Firmy začaly žádat o kurzarbeit. Příspěvky na mzdy by mohly dostat do několika dnů
Od pondělních dvanácti hodin začaly firmy žádat o tzv. kurzarbeit, neboli příspěvky na mzdy. Peníze by mohly dostat do několika dnů. Program s názvem Antivirus je určený pro malé i velké firmy.
"To nebudou závody. Dostane se na všechny. Proto je důležité, aby zaměstnavatelé vyplnili veškeré informace správně a pravdivě. Budeme kontrolovat, jestli se jedná o skutečné pracovníky, jestli to nejsou černé duše. A pak v té druhé fázi, jakmile zaměstnavatel vyplatí náhrady mezd, tak se pošle už jenom žádost o refundaci a Úřad práce během několika dní pošle ty finanční příspěvky zaměstnavateli."
Ten musí splnit několik podmínek. Plnit zákoník práce, platit za zaměstnance odvody, zaměstnanci nesmí být ve výpovědi a musí být vyplacena mzda za březen. Odhad březnových nákladů se pohybuje kolem 11 miliard korun.
Podle odborů čekají nadále problémy pro firmy v cestovním ruchu
Program zatím pokrývá období od 12. března od vyhlášení nouzového stavu do konce dubna a má bránit propouštění. Stát poskytne dva druhy příspěvků. Uhradí 80 procent náhrady mzdy lidí v karanténě či mzdy pracovníků uzavřených provozů, a to do výše 39.000 korun.Ze 60 procent se pak bude stát podílet na výplatách ve firmách, které omezily výrobu či služby kvůli výpadku pracovníků, surovin a dalších vstupů či kvůli poklesu poptávky. Nejvýš pošle 29.000 korun.
Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly by současné nastavení podmínek znamenalo pomoc pro víc než tři miliony lidí. Velké problémy ale podle něj budou mít nadále společnosti v oblasti cestovního ruchu.
"Na straně příjmové je absolutní nula. Navíc se dá předpokládat, že počtem a ochotou lidí cestovat tu budou ty problémy relativně dlouho. Tam pomoc bude jen částečná."Prezident Svazu průmyslu má výhrady k datu přijetí kurzarbeitu
Cílem kurzarbeitu je ochránit pracovní místa a zjednodušit náhrady mezd. Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák program Antivirus přivítal. Výhrady měl k tomu, že ho vláda přijala až 31. března.
"Jestli mi to někdo schválí až 31. března odpoledne, tak firmy musely rozhodnout ráno, jestli propustí pracovníky nebo ne. Podle mě to mohlo stát pracovní místa stovky pracovníků. To se ukáže v dubnu, jaká bude nezaměstnanost."
V březnu dosáhla nezaměstnanost tří procent. Zůstala tak stejná jako v únoru. Do evidence nezaměstnaných se nechalo nově zapsat 35.714 lidí.
Společnost IW Consult vypracovala studii využívání kurzarbeitu pro sdružení bavorského průmyslu. Podle ní zmírní kurzarbeit propad německé ekonomiky téměř o polovinu. Pozitivním efektem by mělo být rychlejší obnovení produkce po skončení koronavirové krize. Podniky si totiž zachovají své zaměstnance, zatímco v zemích bez kurzarbeitu je budou muset znovu přijímat.