Hrdina, na kterého se zapomnělo. Major Biskup a odboj četníků v Protektorátu
Mezi odbojáře patřili za druhé světové války i četníci. Muzeum policie přibližuje zapomenutý příběh majora četníků Jindřicha Biskupa a jeho spolupracovníků. Za Protektorátu Čechy a Morava se aktivně zapojili do domácího odboje.
Proč se tak málo ví o odboji četníků, vysvětlil Miloš Bernardt, historik Muzea paměti XX. století.
"Je to málo známá kapitola i z toho důvodu, že se tomu málokdo věnuje, málokdo si dá tu práci se probírat německými materiály. Spousta lidí není schopna tu němčinu zvládnout. A taky tady panuje takový všeobecný étos, že vše je vybádáno, už není moc kam pokračovat. Takže nám se povedlo vlastně odhalit nové prameny, neznámé lidi, kteří se zapojili do odboje a získat vlastně spoustu informací k jejich činnosti."
Osudnou se mu stala tzv. Masová aféra
Výstava ukazuje i zapomenutý příběh majora četníků Jindřicha Biskupa a jeho spolupracovníků. V době první republiky ho osobně znal téměř každý velitel četnické stanice v Čechách a spousty četníků. Měl ty nejlepší předpoklady stát se přinejmenším zemským četnickým velitelem. Osud však rozhodl jinak, doplnil Miloš Bernardt.
"Byl četnický důstojník, který už jako chlapec vyrůstal v četnické rodině. Jeho tatínek byl velitelem četnické stanice v Chlumci nad Cidlinou. Sám se první světové válce dal k četnickému sboru. Dotáhl to na jednu z nejvyšších pozic. Pokud by se nezapojil do odboje, a nebyl zatčen, tak to dotáhl dál."
Odkud Jindřich Biskup pocházel? Kdy se zapojil do odboje?
"Jindřich Biskup pocházel ze Železnice nedaleko Jičína. Tam strávil prvních pět let svého života. Rodina se záhy přestěhovala do Kopidlna a potom do Chlumce nad Cidlinou. Jeho tatínek byl velitelem četnické stanice. Jindřich biskup se zapojil do odboje už s počátkem německé okupace, kdy podporoval české četníky, kteří měli německé manželky. No a záhy vlastně spustil to, čemu se později říkalo Masová aféra."
Co to bylo?
"Masová aféra byla snaha četníků pomoci kolegům, rodinám perzekvovaných k získání potravin, které byly tehdy na příděl, nebylo možné získat je jen tak. Četníci z Prahy ze Zemského velitelství organizovali ve východních Čechách takový samosběr potravin. Načerno pochopitelně, a to pomocí útvaru z Hradce Králové, z Chlumce nad Cidlinou a z dalších míst. Četníci v rámci své obchůzkové a bezpečnostní služby, sháněli potají potraviny."
Jindřich Biskup napsal dvě ručně psané knihy vzpomínek
"Jindřich Biskup už v roce 1939 začal působit i zpravodajsky. Vzhledem k tomu, že byl dlouholetý instrukční důstojník na četnických školách, tak znal téměř každého četníka v Čechách. Díky tomu udělal obrovskou zpravodajskou síť už v roce 1939, shromažďoval informace ze západních Čech, z jižních Čech, z východních Čech a ze středních Čech. Poskytoval je jednak protektorátní vládě generála Eliáše a zároveň i zahraničnímu odboji v Londýně prostřednictvím odbojové skupiny Tří králů."
Byl zatčen v roce 1942. Jak k tomu zatčení došlo?
"To, co stálo Jindřicha Biskupa svobodu, se odehrálo v roce 1942. Sám píše ve svých vzpomínkách, že to prasklo na Hradecku ve východních Čechách. A to, co na ně prasklo, byla právě ta Masová aféra, sběr těch černých potravin a jejich dovážení do Prahy. Jeho skupina byla z velké části rozkrytá, ale vše, co na ně prasklo, bylo pouze v souvislosti s tou Masovou aférou. Zpravodajská činnost zůstala utajena, a Němci se o ní nedozvěděli do konce války."
Jak pokračoval jeho život po válce?
"Po válce, když se vrátil z německých lágrů, počítal s tím, že se opět vrátí četnickému sboru. Ten ale záhy, v létě roku 1945 zaniká, a jemu bylo jasně ukázáno, že se s ním už v nových poměrech nepočítá."
Vyšla o něm nějaká kniha?
"Jeho vzpomínky knižně nevyšly. Před rokem vyšla v ročence našeho Muzea paměti XX. století studie, která se věnuje životu Jindřicha Biskupa, což je ale poměrně krátké. Nicméně v současné době s kolegou Doležalem připravujeme edici vzpomínek Jindřicha Biskupa, kdy chceme celý jeho spis, on sepsal dvě poměrně tlusté ručně psané knihy svých vzpomínek a rodové genealogie, zpřístupnit široké veřejnosti. Je potřeba to lehce upravit, aby to bylo čitelnější. Ale jenom decentně. A doplnit ještě jinými kapitolami na dovysvětlení dalších okolností jeho činnosti."
Žijí jeho potomci? Hovořili jste s nimi?
"Jindřich Biskup měl tři syny. Bohužel žádný z nich už v dnešní době není naživu, ale jsme v kontaktu s jeho vnoučaty a právě od nich máme i přístup k jeho pamětem."
Odbojové zásluhy mu byly odepřeny
O uznání svých odbojových zásluh žádal Jindřich Biskup až na sklonku svého života, na přelomu 60. a 70. let. Odbojové zásluhy byly uznány celé řadě jeho podřízených, jemu však byly odepřeny. Byl pobočníkem zemského četnického velitele - a to bylo veliké provinění pro poúnorový režim. Přitom se své podřízené, zapojené do odbojové a zpravodajské činnosti, snažil bránit všemi možnými prostředky.
Například vrchního strážmistra Josefa Tumajera instruoval, jak vypovídat na Gestapu a po jeho zatčení intervenoval za jeho propuštění, což se mu podařilo. V případě zatčeného šstrážm. Hrachovce se podařilo z jeho bytu odstranit kompromitující materiály ještě před domovní prohlídkou Gestapa. A ve chvíli, kdy hrozilo zatčení šstrážm. Chrudimského, vymyslel plán, jak zachránit jeho i rodinu. Instruoval ho, aby fingoval sebevraždu a pomohl mu při útěku na Západ. Manželka Josefa Chrudimského tak unikla persekuci, dokonce získala vdovský důchod a on sám se po skončení války vrátil jako poručík polního četnictva naší zahraniční armády.
Související
-
10 neuvěřitelných příběhů 2. světové války
Historik Jiří Klůc zaznamenal osudy vojáků, zajatců, obyčejných lidí, které do dnešních dnů nebyly známy. Každý z příběhů nám přibližuje lidskost a odvahu v těžkých dobách.
-
Cesta ke svobodě: 80 let od konce 2. světové války
V seriálu se postupně vrátíme do dramatických dnů druhé světové války a připomeneme si klíčové události, které vedly k osvobození naší země.
