Experti navrhují zrušit nové sociální zákony

Kvůli ozdravení státních financí navrhuje skupina expertů ministra financí Vlastimila Tlustého zredukovat výdaje státu zejména u sociálních plateb. Prosadit tyto kroky ale nebude za současného rozložení politických sil jednoduché. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.

Pro stabilizaci veřejných financí navrhli experti jak krátkodobá, tak střednědobá opatření. Zrušit by se měly nové sociální zákony, například ten, který umožňuje razantní zvýšení rodičovského příspěvku. Jen těmito škrty by se v rozpočtu mohlo ušetřit 30 miliard korun. Zastavit by se měla třeba také podpora stavebního spoření. Skupina expertů navrhuje snížit platby státu na zdravotní pojištění a naopak zavést platby pacientů za léky do ceny 50 korun či poplatky za návštěvu lékaře. Ve střednědobém horizontu by pak mělo pokračovat další zvyšování důchodového věku. Jak řekl Radiu Praha člen expertní skupiny, bývalý sociálnědemokratický ministr financí Jiří Rusnok, ve většině případů jde o jednotné návrhy celé skupiny. Jiný její člen analytik společnosti PPF Pavel Kohout ale Radiu Praha tento výrok upřesnil.

"Skupina se takříkajíc skládá ze zástupců různých myšlenkových směrů. A hledání konsensu není úplně jednoduché. Například ekonom pan Mandík, který je ve skupině za KSČM, často nesouhlasil s některými návrhy."

Největší slabina předloženého návrhu je ale zřejmá. Zatím mu jako celku chybí politická podpora. Všichni politici sice hovoří o nutnosti reformovat veřejné finance, zároveň ale nehodlají riskovat svou politickou kariéru i postavení své strany. To připouští i Jiří Rusnok.

"Jak se zdá, tak politická vůle není."

Připravili jste tedy své návrhy s vidinou, že stejně neuspějete?

"V žádném případě. Byli jsme požádáni o expertní návrh, co by bylo podle našeho názoru potřeba udělat, aby byly české finance ozdraveny a abychom se mohli vrátit do koridoru, který jsme se zavázali plnit v konvergenčním programu. My nemůžeme předjímat politická rozhodnutí. Udělali jsme svou práci a teď je na politicích, jak se rozhodnou."

Jaké reformy budou průchodné napříč politickým spektrem, to prokáže teprve schopnost politiků domluvit se. Vždyť například už zmíněné zvýšení rodičovského příspěvku sice navrhli lidovci, ale nakonec ho proti vůli tehdejšího ministra financí Bohuslava Sobotky podpořily všechny strany.

"Ano, pro to hlasovali poslanci ze všech klubů. Je třeba říci, že ne jednotně. Odpovědnost za veřejné finance v této zemi je samozřejmě na všech politických stranách. To není o jedné nebo dvou politických stranách."

Odborníci uvádějí, že každá ušetřená částka je dnes dobrá. To si myslí i Markéta Šichtařová ze společnosti Next Finance. Škrty v sociální oblasti přitom nepovažuje za nějaký kontroverzní krok.

"V současné době státní finance nespasí nějaké další zvyšování daní. Jsou to naopak hlavně škrty v rozpočtu. Když se podíváme na strukturu výdajů z rozpočtu, identifikujeme také nejvíce problematickou položku. A tou jsou výdaje do sociální oblasti. Vypadá to na velmi citlivé téma. Když se ale zároveň podíváme na tempo růstu naší ekonomiky a na tempo růstu výdajů do sociální oblasti, zjistíme, že tady něco nehraje. Výdaje do sociální oblasti rostou příliš rychle na to, jaká je u nás nezaměstnanost a jak se naší ekonomice celkově daří. Někde musí být nějaká černá díra a zakopaná neefektivnost. Je tedy naprosto jasné, že v této oblasti se musí škrtat nejvíce."

Také Markéta Šichtařová ale zastává názor, že politická vůle k reformám veřejných financí je slabá a nebude tu prý minimálně do příštích voleb.