Horskou službu budou tvořit profesionálové

Vláda rozhodla o budoucnosti Horské služby. Uvolnila peníze pro letošní rok a rozhodla o jejím přetvoření na obecně prospěšnou společnost. Dosud totiž Horská služba působila jako občanské sdružení a stála tak na úrovni zahrádkářů či včelařů. Více uslyšíte od Zdeňky Kuchyňové.

Horská služba, která letos slaví 70 let od svého vzniku, se stará o území o rozloze téměř 7000 kilometrů čtverečních. Problémy s jejím financováním se táhnou už několik let. Zatím dostávala peníze jak od ministerstva vnitra, tak od resortů zdravotnictví a místního rozvoje. Financování komplikoval rovněž statut záchranářů, kteří fungovali jako občanské sdružení. Vláda nyní našla pro Horskou službu další peníze. K jednapadesáti milionům, které jí pro letošek poskytla, přibylo dalších 35 milionů korun. Jak uvedl ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek, v dalších letech se změní jak její financování, tak postavení.

"Vláda rozhodla, že bude vytvořena obecně prospěšná společnost Horská služba ČR, která zahájí svou činnost ke dni 1.1. 2005 s tím, že zřizovatelem bude ministerstvo místního rozvoje. Dá se říci, že je tady vytvořen prostor, aby systémově Horská služba byla financována z jednoho místa. Myslím, že pro Horskou službu to bude lepší řešení."

Horská služba rozhodnutí vlády uvítala. Může tak zajistit zimní sezónu, nakoupit potřebnou techniku i materiál a věnovat se svému hlavnímu poslání, záchraně lidských životů. Záchranáři působí v sedmi horských střediscích. Organizují pátrací a záchranné akce, starají se o tyčové značení na hřebenech hor a provádějí lavinová měření. Nároky na práci Horské služby rok od roku rostou. Zvyšuje se totiž počet sportovních areálů i turistických středisek. Objevují se nové druhy adrenalinových sportů a s tím bohužel roste i počet úrazů a vážnost zranění turistů. Jak uvedla mluvčí Horské služby Marcela Řehořková, loni jich ošetřili záchranáři více než 6300.

"Proto bychom rádi rozšířili základnu profesionálních členů Horské služby ze současných šedesáti na zhruba osmdesát až devadesát s tím, že počet sezónních záchranářů bychom rádi ponechali v nezměněném počtu zhruba čtyřiceti členů."

Profesionálové by pracovali v obecně prospěšné společnosti, zatímco dobrovolníci, kteří pracují bezplatně, by zůstali v občanském sdružení. Majetek by však měli pouze zapůjčený.

"My předpokládáme, že celý majetek Horské služby by spadal pod obecně prospěšnou společnost a dobrovolní záchranáři by byli registrováni pod občanským sdružením, jelikož jsou využíváni jako pomoc o sobotách, nedělích a svátcích a pro nasazení v krizových situacích."

Jak dodala Marcela Řehořková, občanské sdružení dobrovolných záchranářů, by se tak mohlo stát líhní budoucích profesionálů.