Fiala po návratu z Kyjeva: Ukrajina potřebuje rychlé a masívní dodávky zbraní
Dovolte mi, abych vyjádřil obdiv Ukrajině a Ukrajincům. Na vlastní oči jsem viděl, s čím se musí vyrovnávat, zaslouží si náš obdiv za jejich statečný boj, řekl premiér Petr Fiala po svém návratu z návštěvy Kyjeva, kde se v úterý večer spolu s premiéry Polska a Slovinska sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli. Jednali s nimi o ukrajinském boji proti ruské agresi.
Podle českého premiéra měla cesta symbolický význam, ale i konkrétní dopady. „Diskutovali jsme čtyři základní okruhy, jednak otázku sankcí a jejich účinnosti, humanitární i o vojenské pomoci. Hovořili jsme také o diplomatickém jednání,“ informoval po návratu na letišti Kbely Fiala.
Ukrajina teď podle něj ale potřebuje hlavně vojenskou pomoc, především protitankové a protiletecké střely. „Ukrajinci nesmírně statečně a strategicky bojují, ale proti velké přesile mají šanci jen tehdy, pokud jim západní země dodají dostatek válečné techniky a dodají je rychle,“ prohlásil. Vytvoření bezletové zóny podle Fialy není v nejbližších dnech reálné.
Sankce, které byly doposud přijaty, podle Fialy fungují a zvyšují šanci na diplomatické řešení. Podmínky však podle něj musí stanovit Ukrajina. „Musíme na Rusko tlačit všemi prostředky a to je předpoklad pro diplomatické řešení,“ řekl.
Vladimir Putin je podle českého premiéra překvapen heroickým bojem Ukrajinců za svou vlast a jednotou Evropské unie a NATO. Ukrajinci podle něj prokázali, že bojují za evropské hodnoty. Fiala řekl, že bude tlačit na další evropské státy, aby otevřely Ukrajině dveře do Evropské unie co nejrychleji.
Premiéři, prezident a vicepremiér diskutovali také možné vytvoření koalice států, která by poskytla azyl ruským vojákům, kteří by se rozhodli nebojovat a dezertovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj středoevropským lídrům poděkoval a je přesvědčený, že jejich cesta Ukrajině zajistí bezpečnostní záruky a podporu v boji proti Rusku.
Člověk má dělat věci, kterým věří
Petr Fiala se do Kyjeva vydal nečekaně s polským premiérem Mateuszem Morawieckým, polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńským a slovinským premiérem Janezem Janšou v úterý. Jejich cesta se plánovala velmi krátce a vědělo o ní málo lidí. Mezi nimi předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a předseda Evropské rady Charles Michel.
„Že tam pojedeme, jsme se domluvili předběžně v pátek ve Versailles, konečné rozhodnutí padlo v pondělí,“ popsal Fiala. Podrobnosti k cestě říct nechtěl. „Setkali jsme se v Polsku blízko hranic s Ukrajinou, většinu cesty jsme jeli vlakem,“ řekl.
Přiznal také, že o své cestě řekl předem manželce, ale požádal jí, aby o tom neříkala dětem ani jeho matce. Na otázku, jak před cestou do Kyjeva zvažoval bezpečnostní rizika, odpověděl, že člověk má dělat věci, kterým věří.
„Strach jsem neměl. Věděl jsem, že cesta má určitá rizika, ale hlavní byl ten cíl. Cestu jsem moc nezvažoval. Člověk má dělat věci, kterým věří a jsou správné. Tohle nezanalyzujete, nemůžete poměřit rizika. Ti lidé potřebují vidět na činech, že za Ukrajinou stojíme. Tohle byla věc, která nám přišla správná,” uvedl.
„Projíždíte zátarasy, vidíte, že město je v boji. Celé jednání probíhalo v prostorách, které zajišťovaly alespoň nějakou míru bezpečnosti, ale rozhodně ne situaci, která by se dala označit za normální nebo běžné podmínky pro diplomatické jednání,“ popsal své dojmy z cesty.
Se získanými informacemi se chce český premiér podělit se spojenci z Evropské unie a NATO.
Vedení Evropské unie podle německé televize ZDF reagovalo spíš opatrně - o cestě vědělo, premiéři ale podle něj neměli mandát zastupovat celou Unii. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg středoevropské premiéry nepřímo podpořil - přímá spolupráce s Ukrajinou je podle něj potřebná.
Pozvánku na cestu do Kyjeva podle slovenského Denníku N dostal i slovenský premiér Eduard Heger. Na základě doporučení bezpečnostních služeb ale nakonec nejel. Slovenský list Denník N označil cestu středoevropských politiků za odvážnou a za zatím nejsilnější politické gesto podpory státu napadeného Ruskem.
