Ekonomika
Vysoká frekvence pohybu na hraničních přechodech je ovšem jedna věc a počet turistů přijíždějících do země druhá. Loni navštívilo Česko téměř 98 miliónů cizinců, což je o více než pět miliónů méně než v roce 2001. Poprvé od roku 1995 klesl počet návštěvníků pod sto miliónů.
Začátkem roku vydal časopis Foreign Policy ve spolupráci s poradenskou firmou A.T. Kearney nový globalizační index. Ten poměřuje čtyři hlavní kategorie: mezinárodní ekonomickou integraci, osobní angažmá v přeshraničních aktivitách, technologickou vyspělost a politickou účast na mezinárodním dění. Primát nejvíce globalizované země drží stejně jako loni Irsko, následované Švýcarskem a Švédskem. Češi se celkově umístili na 15. místě. Největší česká slabina spočívá v informačních technologiích. Na druhé straně je ale Česko podle hodnocení světovou jedničkou mezinárodního cestování. V přepočtu na jednoho obyvatele je česká hranice nejfrekventovanější na světě, následovaná hranicí švýcarskou a irskou.
"Bezprostředně po povodních nám klesla obsazenost pražských hotelů o 50-60 procent, ale v závěru roku se to už dostávalo na klasickou předvánoční úroveň."
Letošní rok je zatím velká neznámá, ale pokud nedojde k nějakému dramatickému vývoji ve světě, očekávají odborníci, že Česko by se mohlo vrátit k příznivějším číslům.
"Letošní rok u nás, ale i celkově ve světě je určitá sázka do loterie. Vše záleží na tom, jaká bude mezinárodní situace a jak bude bezpečno. Lze předpokládat, že pokud nedojde k nějakým mimořádným událostem, že dojde k oživení domácího cestovního ruchu i k mírnému oživení výjezdového cestovního ruchu - zde je hlavním důvodem zvýšení příjmů státního úřednictva, které nám nejvíce vyjíždí do zahraničí. Na straně příjezdů bychom byli velmi rádi, kdybychom se opět dostali na úroveň roku 2001."
Cestovní ruch je pochopitelně významným odvětvím národního hospodářství. Jeho devizové příjmy dnes dosahují deseti procent tržeb celého českého vývozu zboží a služeb. Jaromír Beránek uvádí, že pokud jde o zaměstnanost v cestovním ruchu, je už dnes Česko zhruba na úrovni zemí Evropské unie.
"V průmyslu cestovního ruchu, to znamená v pohostinství, ubytování, dopravě a cestovních kancelářích u nás pracuje zhruba 200 tisíc pracovníků. Je to prakticky stejný počet pracovníků, jako v celém zemědělství. Cestovní ruch v celé infrastruktuře, to znamená včetně dodavatelských a servisních odvětví vyvolává u nás potřebu asi 530 tisíc pracovních míst. Z toho je zřejmé, že každé osmé až deváté pracovní místo je u nás vyvoláno poptávkou po službách cestovního ruchu."
Ministr pro místní rozvoj Pavel Němec prohlásil při svém nástupu do funkce, že podpora cestovního ruchu bude jednou z priorit jeho úřadu. Jak potvrdil ministr Radiu Praha, tento slib trvá.
"Projevuje se to například v tom, že s novým vedením Centrály cestovního ruchu připravujeme několik projektů na prezentaci České republiky v zahraničí. Některé z těch projektů už běží. Je to jednak rozšíření počtu našich zahraničních zastoupení, která propagují Českou republiku - například budeme otevírat nové zastoupení ve Švýcarsku a připravují se v dalších zemích. A druhým projektem, který už je v pokročilé fázi, je společná prezentace zemí Visegrádské čtyřky ve vzdálených teritoriích."
Ministerstvo pro místní rozvoj hodlá zároveň finančně podporovat infrastrukturu v lázeňských městech, budování sportovní zařízení, ale třeba také výstavbu hygienických zařízení ve městech. Prý je i dost prostředků pro oblasti zasažené loňskými povodněmi.
"Ty prostředky jsou. V rámci podpory cestovního ruchu upřednostňujeme ty, kteří byli povodněmi postiženi."
Na celkových tržbách z cestovního ruchu se samozřejmě daleko nejvíce podílí Praha. Podle ministra proto mohou jistou pomoc očekávat i postižené soukromé subjekty v hlavním městě.
"Praha mezi takové oblasti samozřejmě patří. V současné době čekáme na udělení výjimky Úřadem pro hospodářskou soutěž, abychom mohli dávat peníze soukromým subjektům v cestovním ruchu, aby ten program podpory mohl běžet."
Náměstek primátora hlavního města Petr Hulínský se ale tváří sebevědomě a, jak řekl Radiu Praha, město si už v podstatě pomohlo samo.
"Každá pomoc je bezpochyby vítaná, i když já si myslím, že v tuto chvíli Praha pomoc od vlády na cestovní ruch nebude potřebovat."
Praha je podle Hulínského připravena opět nabídnout zahraničním turistům vše, na co byli zvyklí před povodněmi. Je zde samozřejmě zájem, aby se v plném počtu navrátili také turisté ze zámoří. České hlavní město je například podle loňských údajů společnosti Global Refund, která po celém světě organizuje vracení daně z přidané hodnoty, mezi takzvaně nákupními turisty ze Spojených států už dokonce přitažlivější než Vídeň. Vůbec největší podíl v nákupech zahraničních turistů v Praze ale obsadili v minulém roce Japonci s více než 14 procenty. Možná je to ale způsobeno také tím, že v Česku lze zatím dostat daň z přidané hodnoty zpátky už při zakoupení zboží nad zhruba 32 eur, tedy tisíc korun. Rakousko naproti tomu povoluje vracení DPH při nákupu nad 75 eur a Maďarsko vrací DPH teprve při nákupu nad 204 eur.
