Ekonomika
V poslední době se opět šušká o tom, že Českou republiku si jako lokalitu pro svou novou továrnu vyhlédla další světová automobilka.
V poslední době se opět šušká o tom, že Českou republiku si jako lokalitu pro svou novou továrnu vyhlédla další světová automobilka. Informace tohoto typu bývají ovšem považovány za dosti citlivé, a proto jsou obvykle také hodně neurčité. Na druhé straně pro odborníky by zase nebylo tak velké překvapení, kdyby se vedle škodovek, peugeotů a toyot začaly v Česku vyrábět třeba i vozy se značkou Huyndai. Zahraniční investoři samozřejmě nepřicházejí kvůli sympatiím k Česku. To, že se Česko stává důležitým evropským výrobcem automobilů, má známé ekonomické důvody: levná a přitom kvalifikovaná pracovní síla, výhodná poloha, kvalitní síť dodavatelů a vládní investiční pobídky. Konzultant v automobilovém průmyslu Tomáš Hruška připouští, že Česko už nemá ve střední Evropě tak výsadní postavení jako kdysi, ale jeho trumfem zůstává vedle pracovní síly především schopnost vyrobit v zemi vše podstatné pro finální produkt.
"Česká republika je na tom dlouhodobě nejlépe jak s tradicí, tak s kvalitou. I když se o výrobu zajímají další státy z východní Evropy, tak Česko je mnohdy nejdál na východě, kde je možné komplikované systémy vyrábět."
Automobilový průmysl dnes tvoří takřka páteř celého českého průmyslu. Určit ale jeho přesný podíl není přirozeně možné.
"Obecně se hovoří o tom, že zhruba 20-30 procent průmyslu je automobilového. Svaz automobilového průmyslu sdružuje kolem 120 firem, přičemž v dodavatelském průmyslu - mimo finalisty - pracuje asi 50 tisíc pracovníků. Ovšem databáze, které se zabývají i firmami, jež nejsou členy automobilového svazu, evidují více než dvakrát více pracovníků."
Příchod každé nové automobilky do Česka ovšem podle Tomáše Hrušky okruh dodavatelů automobilového průmyslu dál rozšiřuje, čímž se zvyšuje i celkový investiční efekt pro českou ekonomiku. To se zřejmě stane i v případě probíhající výstavby závodu Toyota-Peugeot u Kolína.
"Přivedou patrně nové dodavatele, kteří s nimi tradičně spolupracují. Je to asi deset patnáct nových velkých firem, jejichž investice by měly v podstatě několikanásobně převýšit samotnou investici v Kolíně."
Je ovšem také možné, že některé méně technologicky náročné výroby se naopak z Česka přesunou dál na východ.
"To určitě hrozí a samozřejmě to bude logický posun. Výrobky, které je možné vyrábět dál na východě, ve mzdově méně náročných zemích, se určitě přesunou. Sem bude naopak plynout příliv investic do více sofistikovaných výrob, například do nových brzdových systémů či klimatizačních jednotek. Tyto skupiny výrobků dnes nikdo nechce vyrábět dál než ve střední Evropě."
Tomáš Hruška je přesvědčen, že zvyšující se podíl automobilového průmyslu na celkovém českém průmyslu nepředstavuje jeho jednostrannou orientaci. Automobilový průmysl reprezentuje mnoho různých oborů, jejichž produkty mají všestrannější použití. Důležité rovněž je, že někteří dodavatelé už s sebou přinášejí i vývojovou základnu.
Desetitisíce malých firem, které mají roční obrat vyšší než dva milióny korun, by se měly od 1. července registrovat jako plátci daně z přidané hodnoty. Dosud platí limit pro povinnou registraci plátců DPH ve výši tří miliónů. Vláda ale považuje novelu zákona jen za dílčí krok, protože jakmile Česko vstoupí do Evropské unie, budou muset DPH platit už všechny firmy s obratem nad jeden milión korun. Vyplývá to podle mluvčí ministerstva financí Evy Novákové z přístupových dohod.
"Česká republika vyjednala v rámci přístupových jednání pro povinnou registraci DPH limit ve výši 35 tisíc euro, to znamená zhruba jeden milión korun, a to nejpozději k datu vstupu do Evropské unie. Tato změna by se měla podle odhadů ministerstva financí týkat zhruba 150 tisíc subjektů."
Stát se plátcem daně z přidané hodnoty je výhodné nebo alespoň daňově neutrální pro firmy takzvaně uprostřed řetězce plátců DPH. To znamená pro takové firmy, jejichž odběratelé jsou také plátci DPH. Naopak těžkosti může povinná registrace přinést firmám, které dodávají zboží nebo služby konečným odběratelům. Názorným příkladem jsou třeba restaurace. Tam majitel buď zvýší ceny a bude riskovat ztrátu zákazníků nebo ceny zachová a přijde o část své marže. Finanční úřady samozřejmě chystané změny vítají. Přísnější evidence podle nich "vtáhne" mnoho malých podnikatelů do světa průhledného účetnictví a sníží možnost daňových úniků. Novela zákona ale kromě povinné registrace plátců DPH rovněž zpřísní pravidla vracení DPH zahraničním turistům při vývozu zboží. Dosud stát vrací na hranicích DPH při ceně zboží vyšší než tisíc korun. Podle novely se limit zvyšuje na šest tisíc.
