Jihlava se zaměří na český exilový film

Za dva dny začne v Jihlavě největší středoevropský festival zaměřený na dokumentární filmovou tvorbu. V několika sekcích se představí desítky domácích i zahraničních filmů, jedna z nich bude letos tématicky věnována tvorbě českých exilových filmařů.

Z filmu Michaela Glawoggera Dělníkova smrt, foto: Autor

Organizátoři festivalu před několika dny představili nadcházející 9. ročník. Ředitel Martin Hovorka uvedl, že projekce budou rozděleny jako obvykle do dvou soutěžních sekcí, domácí a zahraniční. V domácí porotě zasednou mj. vítězní tvůrci z loňska (Filip Remunda a Vít Klusák)plus další odborníci a filmaři. Česká porota má navíc jednu zvláštnost:

"Pevnou součástí bývá i postava buďto z Jihlavy nebo z regionu. Měli jsem tam profesora z gymnázia, měli jsme tam zubaře a nyní je tou postavou, která reprezentuje diváky bez širšího vhledu do filmové problematiky, Veronika reynková, což je provozovatelka knihkupectví a malého nakladatelství v Havlíčkově Brodě a jinak vnučka Bohuslava Reynka,"

říká Marek Hovorka. V této sekci bude vedle snímků Miroslava Janka, Pavla Marečka například uveden snímek Manželské etudy po dvaceti letech.

Z filmu Miroslava Janka Vierka, foto: Autor

"Sledujeme osudy několika kdysi mladých manželských párů po dobu 25 let. Ten film se skládá ze dvou částí: první je natočena v roce 1980-86 a druhá část v roce 1999-2005,"

vysvětlila režisérka Helena Třeštíková, která je u nás průkopnicí časosběrné metody natáčení dokumentů. V rámci festivalu se uskuteční i několik retrospektiv, jedna z nich připomene tvorbu významného argentinského politického filmaře Fernanda Solanase, jiná se zaměří na tvorbu české exilové režisérky Jany Bokové. Zvláštností letos bude zvláštní sekce Do exilu.

Z filmu Gabora Zsigmonda Pappa Život agenta, foto: Autor

"Letos jsme se rozhodli přidat jednu výjimečnou festivalovou sekci a to sekci Do exilu, která mapuje tvorbu Čechů, režisérů a kameramanů, kteří nepřestali natáčet poté, co emigrovali, a to vlastně v mnoha vlnách. takže uvedem třeba filmy Alexandra Hackenschmieda nebo Jiřího Weisse. Samozřejmě tam spadají filmy z druhé poliviny 20. století. Máme velkou radost, že Národní filmový archiv přímo pro Jihlavu připraví novou kopii filmu Stromy, ptáci a lidé Vojtěcha Jasného. Uvedeme film, na kterém se scénáristicky podílel Arnošt Lustig, bude uveden poprvé a za přítomnosti Arnošta Lustiga. Zároveň tam patří třeba tvorba exulantů z Kanady, třeba režisérka Dagmar Táborská nebo Emil Radok, který vytvořil pro Kanadský pavilon jedné z výstav Expo jakýsi multiscreen, který u nás není známý, a tím se zapsal velmi do povědomí a Dagmar Táborská se na tom podílela jako střihačka. Takže těch režisérů je mnoho, do Jihlavy přijede třeba Štěpán benda, což je český kameraman, který v 60. letech musel opustit zemi, kameru vystudoval v Německu a je jediný český kameraman, který spolupracoval s Jean-Luc Godardem a on bude v Jihlavě rozebírat Godardův film a třeba i dovysvětlovat, co stojí za jednotlivými záběry a jak to Godard myslel nebo nemyslel."

Z filmu Martina Marečka Zdroj, foto: Autor

Čím myslíte že bude tahle sekce pro české diváky zajímavá?

"Myslím, že je to jedna z mála příležitostí, jak spatřit filmy, které vytvořili Češi, ale my je neznáme. Některé z nich byly uvedeny v Čechách třeba jen jednou v roce 1990 v rámci karlovarského filmového festivalu, kde na to vznikla sekce, ale od té doby se na ty filmy zapomnělo a nejsou ani součástí filmografií, nepromítají se, vůbec se o nich neví. Myslím, že už ten příběh, který vlastně všechny spojuje, je zajímavý a jakoby je vytěsňováno z českého povědomí, že emigranti tvoří podstatnou část českých dějin. Na otázku, zda jsou to ještě Češi nebo už ne, ta odpověď ve společnosti pořád není jednoznačná, a my si myslíme, že jsou, protože ty kořeny jsou určující jak pro vývoj člověka, tak pro vznik autorské tvorby."