Hliník má v Humpolci pamětní desku a chystá se i muzeum
Je tomu zhruba 30 let, kdy do českých kin přišel film s názvem "Marečku, podejte mi pero!" Tehdy nikdo netušil, co zdánlivě nevinná věta z úst herce Zdeňka Srstky: "Hliník se odstěhoval do Humpolce!" způsobí. Hliníka totiž nikdo ve filmu neviděl a herec Srska takto pravidelně odpovídal, na dotaz třídního profesora, jestli je přítomen Hliník. Neexistující postava proslavila město natolik, že byla Hliníkovi odhalena pamětní deska a chystá se i jeho muzeum. Více uslyšíte od Zdeňky Kuchyňové.
"Určitě to s námi Humpolečany škublo, že se naše město tak proslavilo a objevilo se v nějakém filmu. Ještě k tomu v takovém dobrém veselém filmu. Ale, že to způsobí to, co to způsobilo, že téměř další generaci si budou lidé pamatovat Humpolec podle toho, že se sem odstěhoval Hliník, to nás tedy skutečně nenapadlo."
V září 2002 došlo v Humpolci k jedinečné akci - byla odhalena pamětní deska člověku, kterého nikdy nikdo neviděl, a přesto ho zná téměř celý národ.
"S tímhle nápadem přišla paní Jitka Fojtíková, která tehdy v Humpolci vedla dramaturgický kroužek. Kamkoliv přijeli a dali o sobě vědět, že jsou z Humpolce, tak všichni říkali: tak tam se odstěhoval Hliník. Proto ji napadla myšlenka, že v Humpolci musí mít Hliník svoji pamětní desku a stala se hybnou silou toho, že se ta deska v Humpolci v září roku 2002 skutečně odhalila."
Kdo se zúčastnil jejího odhalení, přijel i někdo z filmu?
"Zúčastnili se oba scénáristé Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak a přijel také pan Srstka, který vystoupil na téměř metr vysoký žulový kámen, na kterém je přidělaná hliníková deska s nápisem: "Našemu nejslavnějšímu přistěhovalci. Vděční spoluobčané." Pan Srska vykřikl památnou větu: "Hliník se odstěhoval do Humpolce!" a trhnutím za provázek desku odhalil."
Hliníkománie však zdaleka nekončí. Město se chystá vybudovat svému přistěhovalci muzeum, o kterém se zatím mluví jako o "Hliníkově komůrce". Jak uvedla Marcela Kubíčková, k pamětní desce jezdí houfy turistů z celé republiky.
"Fotili se u desky Hliníka, nosili mu i nějaké dárky, dokonce mu přišel i pohled z Ameriky. Bylo na něm napsáno: Pan Hliník, Aluminiová ulice, Humpolec. Tento pohled byl doručen do Informančního střediska s tím, že si ho jednou pan Hliník určitě vyzvedne. Dále má třeba hliníkovou evidenční kartu. Podobné věci se u nás scházejí a to nás přivedlo na myšlenku, že by bylo dobré všechny tyto ohlasy a reakce lidí na Hliníka někde shromáždit, vybudovat mu jakési muzeum. Bylo by v něm něco z filmu Marečku, podejte mi pero, bylo by zde odhalení hliníkové desky v roce 2002 a velkou část muzea by tvořily reakce a ohlasy lidí, na ten jediný fakt, který známe, že se Hliník odstěhoval do Humpolce."
Zkoumali jste jestli v Humpolci žije někdo jménem Hliník?
"Zkoumali, ale neexistuje v Humpolci člověk, který by se jmenoval Hliník. Zřejmě už se zase odstěhoval."
