Kompromisní programové prohlášení vlády
Poslanecká sněmovna před týdnem vyjádřila trojkoaliční vládě premiéra Petra Nečase důvěru. Nic překvapivého v situaci, kdy poslanci ODS, TOP 09 a Věci veřejných mají v dolní parlamentní komoře pohodlnou většinu 118 hlasů. Premiér Nečas poslancům přiblížil programové prohlášení vlády, opozice ho podrobila několikahodinové zevrubné kritice. Komentátora Petra Holuba z internetového serveru Aktualně.cz jsem požádal o zhodnocení tohoto dokumentu.
"Trochu mi připadá. že nad ním autoři zas až tolik nepřemýšleli, že tam šlo daleko spíše o to, najít kompromis mezi třemi stranami, které, pokud jde o sílu, nejsou od sebe tak vzdáleny. A tak z toho není na první pohled úplně jasné, jak bude vláda reagovat na ta nejvážnější problémy, před kterými dnes společnost stojí. Pokud by chtěl člověk shrnout snad do jedné věty to sdělení, které stojí za programovým prohlášením, tak to je snaha o úspory. Tam se hovoří, že když se rodina příliš zadluží, tak musí přestat utrácet, a totéž musí udělat český stát. To je zajímavá ideologie, ale svým způsobem novátorská, protože stát se přece jen chová trochu jinak než rodina, a ve chvíli. kdy by měl vycházet z krize, tak úspory, pokud jsou příliš velké a nejsou dobře promyšlené, mohou strhnout ekonomiku a celou společnost zpátky do krize."
Které přednosti programového prohlášení vlády podle vás stojí za zdůraznění?
"Asi hlavní předností jsou ambice, se kterými se říká, že už musíme něco udělat se státními veřejnými financemi, protože jsou velmi nepřehledné, a také je třeba reformovat penzijní systém a zdravotnictví. To jsou asi tři úplně základní kroky, které se tam objevují, a nejlépe promyšlený je ten první z nich, tedy zjednodušení veřejných financí. Pokud by například tato vláda sjednotila výběr daní a pojistného na jedno výběrčí místo, tak by tím usnadnila život opravdu hodně lidem, a pokud by zjednodušila daň z příjmu tím, že zruší cca 160 výjimek, tak by to bylo nepochybně také užitečné. A takových kroků se tam objevuje celá řada."
Dostáváme se k záporům programového prohlášení vlády. Zkuste pojmenovat nejmarkantnější z nich.
"Asi vůbec největším problémem je avizovaná reforma penzí, protože tam vlastně není řečeno, jak by ta reforma měla vypadat a očividně se na tom strany nedohodly. Ony se tam odvolávají na výsledky tzv. Bezděkovy komise, která vypracovala takovou velmi povrchní analýzu ještě pro minulého ministra financí Eduarda Janotu, a dala by se kritizovat z toho pohledu, že vlastně ji připravovali prakticky zástupci penzijních fondů nebo institucí s nimi úzce spojených. Takže tento návrh reformy je jednak povrchní, a jednak je zaměřen právě tak, aby co nejvíce vyhovoval těm penzijním fondům. Tady si myslím je skrytá zásadní chyba a mohlo by se stát, že se na tom nakonec může rozejít celá vláda, protože to jsou úplně klíčové věci a jedná se tam o částky v řádu desítek miliard korun ročně. Co mně také zklamalo, to je ten avizovaný boj proti korupci, protože návrhy, které přináší Nečasova vláda, se jen v málo detailech liší od návrhů, které si do programového prohlášení napsala Topolánkova vláda v roce 2007. Jednak si člověk uvědomuje, že Topolánkova vláda v tomto směru nic nesplnila a vzniká pochybnost, že ani současná vláda nic takového plnit nebude. Co tam je pozitivní novinkou v tomto směru, to je slib, že se budou zveřejňovat všechny údaje o veřejných zakázkách na internetu. Teď jde jenom o to, aby se to uskutečnilo."Odbory nevidí na programovém prohlášení kabinetu nic kladného, a pokud se bude vláda snažit své úsporné plány prosadit za každou cenu, budou protestovat. Premiér Petr Nečas však odborářům vzkázal, že s nimi chce jednat, ale odmítá jejich vyhrožování. Vidíte reálnou šanci na dohodu?
"Věcně by ta dohoda mohla být v tom nejspornějším momentě, a to je trh práce. Tam se chystá docela zásadní reforma zákoníku práce, která by měla do značné míry liberalizovat prostředí ve firmách. To je rozumný krok a mohli by na něj odboráři přistoupit, pokud ta debata bude opravdu věcná. Ovšem je problém, že vláda zároveň plánuje, že se bude snižovat odstupné odcházejícím zaměstnancům. To nedává vůbec žádný smysl z jednoho prostého důvodu. Pokud by ti zaměstnanci třeba nedostávali vůbec žádné odstupné od podniku, teď by jim ještě stát snížil podporu v nezaměstnanosti, což se také plánuje, tak oni se dostanou okamžitě po propuštění do vážných finančních potíží. Pokud nejsme propuštěni, tak nám to může být jedno, ale oni také nebudou utrácet. To může v těžkých dobách postihnout obrat celé řady maloobchodů a opět zvyšovat nezaměstnanost. Ony ty odbory mají takovou docela těžkou pozici, protože samotný jejich odpor využívá vláda ke zdůvodňování svých kroků. Když jsou proti něčemu odbory, tak je to vlastně dobré, říká dnes vláda. Ale je pravda, že na tom pokřiku ze strany odborů je něco racionality. Například americký publicista Eric Best nedávno napsal, že to, co chystá vláda, to se velice podobá třídní válce, kterou chce vést tentokrát pravice proti levici."