EU bude dohlížet nad národními rozpočty

Evropská unie bude dohlížet nad státními rozpočty členských zemí a zřídí tři nové finanční regulační orgány. To je výsledek úterního zasedání ministrů financí v Bruselu, kde osamocená česká delegace opustila odmítavý postoj.

Trojice unijních regulačních orgánů bude dohlížet na bankovní sektor, na pojišťovnictví a na finanční trhy. A to i přes původní odpor České republiky, která po ústupu Velké Británie od stejného postoje zůstala osamocená a nakonec rovněž hlasovala pro, aby si nezkazila pozici v jiných tématech, vysvětlil ministr financí Miroslav Kalousek: "Tady rozhoduje kvalifikovaná většina, nikoliv jednomyslnost, a výsledek byl dopředu dán. Přednost dostala vyjednávací pozice České republiky, než držet ztracenou vartu v prohraném zápase."

Obavy odpůrců spočívají v tom, že zásahy regulačních orgánů by mohly mít důsledky pro národní rozpočty. Taková rozhodnutí by sice národní regulační orgány mohly zvrátit, ale s rizikem složitých sporů o odůvodněnost použitého veta.

Foto: Evropská komise

Unie přitom udělala velký krok směrem k dohledu nad národními rozpočty. Od příštího jara by měly členské státy posílat informace o očekávaných příjmech a výdajích svého rozpočtu Evropské komisi. Ta by kontrolovala soulad údajů s hlavní ekonomickou linií unie a prověřovala, zda návrh odpovídá plánu na snížení rozpočtového schodku.

A jak možnost unijní koordinace národních rozpočtů hodnotí ekonom společnosti Patria Finance David Marek?

"Je určitě nezbytná. Alespoň tedy na úrovni eurozóny. Protože dlouhodobě nemůže existovat eurozóna aniž by byla koordinována měnová a fiskální politika. Ta základní míra koordinace se ukázala jako nedostatečná, tedy alespoň dodržování paktu stability a růstu. Proto si myslím, že zamezit to, aby se v některé členské zemi dostala fiskální situace do tak zuboženého stavu, jako tomu bylo v Řecku nebo některých dalších jihoevropských zemích, je nebezpečné pro celou eurozónu."

Václav Klaus, foto: ČTK

Unijní dohled nad národními rozpočty ale postupně povede k omezování suverenity národních vlád, pro něž je přece rozpočet tím nejzákladnějším nástrojem realizace určité politiky, dlouhodobě varuje český prezident Václav Klaus. David Marek souhlasí:

"Opravdu to k tomu povede. Eurozóna stojí na rozcestí a musí si zodpovědět, jestli chce dlouhodobě prosperující a funkční měnovou unii nebo zda vykročí směrem volnější integrace a nebude aspirovat na to, aby se integrace prohloubila a stabilizovala na úrovni měnové, nebo dokonce politické unie. Já si myslím, že stabilita měnové unie dlouhodobě není představitelná bez prohloubení integrace Evropy. Teď zbývá jenom zodpovědět otázku, zda dlouhodobě euro přežije nebo nepřežije a jak bude vypadat v budoucnosti evropská integrace."