Hrad Svojanov

V dnešní rubrice se společně se Zdeňkou Kuchyňovou vydáme do východních Čech, kde navštívíme tajemný hrad Svojanov.

Hrad Svojanov patří městu Poličce. Z literatury je znám především jako romantické sídlo české královny Kunhuty a rytíře Záviše z Falkenštejna. Já jsem hrad navštívila na konci letošní sezóny, kdy ho už čekaly zimní udržovací práce a místo návštěvníků, kterých sem zavítá asi 35 tisíc, zde pobíhali řemeslníci. Mezi zdmi hradu, které pamatují více než 700 let, mě přivítal kastelán Jiří Čtrnást. Jak uvedl, Svojanov - původně zvaný Fürsten berg neboli Knížecí Hora - založil ve 13. století Přemysl Otakar II., aby získal kontrolu nad zbožím dopravovaným po kupecké cestě, kterou do té doby spravoval řád Premonstrátů v Litomyšli.

"Když vystoupíte nahoru na tu věž, všimnete si, že se tady setkávají čtyři údolí. Posádka hradu měla přehled o tom, kdo se tu pohybuje nejenom kvůli tomu, aby mohla chránit ty kupce před nějakým přepadením, ale především proto, aby se přesvědčila, že ti kupci nesejdou ze správné cesty a nezapomenou na těch určených místech zaplatit to, co se od obchodníků vybírá dodneška."

K založení Svojanova se vztahuje i zajímavá pověst. Podle ní kníže zabloudil v místních hlubokých lesích a když se schylovalo k večeru, vylezl ze strachu před dravou zvěří na strom. Z výšky uviděl světýlko, které vycházelo z lesní chatrče ptáčníka Jana nebo snad Svojana. Ten knížete přijal, pohostil a vyvedl ho z hlubokých lesů. Za svůj čin byl pasován na rytíře a okolí jeho obydlí mu kníže daroval. Nový rytíř si potom vystavěl pevný hrad, který nazval podle svého jména Svojanov. Pravdivější však bude zřejmě verze historiků.

Hrad Svojanov byl vždy v královském majetku. Přesto jej do svého vlastnictví krátce získal představitel jihočeského šlechtického rodu Vítkovců Záviš z Falkenštejna. Ten se ještě za života zakladatele hradu Přemysla Otakara II. postavil do čela odboje proti králi. Přesto si získal náklonnost královny Kunhuty, stal se jejím milencem a po smrti krále i manželem. Když královna zemřela, její právo na hrad sice zaniklo, avšak královnin syn Václav II., jej Závišovi daroval. Ten si sem přivedl i svou druhou manželku - uherskou princeznu Alžbětu. Záviš však upadl v královu nelibost, byl zajat a roku 1290 pod hradem Hluboká popraven. Hrad Svojanov se opět vrátil do vlastnictví králů.

"Karel IV. v návrhu zákoníku Majestas Carolina jmenuje náš hrad Svojanov mezi jedenácti nejdůležitějšími, které nemají být odtrženy od majetku koruny a dokonce se nesměly ani zastavovat. Ale už jeho syn Zikmund v době husitských válek ten hrad zastavil pánům z Boskovic a pak už vlastně ten hrad neměl žádný význam jako pevnost, žádný další panovník už ho nevyplatil a ten hrad zůstal v soukromém držení. V 19. století navíc, když tu dopravu zboží převzala železnice, tak celý ten kraj najednou se octl úplně na okraji civilizace, i když do té doby byl ve spojení s celým světem prostřednictvím těch formanů."

Lidé zůstali závislí na chudých políčkách. Na hradě se postupně v 19. století vystřídalo deset majitelů. Především statkářů nebo měšťanů, kteří majetek rozprodali v dražbě. Hrad Svojanov má i své strašidlo. Vedle zazděných dveří nalezl jeden z majitelů baron Štillfried kostru nadprůměrně velikého muže. Podle lidového vyprávění se tu dal zazdít za živa, aby se stal hrad nedobytným. Jeho duch prý v noci straší. Údajně je na hradě zazděna i nevěrná manželka Mikuláše Trčky z Lípy.

Dominantou Svojanova je věž, která je vysoká 26 metrů a má vnější průměr přes 6 metrů. Bydlel zde hlásný, který hlásil všechny mimořádné události. Podle pověsti byla jednou vichřicí hláska odnesena na protější kopec a tam na paměť této události vznikla vesnice Hlásnice. Dnes jsou na hradě stálé expozice - keramické postavičky Jana Kutálka, expozice tvůrců animovaného filmu a gotické sklo. Již několik let se zde každoročně koná tzv. Svojanovské kulturní léto, nabízející zajímavou podívanou. Jeho součástí je například Loutkářská pouť, Svojanovské šermování či festival písničkárů Svojanovská hláska.

Letos 1. září proběhla i zajímavá akce nazvaná Festival evropského venkova. Centrum bylo v nedalekém Bystrém a přijelo sem na 500 delegátů z 11 evropských obcí. Jak dodal kastelán Jiří Čtrnáct, nápad uspořádat tento festival vznikl v roce 1996 jako protiváha k akci Evropské město kultury, neboť obyvatelé malých vesniček si řekli, že i oni mají co nabídnout.

"V té samé době v jedné holandské vesnici prohráli takovou bitvu s podnikateli. Na okraji té vesnice vyrostla obrovská továrna, která ji vlastně odtrhla od té okolní přírody a tehdy hostinský v té holandské vesnici zavřel oči, na mapě zapíchl prst, našel tam těch deset ostatních vesnic, všem napsal, všichni mu odpověděli, sešli se tam na té zakládající konferenci, tak celé to hnutí vzniklo."

A právě poslední setkání všech 11 vesnic proběhlo letos v Bystrém. Jednotlivé delegace na náměstí nabízely mezinárodní jídla a pití a každá předvedla něco ze své národní kultury. Jak dodal kastelán Jiří Čtrnáct, místní obyvatelé si dokázali vše zorganizovat sami a získali tak potřebné sebevědomí.