Co dělat, když chcete jít studovat vysokou školu do Česka

České státní vysoké školy nabízejí studium zdarma, pokud studujete v češtině. Státní občanství studenta při tom nehraje žádnou roli. Díky tomu jsou české univerzity atraktivní volbou i pro české rodiny ze zahraničí, které mohou své dospívající děti poslat na levná a kvalitní studia v rodné zemi, tím se vyhnout značným nákladům v některých jiných zemích a zároveň upevnit své vztahy ke staré vlasti.

Jak se přihlásit ke studiu? Velice jednoduše. Stačí odeslat přihlášku a úspěšně složit přijímací zkoušky. Vzhledem k tomu, že studium je v češtině, přijímačky jsou logicky ve stejném jazyce. Některé školy nabízejí programy i v angličtině, v takovém případě se ale školnému nevyhnete.

Univerzita Karlova|Ilustrační foto: Filip Jandourek, Český rozhlas

Obtížnost přijímacích zkoušek se liší podle jednotlivých škol. Rodiče z generace „Husákových dětí“ můžeme ujistit, že jejich potomky nečeká zdaleka tak velká konkurence o místo na univerzitě jako to bylo v jejich mládí. Vysoké školy výrazně navýšily svou kapacitu a zároveň klesla porodnost a počet dětí na středních školách.

Většina dětí z českých rodin z ciziny zřejmě nebudeme mít problém s češtinou u přijímacích zkoušek. Pokud je jejich čeština přece jenom slabší, můžou jít stejnou cestou jako uchazeči z východoslovanských zemí. Stovky mladých Rusů a Ukrajinců nejprve v Česku absolvují roční placený kurs češtiny a až pak skládají přijímací zkoušky a jdou do prvního ročníku univerzity. Následné studium zdarma tedy začíná jedním rokem placeného intenzivního jazykového kurzu.

Jak nostrifikovat středoškolský diplom

V procesu přijetí na českou vysokou školu musíte překonat jednu administrativní překážku. Tou je nostrifikace středoškolského diplomu. Pravidla pro uznání maturitního vysvědčení nejsou jednotná. V Česku nyní probíhá proces institucionální akreditace vysokých škol. Fakulty, které tuto akreditaci získají, mají ještě větší samostatnost než dříve. Ta jim mimo jiné dává právo samostatně rozhodovat o tom, které středoškolské vzdělání uznají jako dostatečné a které ne.

Foto: Buro Millennial, Pexels

V praxi to vypadá tak, že pokud univerzita vyhodnotí vaše středoškolské vzdělání jako dostatečné, nemusíte již nic dalšího dělat a tato procedura pro vás skončila. Podle zpráv z praxe jsou jednotlivé fakulty poměrně liberální a kvalitu vaší střední školy moc nezkoumají. Může se ovšem stát, že vámi vybraná vysoká škola ještě si ještě nevyřídila institucionální akreditaci nebo došla k názoru, že vaše středoškolské vzdělání vzbuzuje pochybnosti. Potom nezbyde než se obrátit na školský odbor krajského úřadu (v Praze na magistrát), doložit přeložené doklady o studiu (včetně rozpisu, kolik vyučovacích hodin bylo věnováno jednotlivým předmětům).

Krajský úřad diplom buď rovnou potvrdí, nebo nařídí nostrifikační zkoušku. Podle zkušeností z praxe tuto zkoušku studenti většinou bez větších problémů zvládnou. Přesto celá procedura nostrifikace zabírá čas a nervy. Studentům, kteří střední školu absolvovali v zemích EU, je obvykle maturita uznána bez problémů. Diplomy z několika sousedních zemích a Maďarska se dokonce uznávají automaticky bez jakéhokoliv zkoumání.

Foto: Martina Klímová, Český rozhlas

I nejsložitější variantu nostrifikačního procesu se zkouškou je možné zvládnout mezi maturitou a začátkem studia, to znamená zhruba mezi červnem a zářím. Nicméně je důležité požádat o nostrifikaci hned po obržení maturitního vysvědčení. Bez vyřízené nostrifikace vás totiž vysoká škola nemůže pustit k zápisu.

Jednoznačně nejproblematičtější částí zahájení studia je vyřízení studentského víza. Naštěstí Čechů, žijících před zahájením studia v zahraničí, se většinou netýká. Pokud máte české občanství, není co řešit. Pokud máte občanství jedné ze zemí EU, jde o snadnou záležitost. Pokud jste však občany tzv. třetích zemí, obrňte se trpělivostí. Je celkem běžné, že vyřízení víza se protáhne a studenti dorazí do Česka několik měsíců po začátku školního roku nebo i o rok později, než plánovali.