Festival v Mariboru představil současné české divadlo

Foto: Archiv ČRo 7 - Radia Praha

V Mariboru ve Slovinsku probíhá v těchto dnech 47. ročník prestižního divadelního festivalu Borštnikovo Srečanje. Jeho pořadatelé se letos rozhodli dát zvláštní prostor pro prezentaci současného českého dramatu a divadla. Probíhají tu čtení her Romana Sikory, Petra Kolečka a Lenky Lagronové a z Brna sem přijelo divadlo Reduta s inscenací Europeana podle předlohy Patrika Ouředníka. Po představení Europeany jsem požádal o rozhovor českého velvyslance ve Slovinsku Petra Voznicu, který se na organizaci české prezentace podílel.

Petr Voznica,  foto: Archiv festivalu Borštnikovo Srečanje
"Borštnikovo Srečanje je nejstarší festival divadelní tvorby ve Slovinsku. Organizátoři si každý rok zvolí jednu zemi, jejíž divadelní tvorbu a kulturní dědictví by chtěli představit. V loňském roce jsme s paní ředitelkou Aljou Predan setkali na českém velvyslanectví a dohodli jsme se, že ve spolupráci připravíme týden českého dramatu. Podařilo se přeložit tři dramata soudobých autorů, která vyšla knižně, a organizátoři s naší skromnou pomocí pozvali brněnskou Redutu. My jsme byli velmi rádi, že Česká republika byla vybrána jako partner pro tento nejstarší festival, mimo jiné i proto, že Maribor je pro rok 2012 evropským hlavním městem kultury a divadelní představení Europeana je jedním ze skromných příspěvků České republiky k celé řadě akcí, které v roce 2012 probíhaly. Já bych mohl vzpomenout velice úspěšné vystoupení Zlínské filharmonie Bohuslava Martinů v Ptuji a některé další akce."

Jaké jsou obecně kulturní kontakty Slovinska a České republiky, dejme tomu v posledních dvou letech?

Umělecká ředitelka festivalu Alja Predan s publikací her tří českých autorů,  foto: Vilém Faltýnek / Archiv ČRo 7 - Radia Praha
"Velice živé, my se snažíme přiblížit slovinským občanům Českou republiku v řadě projektů. Máme na velvyslanectví putovní výstavu Česká nej, která představuje krásy České republiky, její bohatství vědecké, kulturní, urbanistické a další. Podařilo se nám natočit čtyřdílný seriál Slavné stopy české architektury ve Slovinsku. Slovinci jsou si velmi vědomi toho, že spolupráce mezi Čechy, tím co je dnes Česká republika, a Slovinskem se datuje do daleké historie. Těch projektů je celá řada, česká kultura je zde vnímána jako historicky velmi kvalitní. A tak jako my se snažíme přilákat české divadelníky do Slovinska, podobně postupuje Slovinské velvyslanectví v Praze. Vzpomeňme velmi významnou architekturu Jože Plečnika, který se podílel na obnově Pražského hradu a některých dalších památek v České republice. Letos uplynulo sto let od narození Plečnika a výstava byla velmi pozitivní."

Roman Sikora diskutuje se slovinskými diváky,  foto: Vilém Faltýnek / Archiv ČRo 7 - Radia Praha
Je tu ještě ten velmi zajímavý moment Evropského hlavního města kultury, který je pro nás Čechy trochu pohledem do budoucna. Protože my teď vidíme, jak se to dělá v Mariboru, zároveň se v Čechách na tento post připravuje Plzeň. Je tu nějaká vazba mezi Plzní a Mariborem?

"Plzeň a Maribor měly několik odborných konzultací, při kterých se plzeňští organizátoři snaží dostat do zákulisí příprav a vlastního průběhu roku kultury. A musím říct, že Mariborčané a vůbec města, která se podílejí na tom projektu, jsou velmi otevřená. My jsme byli připraveni představit zde Divadlo bratří Formanů s jejich velkolepým projektem, bohužel Maribor se jako celá řada dalších institucí a měst potýká s úspornými opatřeními v pokračující recesi evropské ekonomiky a z toho představení bohužel sešlo."

Maribor čelí akutním finančním problémům, a pokud vím, tak Plzeň řeší finanční problémy už teď taky. Ale Plzeň má určitý prostor dopředu se na ně připravit.

Scénické čtení ze hry Romana Sikory Zpověď masochisty,  foto: Vilém Faltýnek / Archiv ČRo 7 - Radia Praha
"To jsou důsledky toho, když někdo něco dělá a vychází z toho, že má prostředky, které jsou ale nikoliv v bance, nýbrž bohužel jen přislíbené. Je pravda, že slovinská vláda slíbila pro organizaci Evropského hlavního města kultury určitou částku, pokud se nepletu 30 milionů eur, ale v důsledku té krize, jak nazývají ekonomickou situaci ve Slovinsku, je nebyla schopna poskytnout. A to je citelná rána."

Jakou zkušenost by si z toho Plzeňané měli vzít?

"Měli by za prvé jít do projektů, které mají velmi vysokou přidanou hodnotu, a lze předpokládat, že jejich návštěvnost bude vysoká, a jít jen do projektů, u kterých budou mít zcela jistě zajištěny prostředky a ne jen virtuálně přislíbeny."