Emise alfou a omegou kodaňské konference o klimatu

Foto: ČTK

V Kodani začala světová konference OSN o klimatických změnách. Jejím výsledkem by měla být dohoda o omezování emisí skleníkových plynů. Právě ty podle většiny odborníků, kteří před změnami klimatu varují, způsobují globální oteplování.

Jaké jsou cíle české delegace na kodaňském summitu stručně nastínil její vedoucí Pavel Zámyslický.

"ČR chce, aby bylo dosaženo nějaké politické dohody v hlavních tématech, která jsou na stole - snižování emisí skleníkových plynů, profinancování opatření na přizpůsobování se negativním vlivům změnám klimatu a na snižování emisí v rozvojových zemích. To jsou cíle, které sdílíme společně s EU, protože ČR zde nevystupuje samostatně, ale zastupuje nás švédské předsednictví stejně jako všechny členské země EU."

Foto: ČTK
EU v boji s klimatickými změnami dlouhodobě drží pozici celosvětového lídra. Nedávno však došlo uvnitř evropské "27" ke sporu, jak se budou jedn. členské státy finančně podílet na pomoci rozvojovým zemím. Do čela opozice k ambiciózním a velkorysým plánům se postavilo Polsko, které na svou stranu získalo většinu zemí někdejšího východního bloku včetně ČR. Karel Polanecký z Hnutí Duha doufá, že Česko svůj postoj na kodaňském summitu změní.

Karel Polanecký,  foto: ČTK
"Role ČR by mohla být výrazná v tom, že rozbije ten východní blok, který brzdí pozici EU. Kdyby se ČR distancovala od polských snah, tak by se k ní mohli přidat Maďaři, Slováci i další. Je velmi těžké ten blok rozbít, protože většina těchto zemí má silný uhelný průmysl, který má ve východních zemích velký vliv."

Opačný názor má analytik z Centra pro ekonomiku a politiku Marek Loužek. Ten považuje pumpování peněz do omezování emisí skleníkových plynů za plýtvání finančními prostředky.

"Bylo by to vyhazování peněz oknem na boj s imaginárním problémem, jakým je globální oteplování. Vynakládat tak enormní prostředky, které by se daly využít daleko efektivnějším způsobem. V rozvojových zemích je problémem voda, hlad, nemoci, AIDS atd. My bychom měli spíše provádět adaptivní opatření na zvýšenou teplotu, které jsou levnější než emise, které nám brzdí národní ekonomiky."

Foto: ČTK
Velká očekávání má od kodaňské konference bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík. Ovšem při počtu 15 tisíc delegátů ze 192 zemí členských zemí OSN si je vědom, že dohoda se bude hledat těžce. Přesto zůstává optimistou.

"Někteří to nazývají nejvýznamnějším ekologickým setkáním po 2. světové válce. Nejprve vyjednávají experti, kteří přesně vědí, kde mají limity, kam až mají mandát. Ti připraví pozici a pak přijedou politici. Dánská vláda udělala výborný tah tím, že pozvala nejen ministry životního prostředí, ale také hlavy států a vlád. Bude tam kolem stovky premiérů a prezidentů a ti už mohou něco udělat. Nedovedu si představit, že by výsledkem Kodaně byla nějaká jalová deklarace, to si při tak vysokém zastoupení nedovolí."