V rubrice "Ptejte se právníka" se vrátíme k rodinné problematice. K mikrofonu jsem pozval Lenku Pavlovou, která se podělila o novinky v oblasti evropského rodinného práva.
Často se hovoří o proměnách právního systému. Dochází k nějakému vývoji a změnám i v rodinném právu?
Foto: Evropská komise
"Jistě, že jsou. Právo může připadat laické veřejnosti jako stabilní a neměnný systém právních norem vyjadřujících obecně přijímané principy a zásady určující pravidla lidského chování. Ale není tomu tak. Právo je živý organismus, který se rodí, mění a zaniká spolu s formou a obsahem lidské společnosti. Je to nástroj pro udržení životaschopnosti společnosti, proto se utváří do takové podoby, aby se obsah i forma právních norem co nejvíce přizpůsobily stavu společnosti. Tyto obecně platné závěry, které lze vztáhnout na vývoj práva v jakékoliv historické době nebo na rozvoj práva v jakékoliv části světa, platí i právo rodinné.
Rodina je stejně jako právo živou a v čase a v prostoru odlišnou strukturou. Je to mikrosvět společnosti odrážející její historicko - kulturní kořeny a ekonomicko - sociální zázemí. Právní pojem rodiny a práva jejích jednotlivých členů se odlišují. Z hlediska časového i prostorového. Před sto lety byla rodina vnímána zcela jinak, nežli je tomu dnes a tato odlišnost se projevovala i v právních normách. Také z hlediska prostorového existovaly a existují podobnosti, ale i specifika odrážející odlišnosti vyplývající z tradice, kulturního a sociálního zázemí, přičemž nezapomínejme na vliv náboženství, neboť rodinné vztahy podléhají tradičně systému náboženských norem a doposud je v mnohých právních systémech náboženství a rodinné právo silně propojeno.
Foto: Evropská komise
Jak už bylo řečeno rodina je molekulou celého společenskou systému. Také se říká, že je základní stavební jednotkou společnosti. Je tomu tak a proto na ni dopadají a ona sama odráží proměny společnosti, v níž existuje. Mám na mysli celý komplex faktorů od hospodářsko - ekonomických vlivů až např. po okolnosti jen málo na člověku závislé jako jsou např. přírodní katastrofy. Vzpomeňme si a vybavme si, co nastane v zemi a jak dopadnou lidé a jejich rodiny pokud jejich domovy zasáhne např. výbuch sopky, tornádo nebo silná, přílivová vlna. Faktor, s nímž je dnes rodinné právo konfrontováno, byť se dlouho zdálo, že právě tato oblast je vůči technickému pokroku imunní, je vývoj nových technologií ve vědě, zejména v medicíně. Pokrok v lékařství a vývoj nových moderních technologií umožňujících reproduktivní medicínu vyvolal už v mnohých zemích potřebu reagovat na ně změnami v právním systému, ale nejen v tomto směru se rodinné právo mění.
V současných změněných společenských a zejména ekonomických poměrech se právní teorie rodinného práva, ale i praxe obecně (pomineme - li ostatní společensko - sociální dopady) potýkají s celou řadou problémů a svízelných situací. Nové společenské jevy, nové divy moderní techniky a medicíny přináší od života zcela nové problémy. Příkladem nových institutů, které ovlivňují požadavky na novou právní úpravu, a to nejlépe v komplexním dopadu, jsou existence tzv. baby-boxů, porody s utajenou totožností matky a porody mimo zdravotnické zařízení. Právní úpravu si stále více žádají i jiné formy mezilidského chování, v nichž se potkávají a střetávají zájmy na jedné straně matky, která se touží svého dítěte „ vzdát „ a na druhé straně těch, kteří jsou ochotno pro svojí touhu po dítěti, byť cizím, udělat a také zaplatit cokoliv. A nejedná se o jen o různě zastřené formy adopce. Zcela samostatnou kapitolou v tomto směru představuje stále tolik diskutovaná problematika tzv. surrogačního mateřství.
Odpověď na otázku - zdali, jak a proč - se mění rodinné právo by nebyla úplná, pokud bychom nezmínili i dopad komunitární neboli evropské úpravy na právní úpravu rodinného práva v jednotlivých 27 členských zemí Evropské unie. Legislativní úprava na úrovní Evropské unie ovlivňuje velmi podstatným způsobem právní řády členských států. S nástupem nového tisíciletí je tomu rovněž i v oblasti rodinného práva, a to jak z hlediska přímých norem, tzv. nařízení, tak i tzv. směrnic obsahujících právní rámec dané problematiky a vymezeného okruhu právních vztahů, které následně - v přesně ohraničeném čase - jednotlivé země mají za povinnost včelenit do národního práva."
Existuje evropské rodinné právo?
Foto: Evropská komise
"Bezesporu již existuje, i když se s tímto pojmem jak v právnické literatuře či ve výukových programech na vysokých školách či vzdělávacích institucích soudců, advokátů a jiných odborníků zatím setkáváme jen ojediněle. Postupem času se začala v rámci EU objevovat více a více potřeba upravit právní poměry rodinných příslušníků těch osob, které v rámci volného trhu a svobodného pohybu cestují a zejména pracují v různých, členských zemích Unie. Postupně se vytvořila i potřeba reagovat ujednocenou právní úpravu na problémy, které se k pohybu nejen osob, ale celých rodin váží, tj. na otázky rozvodu či jiných forem rozluky manželství, na úpravu osobních i majetkových vztahů mezi manžely, na vztahy mezi rodiči a dětmi a v neposlední řadě přechází zájem i do oblasti vztahů dědických."
V případ jakéhokoliv dotazu, týkajícího se nejen českého právního řádu, ale i mezinárodní problematiky nás neváhejte kontaktovat na mailové adrese:[email protected].
