Ekonomové nehýří optimismem, nestraší ale ani dramatickým vývojem

Česká ekonomika má vrchol svého růstu za sebou. Odborníci na tento fakt upozorňují už řadu měsíců a jejich prognózy v podstatě potvrdily i údaje, které minulý týden zveřejnil Český statistický úřad. Podrobnosti přináší dnešní ekonomická rubrika, kterou připravil Zdeněk Vališ.

Dynamika růstu průmyslové výroby se oproti loňsku snížila a podle analytiků bude pokles růstu pokračovat i v druhé polovině roku. O téměř tři procenta poklesla rovněž stavební výroba. Naproti tomu se v červenci mírně zvýšily nezaměstnanost a inflace. Přesné informace o ekonomickém růstu budou známy až v září. Nyní jde pouze o odhady. Většina analytiků soudí, že růst zpomalil na necelých pět procent. Pesimisté, včetně Českého statistického úřadu, hovoří pouze o 4,5 procentech. Připomeňme si, že loni dosáhl růst rekordních 6,6 procenta. Asi nejvíce poznamená výkonnost ekonomiky větší pokles průmyslové výroby. Pro analytika Vladimíra Pikoru z Next Finance je to velké zklamání. Naproti tomu Oldřich Körner ze Svazu průmyslu a dopravy říká, že současné ukazatele jen potvrzují nastoupený trend.

„První překvapení bylo, když začala čísla klesat už začátkem letošního roku. Zejména velkým překvapením byl pokles v březnu, kdy došlo dokonce k absolutnímu poklesu meziročních hodnot průmyslové výroby. My jsme tehdy tento vývoj hodnotili jako krátkodobý s tím, že teprve další vývoj naznačí celkový trend. Nyní se přikláníme k závěru, že tento trend skutečně ukazuje na určité zpomalení růstu průmyslové produkce.“

A důvodů je podle Oldřicha Körnera více.

„Začátkem roku jsme hovořili o rostoucích cenách energií a vstupů. Tento faktor zřejmě přetrvává i v současné době. Přidal se k tomu další faktor – zvýšená inflace a s tím spojený zvýšený tlak na náklady firem. A v nedávné době se k tomu přidal ještě jeden komplikující faktor, a to je extrémně posilující kurs české koruny. Tyto faktory v kombinaci s tím, že dochází zároveň k útlumu vnější poptávky, k oslabení konjunktury v Evropské unii, vedou k poklesu počtu zakázek.“

Poněkud jiná situace je zřejmě u stavebnictví. V loňském roce se stavělo takříkajíc jako o život. A to hlavně kvůli očekávanému zvýšení daně z přidané hodnoty od letošního roku. Srovnávací základna tedy byla nastavena velmi vysoko. Generální ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví Miloslav Mašek také připomíná, že ve stavebnictví je třeba brát v úvahu ještě další faktory.

„Velkou roli hraje rozestavěnost, fakturace, co se fakturovalo. Trochu chytřejší budeme až v závěru roku, kdy se stavby budou dokončovat. My ale máme za sebou několik úspěšných let. Česká republika v letech 2000 – 2007 dokonce byla v růstu stavebnictví první v Evropě. Je možné, že tento trend nemůže trvat do nekonečna, že určité zpomalení růstu nastane, ale nikoli propad.“

Přesto i stavebnictví, stejně jako průmysl, čekají problémy.

„My se pravděpodobně i v budoucnosti budeme prát s těmi problémy, které už máme, a to je nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Jejich počet se nedaří obnovit ani pomocí zahraničních pracovníků, ani učňovským školstvím.“

A tento už chronický problém podle Miloslava Maška nevyřeší ani rostoucí míra nezaměstnanosti.

„Z našich nezaměstnaných se pracovníci do stavebnictví téměř nerekrutují. Nefunguje ani rekvalifikace těchto lidí.“

Vraťme se ale k makroekonomickým údajům o stavu ekonomiky, které zveřejnil Český statistický úřad. Oldřich Körner ze Svazu průmyslu a dopravy zdůvodnil pokles růstu průmyslové výroby mimo jiné extrémně silnou korunou, která brzdí vývoz, i poklesem konjunktury v Evropské unii. Paradoxně to byl ale právě zahraniční obchod, který v červnu skončil s přebytkem 14 miliard korun, což je o polovinu víc než loni touto dobou. Červnové výsledky ekonomy překvapily. To potvrzuje i analytik Komerční banky Jan Vejmělek.

„Překvapením je vysoký přebytek zahraničního obchodu, nejen pro nás, ale v podstatě pro všechny analytiky, neboť byl překonáno i to nejoptimističtější očekávání.“

Jenže na doplňující dotaz nás Jan Vejmělek vrací zpátky do reality.

„Za tím neuvěřitelně vysokým přebytkem se skrývá několik varovných indikátorů. Uvedl bych dva. Jednak zaznělo, že ke zlepšení bilance přispělo zejména zvyšování aktiva v obchodě se stroji a dopravním prostředky. Nebylo to ale až tak kvůli růstu exportu, tam to tempo meziroční bylo necelé jedno procento, ale klesly dovozy. To indikuje určité oslabování ekonomické aktivity v tuzemsku. Jednak bych jako druhý negativní faktor uvedl, že dynamika zahraničního obchodu byla nízká. Tempo růstu exportu necelá dvě procenta. Ještě na počátku letošního roku jsme byli zvyklí na dvouciferná růstová tempa.“

Také je třeba dodat, že hlavní dopad mimořádně silné koruny se ve výsledcích zahraničního obchodu projeví podle ekonomů až v dalších měsících. Myslí si to i Jan Vejmělek.

„V ekonomice existují časová zpoždění. Ten negativní vliv my časujeme na čtvrtý kvartál letošního roku.“

Suma sumarum, ekonomiku v posledních měsících táhl především zahraniční obchod, a to i navzdory silné koruně. Za zpomalením růstu ekonomiky stojí hlavně nižší domácí poptávka. Poklesla investiční aktivita. A také spotřebu domácností přibrzdila zvýšená inflace. Ta si vzala z růstu mezd podstatnější část než v minulých letech. Ve výhledu na celkový ekonomický růst neoplývají ekonomové přílišným optimismem. Nestraší ale ani nějakým dramatickým vývojem. Například inflace by měla být v příštím roce podstatně nižší. S tímto názorem souhlasí i Aleš Michl, analytik Raiffeisen Bank.

„Pokud byste se zeptal, zda si vsadím na to, že bude v příštím roce kolem tří procent, tak si na to klidně vsadím.“

I přes zpomalení růstu zůstává česká ekonomika mezi nejrychleji rostoucími evropskými ekonomikami. Ekonomové jsou přesvědčeni, že i nadále bude rychle konvergovat k průměru Evropské unie. Loni dosahoval hrubý domácí produkt na obyvatele v přepočtu podle kupní síly už skoro 82 procent průměru Evropské unie.