Fotografie přesné podoby vitráže Mikoláše Alše je na světě! Vitráž byla zničená při požáru Průmyslového paláce v roce 2008

Autorem snímku je historik umění Petr Šámal, který ji pořídil dva týdny před požárem. Teď fotografii našla pro pražský magistrát knihovnice Kateřina Richterová.

Požár Průmyslového paláce v r. 2008|Foto: Marie Kolovratnikova, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

Petr Šámal studoval v roce 2008 dějiny umění a pracoval na publikaci Umění jako dekorace a symbol. Zabýval se výzdobou pražských reprezentačních budov a mezi ně patřil i Průmyslový palác.

„Zásluhu na tom, že existuje fotografie této malby, má profesor Roman Prahl. Kdyby to bylo jenom na mně, vydal bych se fotit na Výstaviště nejspíš až někdy na jaře. Takhle jsem však naštěstí stihnul fotografii pořídit zhruba dva týdny před tím, než došlo k požáru celého levého křídla Průmyslového paláce. Fotografie tak vznikla doslova za pět minut dvanáct," zavzpomínal Petr Šámal.

Protože otec Petra Šámala byl v té době filmový kameraman a profesionální fotograf, měl k dispozici špičkový digitální fotoaparát. Jediná dosud známá fotografie totiž nebyla natolik kvalitní, aby z ní bylo možné vytvořit kopii malby se správnou barevností.

Restaurátoři pátrali marně. Magistrát se obrátil na veřejnost

Po fotografii, která se jmenuje Orba a lov, nejdřív bez výsledků pátrali restaurátoři. Praha se proto obrátila na veřejnost, jestli někdo nemá kvalitní fotografii. Tehdy knihovnice Kateřina Richterová zkusila zadat název fotografie do vyhledávače v knihovním systému a v digitální knihovně. "Nevěděla jsem, zda na něco narazím, ale podařilo se mi dohledat snímek i jméno jeho autora," uvedla Richterová.

Foto: Kristýna Vašíčková, Český rozhlas

Rekonstrukce a dostavba Průmyslového paláce, jejíž součástí budou i vitráže, začala v únoru a hotová by měla být v roce 2025. Na vitráži bude pracovat restaurátor a umělecký sklář Zdeněk Kudláček. Kromě fotografie využije i originální perokresbu od Mikoláše Alše.

"Malba na skle je totiž skutečná alchymie, kdy je potřeba nejprve nanést barvu a následně ji vypálit na 550 stupňů Celsia. U složitějších částí, jako jsou třeba právě roucho nebo obličej, se tento postup opakuje i třikrát, přičemž se postupně snižuje teplota, aby se předchozí barvy nepropalovaly," vysvětluje proces malby Zdeněk Kudláček.

Zdeněk Kudláček|Foto: Kristýna Vašíčková, Český rozhlas

Za vzor mu poslouží i vitráž z pravého křídla paláce, která se jmenuje Průmysl a věda. Ta se právě kvůli čištění a opravám demontuje. Styl je u obou vitráží stejný. Liší se však barvy postav i roucha. Proto bude asi 80 % skel vznikat právě podle nově objevené fotografie od Petra Šámala.

Svět je malý, všichni aktéři se znali

Za odměnu se autor fotografie i její objevitelka vydali na soukromou prohlídku Průmyslového paláce s architektem jeho rekonstrukce Vladimírem Thielem.

Při setkání všichni tři zjistili, jak je svět malý. Už celá léta se totiž potkávali ve studovně, která nabízí knihy, časopisy a dokumenty o Praze. Zatímco Kateřina Richterová zde pracuje, Šámal s Thielem sem chodí studovat vzácné písemnosti.

Průmyslový palác Praha|Foto: Tomáš Vodňanský, Český rozhlas