Průmyslový palác opět dostane původní podobu

Průmyslový palác, jehož levé křídlo shořelo na podzim 2008, by se měl vrátit do původní podoby, zasazené do vylepšeného okolí. I když v cestě této myšlence zatím stojí majetkové a finanční otázky, vize obnovy už je hotova.

Pražské Výstaviště, v jehož areálu se Průmyslový palác nachází, má od hlavního města v pronájmu společnost Incheba. Magistrát ji tady ale za stávajících podmínek už nechce a navíc je s ní (i s pojišťovnami) ve sporu kvůli pojistnému plnění za požárem zničené křídlo. Na tom by se plány na obnovu Průmyslového paláce mohly zaseknout, připustil náměstek primátora Milan Richter, který ale věří, že do dvou let se místo zaskví ve staronové kráse.

V souladu s doporučením komise, která hodnotila jedenáct soutěžních návrhů, rada hlavního města vybrala projekt architekta Jakuba Ciglera a jeho studia Cigler Marani Architects, který chce dát Průmyslovému paláci původní podobu, dokonce za použití tehdejší technologie. A očistit stavbu od pozdějších nánosů. To je přesně to, po čem historik architektury Zdeněk Lukeš volal hned po požáru a dnes je velmi spokojen:

"Mě potěšilo, že pan architekt Cigler neměl pocit, že by tam měl dělat nějaké soudobé kreace, ale uvědomil si, že se jedná o natolik významnou stavbu, že je potřeba ji rekonstruovat v té původní podobě, dokonce i stejnou technologií, nýtovanou, což považuji za dobrý nápad. Ale současně taky rehabilitovat ten stav před úpravami v 50. letech, kdy se Průmyslový palác přestavoval na sjezdový palác pro sjezdy KSČ a kdy tam přibyly různé přístavby, které velice tu stavbu degradovaly."

Lepší vyčištění původního prostoru umožní i novinka, podchod pod palácem, vysvětluje architekt Jakub Cigler: "Tím, že jsme nechtěli dělat pouze propojovací chodbu, tak jsme to vlastně spojili i s vyřešením zázemí, které by se přeneslo z přízemí Průmyslového paláce do podzemí, kde by vlastně byly schodiště, šatny, toalety, prodejny lístků... Tím pádem by se ta historická část vyčistila."

Shořelé křídlo Průmyslového paláce

Zdeněk Lukeš chválí takto pojatý podchod a celkově oceňuje, že se architekt Jakub Cigler zabýval nejen samotnou stavbou, ale i jejími širšími vztahy, ke kterým patří i takříkajíc bonusový návrh kompletní přestavby Křižíkovy fontány a propojení s přilehlou Královskou oborou, dnes známou jako Stromovka: "Takové ty velkorysé návrhy úpravy okolí jsou velmi kvalitní a je to vlastně soudobá architektura. To je myslím výborně pochopené zadání - citlivě pokud možno vrátit původní podobu historickému objektu, ale v tom okolí samozřejmě už je možno do toho zasáhnout a udělat nějakou soudobou kvalitní architekturu."

A Lukeš nám odpověděl i na provokativní otázku, zda je replika samotné původní stavby nějakým uměním: "Je to pokora architekta. Takhle bych to nazval. A v tomto případě naprosto oprávněná, protože Průmyslový palác je stále myslím ještě nedoceněná jedna z nejvýznamnějších staveb konce 19. století v Praze. A myslím si, že si zaslouží mimořádnou péči."