Havlíčkův Brod - knihy na neutrální půdě mezi Brnem a Prahou
Podzimní knižní veletrh v Havlíčkově Brodě je co do počtu vystavovatelů po pražském Světu knihy druhá největší knižní přehlídka v České republice. Její 15. ročník navštívil dosud nejvyšší počet lidí - 13 000 během dvou dnů - i nakladatelů - celkem 180. Havlíčkův Brod, který leží na půli cesty z Prahy do Brna a jak uslyšíme, tato poloha hraje svoji nezanedbatelnou roli, navštívil na začátku října Vilém Faltýnek.
"Každá věc má horší a lepší stránky, tak začnu výhodami: Tady jsou levné ceny, proto sem nakladatelé jezdí. Druhá výhoda: U nás není jen pragocentrismus, ale i určitý moravský lokálpatriotismus, a ten Havlíčkův Brod je tak vhodně na pomezí, že pro Čechy je ještě v Čechách a pro Moravany je možná tak trochu blízko Moravy, ale hlavně není v Praze! A taky je to geograficky blízko, je to 100 km z Prahy, 100 km z Brna. A další věc, Praha je město, kde se pořád něco děje, takže lidé jsou zhýčkaní a vybírají si, kdežto tady se toho tolik neděje, takže lidi, kteří se zajímají o kulturu, jdou za kulturou tehdy, když nějaká je. A já mám radost, že se to pro ně stalo už součástí kalendáře. Samozřejmě, má to i druhou stránku, já i uvědomuju nebezpečí, že v malém městě je možné s takovou akcí, která pro malá města není běžná, vyniknout, že člověk by si snadno mohl říct, vždyť já mám nejlepší veletrh v Havlíčkově Brodě! To ale není umění. Nesrovnáváme se s Brodem, ale s Prahou. Mě je jasné, že nemůžu konkurovat, tady nikdy nebudou veletržní stánky, tady nebude výstaviště - a jestli bude, tak za mnoho let a to už tady nebudu já - ale chci dokázat, že tenhle veletrh obstojí co do počtu vystavovatelů, co do doprovodného programu, i co do počtu odborných i ostatních návštěvníků."
Havlíčkobrodský knižní trh se letos změnil ve vele-trh. Zahájení se zúčastnil místopředseda Senátu Petr Pithart. Podle něj jde decentralizace kultury v České republice ztuha a sama Praha přetrvávající pozicí centra trpí.
"Řada vynikajících akcí tam nezíská dostatečnou rezonanci a když se takovéhle akce, jako je tento skvělý veletrh, dělají ve městě střední velikosti, tak je na první pohled vidět, jak si toho lidé považují. Posiluje to sebevědomí regionu a to je v naší stále ještě mimořádně centralizované zemi velmi cenné."
Myslíte, že by se s tou centralizací dalo něco v dohledné době reálně udělat?
"Podívejte se, jak jde ztuha ten přesun pravomocí a zejména prostředků na kraje. Jak ta Praha to nechce pustit, jak si to ministerstva střeží... Jde to ztěžka, ale jde to. Ve Francii, která byla mimořádně centralizovaná země a kde se o to pokoušejí, tam ten proces trvá už 30 let. Pokračuje, ale níikdo nesmí mít iluze, že se to podaří za pár let. To je obrovská síla setrvačnosti. Naše reforma veřejné správy měla znamenat toto, ale je v třetině cesty, ne dál."
Loni navštívilo 10 - 12 tisíc návštěvníků, letos se závěrečné sčítání dostalo na 13 tisíc, což bylo nejvíc za dobu trvání knižního trhu. Zástupce jednoho z nakladatelů Jiří Koubek o změnách v návštěvnosti za poslední roky řekl:
"Jako nakladatel vidím, že návštěvnost jednak stoupá, ale hlavně se mění struktura návštěvníků. Rok od roku je tady méně knihkupců a rok od roku je tady více zájemců o literaturu, kterou nemůžou najít v klasickém knihkupectví. U nás na stánku Academia to vidíme zřetelně: u nás lidé hledají odborné publikace, přicházejí přímo se seznamem titulů, které nemohou sehnat v knihkupectvích a protože jsme to vydali my, žádají tyto tituly u nás."
Proč mezi návštěvníky ubývá knihkupců?
"Myslím že je to tím, že distributioři mají stále lepší servis, logistiku a s tím souvisí i webové zázemí. Díky internetu dneska může knihkupec komunikovat s distributorem výrazně lépe a získává informace snadněji než osobními pochůzkami od stánku ke stánku."
Setkání v havlíčkobrodském kulturním domě doprovázejí akce nevýstavní, letos to byla diskuse nakladatelů o problémech současného knižního trhu. Jaroslav Císař ze Svazu knihkupců a nakladatelů diskusi shrnul:
"Ta témata, která tam byla, se v současnosti diskutují i v rámci Evropské unie. Hlavním momentem, který rozhoduje o nabídce a šíři trhu, jsou knihkupci. Což je překvapivé. Oni si vybírají z nabídky distribučních firem nebo nakladatelství, co bude prodáváno v síti knihkupectví. Dalším momentem diskuse byly rozpory mezi zájmy knihkupců a nakladatelů, kam ještě vstupuje článek distributora. Souvisí to s tím, že v současnosti tím, kdo dotuje celý knižní trh, jsou nakladatelé, protože oni musejí uhradit veškeré finance na výrobu knížky od autorských práv až po náklady na grafické a redakční práce, kdežto ten knihkupec v podstatě polovičku produkce bere do komise, tzn. úhrada nakladatelům jde, až když je knížka prodaná. Co se neprodá, vrací se nakladatelům."
Organizátoři také pro každý rok vyhlašují téma, letošní literární konference se zabývala vztahem literatury a totality. Uplynulo totiž právě sto let od úmrtí básníka Jana Zahradníčka, který pochází z nedalekého okolí.
"To téma literatura a totalita je ovšem pojato velice široce, zařadili jsme i příspěvky o exilové literatuře, o situaci samizdatu v bývalém Sovětském svazu, není to omezeno jenom na 50. léta u nás,"
říká Markérta Hejkalová, spisovatelka, která se jednou ročně mění v ředitelku druhého největšího knižního trhu v České republice.
