Festival dokumentárních filmů bude věnovaný snům

V Jihlavě začne za necelý týden mezinárodní festival dokumentárních filmů. Tento filmový žánr se mezi českými diváky těší vzrůstající oblibě a to, že se jihlavský festival čtrnáct let nejen drží, ale i úspěšně rozrůstá, tomu nasvědčuje.

Jihlava se stala v posledních letech nejvýznamnějším místem v republice pokud jde o dokumentární filmovou tvorbu. Každoročně na podzim v říjnových dnech se sem sjíždějí zapálení tvůrci se zájmem o filmové zachycení reality, ve které žijeme. A to jak z domova tak ze zahraničí. Letošní ročník má své téma: doc-dream. Název vznikl jako spojení anglických slov documentary a dream, vysvětluje ředitel festivalu Marek Hovorka:

“Tento zdánlivý protimluv je naším letošním heslem, protože nás zajímá napětí mezi dokumentem a snem.”

Sen je vnímán na mnoha úrovních - od snů ve spánku po sny osobní i společenské, ale taky sny filmařské.

A princip spojování slov se promítl i do názvů dvou nových kategorií, které se letos v programu objeví. Budou to Doc-fi, podle vzoru sci-fi, tedy dokumentární fikce, a Ekonomystika, která představí výběr filmů s ekonomickou tématikou. Z různých úhlů nahlížejí především současnou ekonomickou krizi, její příčiny, konkrétní dopad na životy lidí i historický kontext. Promítnuty budou zejména americké filmy.

1929

„Poté co jsme v průběhu roku zjišťovali, kolik nejrůznějších filmů a filmařů se k tématu ekonomické a finanční krize z nejrůznějších úhlů vyjadřuje, jsme se rozhodli, že dáme dohromady tuto velmi různorodou kolekci. Ona zahrnuje jak třeba film 1929, který na základě úžasných archivních materiálů dokumentuje krizi z 30. let, tak třeba moorovský film Cleveland proti Wallstreetu, kdy se občasné amerického města Cleveland rozhodli zažalovat 21 bank, protože se jim kvůli těm bankám zhoršila životní úroveň,“

říká Hovorka. Druhá nová skupina filmů má společný název Doc-fi. Vysvětluje dramaturgyně festivalu Andrea Slováková:

“Vzájemné ovlivňování těchto dvou filmových druhů není ničím novým, už první celovečerní dokument Nanuk, člověk primitivní byl v podstatě z velké části inscenovaný. Dokumentární film si vždycky od hraného filmu vypůjčoval různé postupy a metody, které se mu zrovna hodily. Ale v poslední době i mainstreemová fikční kinematografie přebírá z filmu dokumentárního. A my jsme se rozhodli mapovat filmy na této prostupné hranici a jsou více či méně hrané nebo dokumentární, ale vlastně to ani nejde úplně rozlišit.”

Show s názvem Šéf v přestrojení ze sekce Reality TV

A třetí novou sekcí je Reality TV, zaměřená na televizní produkci, kterou ovlivňuje dokumentaristický přístup. České realityshow jsou podle Marka Hovorky pozadu za zahraničními pořady zejména v tom, jaký mají význam pro sebereflexi společnosti. Příkladem, který diváci v Jihlavě uvidí, je podle Hovorky série Kolonie z produkce americké televize Discovery:

“Tvůrci pořadu vybrali lidi s různými profesemi a vrhli je do postkatastrofického okamžiku, kdy na zemi už nic nefunguje a klade si otázku, jestli jsou lidé se schopnostmi, které mají, schopni přežít i v takové situaci – po nějaké ekologické katastrofě? A sledujeme opravdu velmi poutavý příběh, jak si poradí, když nefunguje elektřina, když musí obydlet nějakou nezabydlenou halu atd. Další reality-show zasazuje poslance nebo i ministry do oblastí, za které kandidovali. A oni bydlí několik dnů nebo týdnů v místech, za které kandidovali, a jsou šokovaní, jak tady lidé bydlí a snaží se jim pomoci, protože to pro ně je silný zážitek.”

Film Íránská kuchařka ze sekce Opus Bonum

Kromě televizní zábavy ale osu festivalu tvoří zavedené sekce:

“V našich soutěžích uvidíte to nejlepší. Ze světového dokumentu v sekci Opus Bonum, z dokumentu Východní a střední Evropy v sekci Mezi moři, a potom české dokumenty v sekci Česká radost,”

vysvětluje Andrea Slováková. Sekce Opus Bonum od roku 2007 po sporech s dědici nakladatele Josefa Floriana nepoužívá v názvu Dobré dílo, ale jeho latinskou verzi. V Jihlavě bude uděleno celkem 12 cen.

Smysl festivalu je podle Andrey Slovákové v propojení českého prostředí a mezinárodního kontextu:

“My se každoročně snažíme vybrat filmy tak, aby v soutěži reprezentovaly co největší žánrovou a tématickou šíři. Aby bylo vidět, co se v dokumentárním světě děje a jaké vývojové tendence se dají vysledovat. Toto se snažíme přivézt a představit českým divákům.”

Festival také každoročně připomíná některé filmařské osobnosti, kterým by se podle názoru dramaturgů mělo věnovat více pozornosti. Letos to bude již nežijící Pavel Hobl, který absolvoval režii na FAMU v roce 1958 a kromě dokumentární a hrané tvorby se věnoval i multivizi a polyekranu.