Ideologizované školné

r_2100x1400_radio_praha.png

Za studium na veřejných vysokých školách a univerzitách se zřejmě bude platit školné. Shoduje se na tom pravicová většina ve sněmovně. Jak ale uvádí Zdeněk Vališ, ani placení školného nevyřeší zásadním způsobem základní problém vysokoškolského vzdělání.

V počtu vysokoškoláků je na tom Česko v porovnání s vyspělými zeměmi stále bídně. To je dávno známý fakt. Polovinu zájemců musí fakulty každoročně odmítnout, většinou proto, že stát nedokáže jejich studium zaplatit. Školné by tedy mělo být jednou z cest, jak dostat na fakulty více peněz. Návrh pravicových poslanců přitom počítá se systémem státem garantovaných půjček pro studenty s dlouhou dobou splatnosti. Třeba až v době, kdy graduovaný člověk dosáhne určité výše příjmů. Některé velké banky se už nechaly slyšet, že by byly ochotny připravit zvýhodněné podmínky úvěrů. Poslanci očekávají, že půjčky by využívali jak chudí, tak bohatí studenti. Prý je taková tendence všude, kde byly zavedeny. Samotné školné by nemělo v žádném případě dosahovat nějaké horentní výše. Například Unie svobody navrhuje v průměru 14 tisíc korun ročně, což zhruba odpovídá průměrné měsíční mzdě. Školné by samozřejmě mělo být diferencováno podle oborů. Jiná částka by se platila na lékařských fakultách, kde jsou náklady na studium vyšší, než třeba u právnických fakult.

Zavedení plošného školného má ovšem i řadu odpůrců. Pro levici je nepřijatelné z principu. Podle vicepremiéra Vladimíra Špidly by došlo k zásadní sociální diferenciaci, protože nikdo není schopen prokázat, že zavedení školného umožní přístup ke kvalitnímu vzdělání všem schopným studentům. Premiér Miloš Zeman prohlásil, že vzdělání je veřejným statkem podobně jako zdravotnictví. Proti školnému se postavila rovněž Studentská komora. Velmi skepticky se k návrhu pravicových poslanců postavila většina vysokých škol. Rektor Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm říká, že když se zavede školné, bude se stejně 47 tisíc lidí hlásit ke studiu a on je nebude moci z kapacitních důvodů přijmout. Pokud by studenti platili 20 tisíc korun ročně, pokrylo by to pouze 20 procent nákladů. A z toho by univerzita našetřila za pět let na kapacity pro pouhých 500 dalších studentů.

Školné proto rozhodně nemůže zvýšit kapacitu škol. Také někteří pozorovatelé mimo levici připomínají, že jestliže je současný systém přijímacích zkoušek na vysoké školy osvědčeným způsobem likvidace talentů, tak navrhovaný model by mohl likvidovat talenty jiným způsobem. A právě hrozba ubíjení talentů, tedy cosi, co absolutně nesouvisí s politikou, natož s ideologií, by proto měla vést k tomu, aby si poslanci pravice i levice našli styčné body úvah a společně hledali optimální řešení. K němu se ale nedospěje, pokud každý tábor bude pouze lpět na svých principech. Mimochodem v Irsku, které vláda pravice přivedla k nebývalému rozkvětu, a které je často dáváno za příklad Česku, před několika lety školné zrušili. A bylo to interpretováno jako opatření, které má přispět k pokračování hospodářského vzestupu země.