, snad jen moje babička si zahrála v nějaké místní hře oblastních hasičů. I proto táta s maminkou mi vysvětlovali, že to je velice těžký obor podobný malířství a raději ať se tomu nevěnuji, ale v ničem mi nebránili. Byla to moje vášeň a snila jen o herectví. Nenechala se odradit a tvrdě si za realizací šla.

Ovlivnilo vás v tom nějak přátelství rodičů s Milošem Formanem, Ivanem Passerem a dalšími tvůrci Nové vlny?

Edita, režisér Ivan Passer a maminka Lida, foto: Archiv Edity Brychta

Nemyslím si. Když nás navštěvovali v Londýně, s rodiči se většinou bavili o politice, které jsem jako malá holka příliš nerozuměla. Navíc po přeletu oceánu z Ameriky byli většinou hodně unaveni. Vzpomínám si jenom na to, že si Ivan lehl na zahradu a já musela být tiše, abych ho neprobudila. Rád se taky potom nechal maminkou ostříhat, což se většinou neobešlo bez legrace.

Vaše nejmilejší hobby je plavání. Co pro vás znamená?

Meditaci, při které se mohu soustředit na sebe a uvolnit se od všeho. Denně v bazénu uplavu skoro 2000 m. Díky tomu jsem dokázala přeplavat čtyřikrát z neslavně proslulého vězeňského ostrova Alkatraz do San Franciska, třikrát délku podél mostu Golden Gate Bridge a taky dvakrát tam a zpět 10km vzdálenost k Bay Bridge.

Jaký jste si dala příští cíl?

Přeplavat zátoku mezi Sicílii a Itálii. Bez plavání bych nemohla existovat.

Na jakém tvůrčím projektu právě pracujete?

Zanedlouho budu hrát v živém natáčení rozhlasové hry Frankenstein pro La Theater Works.

Edita Brychta se narodila v Praze. Vyrůstala v Londýně, kam ji přivezli rodiče po ruské invazi do Československa v roce 1968. Jako malé dítě se objevila v Kinoautomatu, prvním interaktivním filmu, který byl uveden na veletrhu Expo 67 v Montrealu. V 16 letech vstoupila do londýnského mládežnického workshopu Národního divadla a od té doby se rozhodla pro hereckou kariéru. Ve Velké Británii si zahrála v divadelních hrách jako Romeo a Julie, Hamletovi a kromě dalších ve světové premiéře Larga Desolata od Václava Havla. Objevila se také v televizních seriálech jako Maelstrom, Gentleman and Players, The Britoil Affair atd. Potom co byla obsazena do role princezny Diany pro celonárodní stanici NBC, se v roce 1994 přestěhovala do Los Angeles. Čeští diváci ji znají především jako Annu ze Svěrákova filmu Akumulátor. Spolupracovala s režiséry Ronaldem Neamem, Milošem Formanem, Richardem Donnerem i ve zločinu století Marka Rydella pro HBO s Isabellou Rossellini a Stephenem Rea. Dnes se Edita věnuje především rolím v rozhlasových hrách a práci v televizních seriálech.