Ekonomové jsou v hodnocení vládních škrtů obezřetní

Na opatřeních pro snížení deficitu Česka se v pondělí dohodli ekonomičtí ministři. Ministr financí Miroslav Kalousek navrhuje zmrazit v letošním státním rozpočtu výdaje za více než 20 miliard korun. Mezi nástroje patří například zvyšování daní, zmrazení důchodů, zrušení porodného nebo zrušení některých úřadů. Vláda chce také zachování základní sazby daně z přidané hodnoty na dvaceti procentech.

Foto: archiv ČRo

Důvodem opatření je letos očekávaný výpadek příjmů rozpočtu. Opatření by se dotkla podle ekonomických analytiků nejen chudších vrstev obyvatel, ale také třeba mladých lidí, kteří ještě nemají tak vysoké příjmy. Proti opatřením už také vystoupila opozice, kritizuje zejména zvýšení daně z přidané hodnoty. Ekonom Patria Finance David Marek se domnívá, že jakékoli zvyšování daní je nepopulární. Zbavit se schodku se ale Česká republika musí.

"Každá daň je zlo, ale my vybíráme to nejmenší zlo ze všech zel. Danit ekonomickou aktivitu je horší, než zdanit spotřebu. Zvyšování DPH je méně škodlivé pro ekonomiku a její další vývoj, než zvyšovat daně pro firmy, zaměstnance a živnostníky."

Jaromír Drábek

Mezi nejvíce diskutované návrhy patří zmrazení důchodů. Ministr práce Jaromír Drábek by pro příští rok rád dosáhl zvýšení důchodů aspoň o jedno procento. Letos se procentní výměra zvedla o 1,6 procenta. Naopak ministr financí Miroslav Kalousek navrhuje úplné zmrazení penzí. Podle ekonoma Next Finance Vladimíra Pikory je toto řešení velmi snadným řešením.

"Těch řešení, která zde jsou, je celkem málo. Toto řešení je zase pro vládu jedno z těch nejsnazších. Nyní se bude diskutovat o tom, jakým způsobem se budou důchody zmrazovat - jestli úplně a nebo jenom částečně, což je asi reálnější."

O řešeních penzijního systému se bude teprve jednat. Ministr Jaromír Drábek řekl, že jeho úřad nyní různé scénáře propočítává. Změny samozřejmě přinese i zvýšení sazby daně z přidané hodnoty. Z nynějších dvou sazeb by mohla vzniknout jedna s možnou výjimkou na některé potraviny a léky. Nyní platíme DPH ve dvou sazbách - 14 a 20 procent. Pokračuje David Marek.

David Marek

"Argument, že by měly například potraviny zůstávat ve snížené sazbě DPH kvůli sociálním ohledům je ekonomicky mylný. Ekonomicky bychom měli ošetřovat sociálně slabší skupiny buď formou progrese u přímých daní, nebo ještě lépe formou sociální politiky."

Podle ekonoma Davida Marka také současná vláda nemůže nastartovat ekonomický růst. Nejlepší by podle něj bylo, kdyby do ekonomických vztahů vůbec nezasahovala. Podle Vladimíra Pikory má státní pokladna obecně několik scénářů, jak snížit státní dluh.

Vladimír Pikora

"Stát by v zásadě měl několik možností, jak tu situaci celkem rychle řešit. Buď se budou zvyšovat odvody, což je pro většinu voličů velmi nepopulární, nebo se bude docházet do důchodu ještě později, což je také velmi nepopulární. Potom je tu ještě varianta, že se budou zmrazovat důchody. Zasáhne to relativně méně lidí než v předchozích variantách, i když je to stále velmi nepopulární. Vedle toho zasáhne skupinu obyvatel, která je méně organizovaná než pracující."

Proti vládním ekonomickým opatřením se postavily i Věci veřejné. Podle místopředsedkyně strany Karolíny Peake chce nejmenší vládní strana s koaličními partnery "konstruktivně vyjednávat". Věci veřejné podle ní trvají například na zachování dvojí sazby daně z přidané hodnoty a nesouhlasí se zmrazením důchodů nebo zrušením porodného. Pokračuje předseda Věcí veřejných Radek John.

Radek John

"V žádném případě nechceme, aby nebyla zachována snížená sazba DPH na potraviny, to považujeme za zcela vyloučené, protože část obyvatel se dostává do velké krize a tohle by byl hřebíček do rakve pro sociálně slabé, a říkám to doslovně. Koaliční partneři nemohou chránit jenom své bohaté, musí ochránit i střední vrstvu."

Koaliční jednání o škrtech budou pokračovat příští týden.