Jak vznikla značka Jawa? To se dozvíte v Muzeu motocyklů.

Křivoklátsko, které leží uprostřed Čech je chráněná krajinná oblast a biosférická rezervace UNESCO. Téměř dvě třetiny její rozlohy pokrývají lesy. Protéká tu říčka Berounka, která za dlouhá tisíciletí vyhloubila hluboké kaňony. Hrad Křivoklát, kam jsme se vypravili minulý týden, i novou moderní rozhlednu by v tomto kraji turista čekal, ale motorky? A přesto tu jsou - v Křivoklátě nedávno vyrostlo Muzeum motocyklů.

Nová moderní rozhledna stojí v samém srdci Křivoklátska, ve Velké Bukové. Slavnostní otevření tu proběhlo v září 2009. Díky odvaze radních a kvalitní práci architekta je zajímavá už na první pohled. Spodek je kamenný, horní část dřevěná, a z místních materiálů, jak uvedl průvodce Radomír Dvořák.

"Rozhledna se začala budovat v roce 2008. Je postavena z místních materiálů. Přírodní kámen je zdejší a také řezivo pochází z křivoklátských lesů, je to modřín. Rozhledna je vysoká 15 metrů a poskytuje rozhled hlavně na Národní přírodní rezervaci Velká pleš a Týřov."

K rozhledně se turisté dostanou od hradu Křivoklát po naučné stezce Královská pěšina. Je to sice okruh dlouhý pouhé čtyři kilometry, ale stoupá do prudkých kopců a klesá do údolí. Stezka vede v jednom místě dokonce nad železničním Budským tunelem. Když právě jede vlak, přenáší se zvuk skrz skálu až nahoru k turistům.

Muzeum motocyklů

Když přijdou zpět do Křivoklátu, mnohé překvapí Muzeum motocyklů. Patří stejně jako rozhledna mezi novinky v této oblasti a jeho majitelem je Jaroslav Antoni, který kouzlu motorek propadl už před 45 lety. Vrcholem jeho sběratelské vášně je vlastní muzeum. Vystavuje kompletní řadu cestovních sériově vyráběných motocyklů Jawa a ČZ.

"Motocykly sbírám od svých 18 let. Je mi 65 a mám jich asi 200. Tady jich je vystaveno asi 120. Prý jsme největší nebo nejkomplexnější sbírka motorek Jawa a 'zetek' v Čechách. Vždycky jsme sbírali cestovní sériově vyráběné motocykly, ale je tu i pár speciálů, aby návštěvníci viděli, že to také továrny dělaly a dosáhly v tom nějakých úspěchů."

Otec Jaroslava Antoniho byl technikou nadšený a tak v tom syna podporoval. První motocykl, který si budoucí sběratel pořídil, byl skútr ČZ. Na řadu pak přišly další motorky a postupně se sešlo 150 kusů. Kouzlu motorek propadl i jeho zeť a tak přišel nápad postavit muzeum. Přízemí je věnováno strojům ze Strakonic. Je tu i motocykl natřený nazeleno, který byl sebrán majiteli a nasazen do druhé světové války. Další z exponátů má najeto pouze kolem stovky kilometrů. Jeho majitel se totiž bál, že by mu ho za války taky sebrali a tak s ním jezdit ani nezačal. Jedná se o motocykl Turist, prodaný v květnu roku 1939 ještě s původními doklady.

"Koupil ho pan Zíma z Chlumce nad Cidlinou a protože se bál, že mu to Němci vezmou, tak motocykl vůbec nepřihlásil. Rozebral ho, dal do beden a schoval na půdě. Nechal to tam až do roku 1974, a nabídl k prodeji Národnímu technickému muzeu. A oni mu odpověděli: vážený pane Zíma, obdrželi jsme vaši nabídku na motocykl Turist z roku 1939. O tento motocykl bychom měli zájem. V současné době jsou však naše nákupní fondy do té míry vyčerpány, že vám nemůžeme předložit reálnou finanční nabídku. Pan Zíma před pěti lety zemřel, jeho vnuk to v bednách sundal z půdy a k nám se to dostalo přes nějaké překupníky. Zeť, který to renovuje, to dal dohromady, dvakrát na to šlápnul a jezdili jsem. Teď má najeto 103 kilometrů."

V muzeu jsou i všechny papíry, které pan Zíma k motorce dostal - přihlášku na řidičský průkaz nebo žádost o přidělení poznávací značky. Nic z toho nevyužil. Sbírka motocyklů ČZ pokračuje až k poválečnému oddělení se skútry až po málo vídanou rikšu. Ve druhém patře muzea je království značky Jawa. Nejstarší je z roku 1929.

"Jawu založil pan Janeček, který si myslím, že patřil mezi geniální Čechy. Měl víc jak 60 různých patentů. Ty prodal do celého světa a byl nesmírně bohatý člověk. To, co vydělal, vrazil do podnikání. Vzhlédl se v Baťovi a chtěl z Týnce nad Sázavou udělat druhý Zlín. Nikdy se s nikým nespojil, vždy byl jediným vlastníkem továrny. Byl to takový nadšenec, že měl vedle kanceláře ložnici. Dokonce tam i zemřel v roce 1942. Zemřel na rakovinu plic a když umíral, tak prý těm, co byli okolo, říkal: pracujte, já odcházím."

V muzeu nechybí ani první model Jawy, který vznikl na základě zakoupené licence Wanderer. Tak vznikla i značka Jawa - tedy Janeček-Wanderer. Motorkám však zpočátku nerozuměl a tak se nechal napálit.

"Ten motocykl vypadá krásně, ale na tu doby byl nesmírně složitý a těžký. Já sám jsem na tom sice jel, ale nikdy jsem to nepostavil na ten stojánek. Je těžký a špatně se to ovládá, musí to řídit zkušený motocyklista. Když pan Janček viděl, že šlápl vedle, tak koupil další licenci Wilierse. Začal to dělat rychle ve velkých sériích a s cenou šel pořád dolů. Rychle si zřídil konstrukční kancelář a oni mu to upravovali. Motorky začal dělat v roce 1932, ale už v roce 1933 přestal platit licenci, protože to konstruktéři upravili tak, že to bylo jiné."

Jawa ovládla český trh. Zatímco v roce 1933 se do Čech dovezlo 2,5 tisíce zahraničních motocyklů, další rok to už bylo jen 500. Obrovský úspěch pak slavil poválečný Pérák. Na jeho výrobě konstruktéři pracovali tajně už během války.

"Pérák předběhl dobu až o 5 až 8 let. Hned v roce 1946 na podzimním autosalonu v Paříži získal zlatou medaili, což bylo ocenění pro nejlepší dvoutaktní motocykl na světě."

V muzeu nechybí ani další stroje Jawy - civilní, policejní, závodní, ani vojenské, kam patří Jawa opatřená lyžičkami. Své místo tu mají i legendární stroje jako byl stadion, pionýr nebo babeta. Ke každému stroji se váže nějaký příběh, jak byl získán nebo čím je výjimečný. Nejvzácnějším exponátem v muzeu je 'laurinka' z roku 1902. Do muzea přijde občas na návštěvu i 85 letý pan Vejvoda, který jezdil na závodním Péráku a v roce 1950 vyhrál v Brně velkou cenu.