Historie a současnost sochy prezidenta Wilsona, kvůli které se strhla rvačka

Foto: ČTK

Do Prahy by se po letech měla vrátit socha amerického prezidenta Wilsona. Ta od roku 1928 až do počátku 40. let stála naproti dnešnímu Hlavnímu nádraží v Praze, které také neslo státníkovo jméno. V pondělí proběhla zkouška, jejím úkolem bylo zjistit, jakou optimální výšku by měl mít podstavec sochy. Při zkoušce ale došlo k nečekanému incidentu, autor vítězného návrhu Michal Blažek se popral se sochařem Oldřichem Hejtmánkem. Šlo o spor kvůli staršímu odlitku hlavy Wilsonovy sochy, připomeňme si krátce její historii.

Prostorová zkouška umístění sochy Woodrowa Wilsona ve Vrchlického sadech v Praze, foto: ČTK
Autorem původního památníku Woodrowa Wilsona je rodák z Frenštátu pod Radhoštěm Albín Polášek, který dlouhá léta působil v Americe. Sochaře a jeho asi nejznámější dílo před časem připomněl Daniel Drápala z Ústavu evropské etnologie Masarykovy univerzity v Brně.

"Albín Polášek byl valašský rodák a především sochař. Uplatnil se ani ne tak u nás, ale spíše v cizině. Dnes se s jeho dílem setkávají především návštěvníci památné hory Radhošť, je tam nejenom socha pohanského boha Radegasta, ale také sousoší slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje."

Sochař Oldřich Hejtmánek poté, co jej napadl sochař Michal Blažek, foto: ČTK
S Poláškovým dílem se několik let setkávali také Pražané a návštěvníci metropole, které naproti nádraží vítala tři metry vysoká bronzová socha 28. amerického prezidenta. Peníze na pomník poskytli českoslovenští krajané žijící v USA. Socha prezidenta Wilsona, který bývá spojován se vznikem samostatného Československa, nestála na svém místě dlouho, v roce 1941 ji strhli nacisté. S myšlenkou obnovit Wilsonův památník přišla nevládní nezisková organizace American Friends of the Czech Republic. Její tajemník Robert Doubek na webových stránkách uvádí, že mu byl inspirací památník T. G. Masaryka, který Američtí přátelé České republiky postavili ve Washingtonu v roce 2002.

Výběrové řízení na novou sochu provázely a stéle provázejí emoce, došlo ke zmíněné rvačce, někteří neúspěšní kandidáti dokonce zpochybňují regulérnost výběrového řízení i uměleckou hodnotu vítězného návrhu. Architekt Daniel Špička, jehož kancelář realizuje architektonické řešení pomníku vysvětlil, proč byl vybrán právě návrh Michala Blažka, Václava Frýdeckého a Daniela Talavery.

Sochaři Kryštof Hošek (vlevo) a Michal Blažek při potyčce se sochařem Oldřichem Hejtmánkem, foto: ČTK
"Každý to udělal trochu jinak a nejdřív si ta porota s tím velmi dlouho lámala hlavu. Vy potřebujete čas a určitou profesionální znalost, abyste si uvědomil, v čem kvality a nekvality vězí. Ta komise ho vybrala proto, protože ta socha měla takový povrch, česky řečeno chlupatější, než ty druhé sochy, neměla úplně každý knoflík, ale byla to socha, která stála."

Jeho kolega Mikuláš Hulec v České televizi upřesnil, že se nejde o kopii sochy. "Nejedná se o kopii sochy, ale jde tady o rekonstrukci sochy. To znamená, že noví autoři se musí snažit věrně zrekonstruovat sochu podle díla Albína Poláška, podle všech dochovaných dokumentů, podle fotografií, rozměrů atd., ale samozřejmě musí do toho vložit i vlastní tvůrčí potenciál."

Nová socha bude oproti té původní stát jinde, na své místo ve Vrchlického sadech před halou pražského hlavního nádraží bude umístěna nejdříve za dva roky.